Tomio Okamura ve stínu médií

Co dělá Tomio Okamura celé dny? Ve zkratce: chodí do posilovny s kulturistou a youtuberem Grznárem, točí videa o ukradené Sametové revoluci a jezdí na srazy krajní pravice. A média o tom mlčí.

Ačkoliv je fráze “média o tom mlčí!!!§§§§” již notoricky známá mezi konspiračními teoretiky a nese s sebou jasné konotace o tom, že to nebude tak docela pravda, vyrukoval s ní nedávno i nejvýraznější a politicky nejúspěšnější představitel české národovecké scény, předseda strany Svoboda a přímá demokracie, Tomio Okamura. Problém spočívá v tom, že tentokrát má vlastně částečně pravdu. Okamura se spolu s místopředsedou SPD Radimem Fialou totiž jako jediní zástupci České republiky zúčastnili srazu národoveckých a krajně pravicových stran v německém Koblenci. Hlavní tváří konference byla předsedkyně francouzské Národní fronty Marine Le Pen. Na pódiu však nechyběli ani Geert Wilders z Holandska, Frauke Petry z německé AfD, Matteo Salvini (Lega Norde), Harald Vilimsky (rakouská FPO). Všechny přítomné strany jsou sdruženy do celoevropské frakce ENF (Evropa národů a svobody).

Televize Nova a Prima, se skutečně o účasti zástupců SPD ve svých reportážích nezmiňují. Stejný problém je i v případě článku k danému tématu na serveru iDNES.cz. Hospodářské noviny a jejich internetová verze ihned.cz v článku Ondřeje Housky dokonce přímo píší, že se konference žádný český politik nezúčastnil, což objektivně není pravda.

Okamura však nezmiňuje, že ačkoliv jeho účast část médií nepokryla, veřejnoprávní Česká televize, kterou Okamura sám pravidelně kritizuje, o jeho aktivitách informovala a dokonce s ním měla telefonický rozhovor. Ostatně sám Okamura sdílel na svém facebookovém profilu daný pořad, aby se pochlubil. Okamura si demagogicky vybírá tu část informací, které se mu zrovna hodí.

Proč tomu věnovat pozornost

“Síla, která se do nás v následujících dnech a měsících pustí, bude ohromná – bruselská a bývalá obamovsko-clintonovská lobby bojuje v Evropě o přežití. Brexit a Donald Trump jí uštědřili těžké hluboké rány, ale stále ovládají světová média, vládnou miliardami a vládnou zatím Evropské unii. Nejnebezpečnější je krysa zahnaná do kouta. Bruselisté a vítači migrantů bojují o všechno,” přednesl mimo jiné ve svém projevu na konferenci Okamura. Na rozdíl od jiných stran a hnutí na ultrapravicovém spektru má Okamura možnosti svou ostrou rétorikou oslovit poměrně široké masy.

Okamurova strana SPD šla do loňských krajských voleb v koalici spolu s SPO. Průzkumy a volební modely byly k jejich uskupení skeptické a odhadovaly jejich zisk obecně na dvě procenta. Okamura se však stal jedním z největších volebních překvapení. Více než pětiprocentní podíl získaly strany SPD a SPO v Karlovarském, Jihomoravském, Královéhradeckem, Libereckém, Olomouckém, Plzeňském, Ústeckém, Zlínském (tam vstupovala SPD do voleb bez SPO), Moravskoslezském kraji a na Vysočině. V Ústeckém kraji se SPO a SPD staly dokonce součástí koalice spolu se sociální demokracií a komunisty. Dá se přitom říci, že za většinou úspěchu stojí právě Okamurova popularita.

