Děti, k čemu je zbraň? A proč jich máme tolik?

Dětem a blbcům zbraně do ruky nepatří. Na ministerstvu obrany a ministerstvu školství, která mají tyto dvě skupiny obyvatel držet od zbraní co nejdál, si řekli, že by mohla být sranda drobotinu a pár gum k bouchačkám pustit. Alespoň na chvilku. Po revizi rámcových vzdělávacích programů v roce 2013 se tak otevřely dveře celé řadě nadšenců, kteří dětem ukazují, že válka je hra.

V Česku se letos zvýšil počet zbrojních průkazů o 5944 na 297 966, informoval na konci října Český rozhlas. Ve střední Evropě sílící nacionalismus reflektovaný právě skrze pozitivní vztah k armádě pomalu ukazuje, že i nás tento trend nejspíš brzy dožene. Již teď se veřejný prostor plní odkazy k armádě a vojenství. Náborová videa v tramvajích, přehlídky v nákupních centrech, programy pro děti nebo třeba aktivity prezidentského páru. Najít fotky, na kterých by první dáma nedržela v ruce kvér je vlastně docela problém. Tedy, abychom byli přesní, pokud nenavštěvuje důchodce, tak obvykle navštěvuje zbrojařské firmy a zkouší nejrůznější bouchačky. Dokonce i prezident Zeman si před časem zkusil zastřílet z útočné pušky. Tlak z vyšších míst na militarizaci společnosti je evidentní.

Paní Ivana Zemanová dnes navštívila společnost Marlenka, kde obržela originální dárek. pic.twitter.com/p1EhDkrfoh

— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) 2. listopadu 2016

pic.twitter.com/UT3iuxZlZY

— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) 25. listopadu 2016

Výchova k válce

Film Výchova k válce z dokumentárního cyklu Český žurnál vznikl jako autorský debut studentky FAMU Adély Komrzý. Během šedesáti minut přináší režisérka pohled na to, jak vypadá realizace branné výchovy a programu POKOS na českých školách, doplněný o ukázky z “alternativních” programů nejrůznějších zájmových skupin. Záběry ze současnosti jsou prokládány komunistickými propagandistickými spoty a celý dokument si již vysloužil distanc Ministerstva obrany, které na své facebookové stránce sdílelo recenzi z Armádních novin, pod kterou připsalo, že “na Českém žurnálu se MO ani AČR nijak nepodílely. Autorka se zúčastnila několika veřejných akcí v rámci projektu POKOS. Prý pro absolventský film na FAMU. Umožnili jsme jí natáčet v podobném rozsahu jako jiným novinářům. Konečný výsledek s námi ona ani nikdo jiný nekonzultoval. Magazín o armádě bude na ČT pravděpodobně od podzimu 2017. Naštěstí od jiných autorů a za plné spolupráce MO a AČR.” Pochopitelně, jediné správné magazíny o ministerstvu obrany jsou ty, na kterých ministerstvo obrany spolupracuje.

via GIPHY

Děti válka baví a to je správné

„Děti, k čemu je zbraň?“ ptá se voják nastoupené jednotky malých zabijáků. „K zabíjení,“ odpovídá jedno z dítek. „Vůbec ne,” kontruje voják. Zbraň neslouží k zabíjení. Voják se pak snaží vysvětlit, že je určena ke zefektivnění útoku nebo obrany, což ilustruje tím, že kdyby si dívenka sedící v davu chtěla ubránit baťůžek proti stokilovému vojákovi, tak si vezme klacek (zbraň) a vojáka odežene. Na zemi leží kulomet a na stole několik útočných pušek, asi kdyby nebyl po ruce klacek. Děti hledí na vojáka s typickou důvěřivostí, se kterou hledí na většinu podobných autorit. Instruktor má pochopitelně pravdu v tom, že zbraň je efektivní prostředek obrany i útoku, ale popírat před dětmi její smrtící účinky je přinejmenším nezodpovědné. Obecně je dětem celý program podáván hravou formou, která je pro ně logicky stravitelnější než nudné přednášky pedagogů. Úspěch celého projektu si pochvalují jeho organizátoři, včetně Ondřeje Andryse z České školní inspekce. Až uslyšíme, že děti se násilí učí hraním počítačových her (což prostě není pravda), vzpomeňme si, že v současné době funguje oficiální vládní program, který nahrazuje Call of Duty v téměř plné míře.

Centrum branných aktivit

Dokument Výchova k válce mimo jiné monitoruje i kurzy mimovládní a mimoškolní. Jedním z takových projektů je i Centrum branných aktivit (CBA). “Centrum branných aktivit o.s. bylo založeno v roce 2007 za účelem přivést děti a mládež k zájmu o branné sporty a činnosti. Pro žáky a studenty organizujeme branné hry, školní výlety a několikadenní branné kurzy. Zaměřujeme se také na organizaci volnočasových aktivit formou celoročních oddílových činností organizovaných oddíly a instruktory působícími v CBA z.s. a dalších organizacích,” dočteme se na jejich stránkách. CBA se mimo jiné zapojilo do vládního programu Přípravy občanů k obraně státu (POKOS) na některých základních školách na východní Moravě. Získalo na něj i dotace od státu. “Jako nejvíce zajímavé byly hodnoceny disciplíny: soubojový laserový systém, vzduchovková střelnice, střelba z airsoftových zbraní (pistole, útočné pušky), zborka a rozborka SA 58 (bylo k dispozici 3 školní SA 58), hod granáty na cíl, překážková dráha (běželo se v ochranné masce a se zbraní), nabíjení zásobníků cvičnými náboji, prezentace pěchotní výzbroje (SA 58, AK 47, UK 59, granáty F1, URG 86 a další) a výstroje,” dočteme se ve zprávě o celém projektu. Zpráva také zmiňuje, že s některými disciplínami si lépe poradily fyzicky zdatné děti, uvyklé na pohyb z různých skautů nebo dobrovolných hasičů. Chtělo by se říct, že je uniforma jako uniforma.

