Typologie komentujících, edice Vtipy na Facebooku
Pokud vám Oslí humor nesedí nebo jste humorističtí konzervativci, jedním ze zdrojů – ňuňuňu – se může stát právě Facebook. Ať už odbíráte individutality vykrádající 9gag, individuality vykrádající jiné individuality, nebo dokonce primární zdroje humoru, možností je spousta. Alternativou jsou potom staré dobré skupiny, kde se sdružují lidé se stejnou chutí na vtipy. Nebo si to alespoň myslí. Hezky od lidí pro lidi, lidi sobě nebo nějaké podobné motto. A protože lidi jsou lidi, tak mnozí neodolají pokušení ke spoustě vtipů říct něco, co jim leží na srdci. Komentáře ke vtipům v těchto skupinách – ať už otevřených, nebo uzavřených – se dají krásně škatulkovat. Na koho můžete narazit, pokud v takovéto skupině nasdílíte vtip, ať už dobrý, nebo špatný?
Šťoural, typ Historik
Každá skupina má své dinosaury, kteří si pamatují, jaké vtipy na skupině padly, ve který den, kolik měly lajků a jestli tam měl autor gramatické chyby. Pokud byste se dopustili hrdelního zločinu znovunasdílení vtipu, Šťoural-Historik vám milerád sdělí, kolikrát tu tento vtip byl. Jestli se vyspinkal do růžova, tak připojí i kousavou poznámku, že není na škodu projít si všech čtrnáct tisíc příspěvků, aby se vtip náhodou neopakoval. Že neustále přichází noví lidé, kteří je ještě nemusejí znát? No a co?
Šťoural, typ Mudrc
Na rozdíl od Historika, Mudrc opravuje úplně jiné věci. A to faktické chyby. I vtipy podle jeho logiky musí být naprosto exaktní. Ve volném čase vám vysvětlí, že v tomhle čase aktér vtipu nemohl tolik věcí stihnout, že podle historických reálií se něco takového odehrát nemohlo a další úžasná fakta, bez kterých by vtip ztratil poezii. Ať už se jedná o lehké nebo těžké případy Mudrce, platí poučka, že vtip je jako králík – když ho začnete pitvat, bezpochyby zemře.
Šťoural, typ Jazykovědec
Staří dobří gramatičtí nácci. Můžou to myslet dobře, ale nikdo je nemá rád. Kromě toho, že to kazí lidem radost z vtipu, tak si grammar nazi škodí svému zdraví. Ne tedy tím, že by mu někdo v reálu přišel nabančit, ale tím, že si zbytečně ničí nervy. Snažit se lidi na Facebooku učit o gramatice je jako učit hosty ve steakhousu o veganství.
Chvástal
Vyšší forma Šťourala-Historika. Nesdělí vám, kde na skupině vtip četl, ale kde v reálném životě vtip slyšel. Nejčastěji pokud se jedná o neznámé publikace, o které zavadíte v Levných knihách s cenovkou 9 Kč, hned vedle publikací Václava Klause. Jak to souvisí s vtipem samotným, těžko říct. A nazývat to posílením ega je poměrně smutné.
Stydlín
Vždyť on má taky dobrý vtip, o který se chce podělit! Ovšem sám od sebe ho nenasdílí. Místo toho čeká, až ho někdo namotivuje napsáním podobného, a pak do komentářů napíše podobný. Že se vlastně liší jen pointa a většina vtipu je slovo od slova stejná. Ale Stydlínovi to nevadí – překonal svůj strach, a to je obdivuhodné. Vás to navíc může těšit tím, že jste mu dodali sílu a odvahu se vyjádřit! Dokud jeho vtip v komentáři nezíská víc lajků než váš vlastní. To je potom smolík a měli byste se nad sebou zamyslet.
Citlivka
Rojí se vždycky, pokud si někdo splete význam skupiny. Znáte to, když ve skupině Židovské vtipy zmíníte holokaust, ve skupině Vtipy o zvířátkách zase jatka, nebo ve skupině Nechutné vtipy zakomponujete lásku a přátelství, které se nevztahují k nekrofilii. Tito citliví puritáni striktně následují doktrínu skupiny a jakékoli deviace okomentují tím, že ten vtip tady nemá co dělat, že jste odporná lidská bytost a že byste se za tento vtip měli zabít. I přes mnohdy krvežíznivé reakce jsou to ale jen citlivé dušičky, které chtějí číst to, kvůli čemu na té skupině jsou. Nemějme jim to za zlé.
Děkovač
Reakce na Facebooku jsou evidentně chabým odrazem jejich emocí, a tak vám v lepším případě napíší, jak je ten vtip skvělý a úžasný. V tom horším případě vám komentáře zaspamují takovými emotikonami, o jejichž existenci jste raději neměli ani tušení. Na druhou stranu, vzhledem k předchozím možnostem, no nejsou nakonec ti nejlepší?
Vtipy v tom článku jsou skvělé a úžasné. Podobně jako já.