Nepravicový pravičák

Tomio Okamura patří mezi nejúspěšnější antiislámské národovecké politiky. Vaz mu nesrazila ani kauza s vytunelováním předešlé strany Úsvit přímé demokracie. Okamura má peníze na kampaň a pověst úspěšného podnikatele. Ačkoliv je obecně pokládán za radikálně pravicového politika, je jeho pozice komplikovanější. Kromě boje proti islámu přináší v programu snahu o zavedení přímé demokracie, vystoupení z EU a další sérii reforem. Okamura mimo jiné patří k zastáncům Putinovy politiky, účastní se seminářů o “Mýtech o Rusku” a v koncepci obranné politiky SPD najdeme i třeba poznámky jako “Ukrajina je na rozdíl od Ruska uměle vytvořený stát a její hranice byly vytýčené bývalými politickými špičkami Sovětského svazu. Trpí absencí historické tradice vlastní státnosti a za 25 let své existence nebyla schopna vytvořit funkční stát akceptovatelný všemi obyvateli a národnostmi Ukrajiny.” nebo “Tradiční chápání českých výrobků je v Rusku stále velice vstřícné, a slovanská vzájemnost zde stále hraje svoji roli, navzdory všem nesmyslným sankcím a embargům…”. Okamura také jednou za čas vystupuje v pořadech rádia Svobodný vysílač, což je konspirační a proruská platforma, která čerpá své zpravodajství z Aeronetu. “První živé vysílání Svobodného vysílače se uskutečnilo 26. 3. 2014. Hostem nebyl nikdo jiný než Bartošův spolupracovník a konspirátor ve službách ultranacionalismu, Daniel Solis,” píše blogger Jiří Hrebenar.

SPD věnuje také značnou energii na vytváření reforem školství. “České školství začíná být předmětem ideologického působení, které je zaměřeno na potlačování tradičních hodnot vycházejících z tradic naší židovsko-křesťanské historie. Dochází k cílené propagaci multikulturalismu, individualismu, spotřebního života a předčasné sexuality. Je propagována pozitivní diskriminace a jsou řešeny uměle vytvářené lidskoprávní problémy. Jsou relativizovány přirozené rodinné vztahy, jejichž základem je láska mezi mužem a ženou. Je záměrně vytlačovaná národní a vlastenecká výchova. Zcela je zrušena výchova a příprava k obraně vlasti,” dočteme se v jejich programu. Nechybí ani atak na důchodce, když v SPD píší, že “naše politika je politika rehabilitace práv české třígenerační rodiny.” Okamura s Fialou se také minimálně jednou objevili na televizi Šlágr v jednom z diskuzních pořadů.

Ukradená revoluce

Okamurova SPD zahájila putovní výstavu velkoplošných bannerů s názvem “Ukradená revoluce”. Série má ukázat všechny zločiny, kterých se nový režim během Sametové revoluce a po ní dopustil. Právě tato výstava s nostalgickým duchem minulého režimu komplikuje označení Okamury jako krajně pravicového politika. Jednotlivé bannery představuje Okamura i ve svých pravidelných videích na Facebooku. Týkají se především divoké privatizace v různých obměnách a nebo nezavedení referend a odvolatelnosti politiků po revoluci. Okamurův facebookový profil pak tvoří specifický prostor, ve kterém politik komunikuje se svými voliči skrze videoblogy na společenská a politická témata, fotkami a videi z jeho návštěv lidových oslav, koncertů a sportovních událostí a mezi tím vším občas nalezneme reklamu na produkty z Okamurova Japashopu. Tomio Okamura zatím nemá moc ani dostatečnou voličskou základnu k tomu, aby mohl svůj program realizovat. Rétoricky a programově se pohybuje na hraně extremismu, který dokáže vyvažovat i jinou, než čistě ideologickou politikou, čímž na rozdíl od jiných antiislámských hnutí nabízí voličům daleko větší potenciál. Při předvolební debatě na ČT se při jeho proslovech publikum nahlas smálo. Okamura neustále dokola opakuje naučené fráze. I přes výsměch má však potenciál oslovit daleko větší voličskou základnu než některé demokratické strany. A to nemusí být při Okamurově rétorice a politických spojencích úplně optimální stav.