via GIPHY

Branná mládež a lepší khaki zítřky

“Vedlejším cílem projektu (nebyl zmíněn v žádosti o projekt) bylo také poskytnout spolupracující organizaci Branná mládež ČR možnost prezentovat žákům svůj program branných oddílů. Mezi žáky se činnost v místním branném oddílu ukazuje jako poutavá a mají o ni zájem,” píše se dále ve zprávě. Nevládní organizace za vládní peníze tak mohla propagovat další spolky, které k POKOS nedostaly povolení. Branná mládež České republiky, o které se zpráva zmiňuje,  je “dobrovolným, nezávislým a nepolitickým spolkem, jehož posláním a účelem je zejména podpora všestranného rozvoje osobnosti dětí, mládeže i dospělých, jejich výchova k aktivnímu občanství a občanské odpovědnosti, posilování jejich branného vědomí a budování odpovědnosti za obranu vlasti a příprava pro situace nouzových a krizových stavů.” Jedná se o další ze spolků, který učí kluky, že když se nechají cepovat a budou se plazit v blátě, tak z nich vyrostou chlapi. Perličkou je, že z původní dotace muselo Centrum část peněz vrátit, neboť v žádosti uvádělo, že jejich výuka zasáhne 800 dětí. Toto kritérium se jim však ve vymezeném časovém úseku nepovedlo naplnit, jelikož zůstalo k oslovení 196 dětí. I tak zůstali autoři spokojeni, jelikož na vlastní náklady se zpožděním daný počet dětí oslovili. “Mezi žáky se činnost v místním branném oddílu ukazuje jako poutavá a mají o ni zájem. BM ČR z aktivních zájemců vytváří oddíly o 5 až 15 členech. Prozatím vznikají oddíly v místech realizace našeho projektu – městech Uherský Brod, Slavičín, Luhačovice, Uherské Hradiště, Zlín. Projekt POKOS – přednášek na základních školách k tomuto úspěchu významně přispěl.”

Monstr-česká-superarmáda

Kromě občasné připravenosti investuje stát také do profesionální armády. České ministerstvo obrany přichází se stále ambicióznějšími a dražšími plány jak postavit moderní bojeschopnou armádu. Nyní v českých ozbrojených silách slouží zhruba 24 tisíc profesionálních vojáků a ministerstvo obrany už ohlásilo, že do roku 2025 by jich mělo být 29 tisíc. Armáda by ale nakonec měla být ještě početnější. Reaguje tak na zvyšující se počet konfliktů ve světě, migrační vlnu, na ruské aktivity a také skepsi Donalda Trumpa vůči kooperaci v rámci Severoatlantické aliance. “Právě připravujeme aktualizaci obranné strategie, kde dopředu počítáme s tím, že bychom nad plánovaný rámec měli navyšovat až o dalších pět tisíc vojáků. A budeme směřovat k vytvoření třetí brigády pozemních sil,” říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny o plánech ředitel odboru obranné politiky ministerstva obrany Jan Jireš. Příští rok má mít ministerstvo obrany k dispozici 52,5 miliardy, což je o 4,7 miliardy více než letos. Dále se plánuje věnovat daleko více peněz i na kybernetickou válku. Ve vládě leží návrh, který by v případě schválení vedl k novému úkolu pro českou vojenskou rozvědku – monitorovat český internet.

Navíc, mezi občanskou připraveností a profi armádou se stále rozšiřuje i jakýsi mezistupeň v podobě aktivních záloh. Po absolvovaném šestitýdenním výcviku ve Vyškově 67 úspěšných účastníků složilo na konci srpna slavnostní přísahu. Na rozdíl od předchozích let byl na tomto výcviku dvojnásobný počet lidí. Armáda registruje nárůst zájmu. K 1. lednu 2017 zahájí armáda nábor k dalším šesti jednotkám aktivních záloh u bojových útvarů a chce v nastupujícím trendu pokračovat – do roku 2025 chce mít 5 tisíc členů aktivních záloh. Tito lidé (výcvikem procházejí i ženy) by mohli být nasazeni v případě války nebo živelných katastrof.

Co z toho můžeme vyčíst? Vedení státu evidentně hodnotí situaci ve světě tak vážně, že je potřeba masivněji mobilizovat obyvatelstvo. Jelikož zbrojení jednotlivých zemí funguje na principu mávnutí motýlích křídel (začne zbrojit jeden, takže čistě pragmaticky musí začít více zbrojit i ti ostatní), dostává se svět o krok blíže k dalším konfliktům, byť některé významné (Sýrie, Ukrajina) zatím ani zdaleka nejsou vyřešeny. Buď tedy nutně směřujeme k válce, jelikož podobná pnutí historicky vedla ke střetům, nebo k výrazně militantnější společnosti. Ani jedna z výhledů není dvakrát optimistický.