Politické zpravodajství Houpacího Osla 26. – 27. 10.

V dnešních zprávách se budeme věnovat rozhovoru pana premiéra o těžkém soužití s ministrem financí a okomentujeme vývoj v případu obviněného olomouckého hejtmana Rozbořila. Zahraniční okénko zaměříme na Kosovo a jeho snahu připojit se k Evropské unii, rozebereme také situaci v matičce Praze a podíváme se na pozoruhodný výrok Přemysla Sobotky, místopředsedy horní komory parlamentu.

Poločas vládnutí s Babišem

Dva roky po sněmovních volbách přichází čas k bilancování toho, co se vládě povedlo a co ne. O hodnocení se pokusil i premiér Sobotka v rozhovoru pro Aktuálně.cz, bohužel neuspěl. Interview bylo nakonec kompletně o Andreji Babišovi. Z premiérových odpovědí je cítit, že mu ministr financí mírně řečeno „nesedí“. V rozhovoru ovšem ukázal i dost bolševickou mentalitu, když rádoby nezaujatě komentuje privilegovanost Babišovy rodiny za minulého režimu oproti svému dělnickému původu, a zároveň taktně naznačuje, že pan Babiš začal aktivně dělat kariéru před Listopadem (kdyby alespoň naplno řekl, že tehdy byl v KSČ). Je mi líto, ale tohle kádrování je skoro stejně hnusné jako chování předsedy hnutí ANO a navíc ještě trapné a neúčinné. Tudy cesta k oslabení Babiše nepovede.

Rudí ochránci hejtmana

Olomoucký hejtman Jiří Rozbořil (ČSSD) stále odmítá dobře míněné rady svých přátel z vedení strany, aby ze svého postu odstoupil poté, co ho policie obvinila z podplácení. Ve svém vzdoru proti předsedovi Sobotkovi se může opřít o poměrně širokou podporu, vykopnout ho nechtějí jeho olomoučtí kolegové, ostatní hejtmani (téměř všichni z ČSSD) se také vyjadřují velmi zdrženlivě a pár hřejivých slov na Rozbořilovu adresu dokonce našel i prezident Zeman. Přesto ještě potřeboval potvrdit své postavení před zastupiteli za KSČM, která spolu se sociálními demokraty vládne v tomto kraji. I vypravil se náš zneuctěný hrdina na zastupitelský klub komunistů, aby zde obhájil svou čistotu a bezúhonnost, a podle všeho uspěl, jeho koaliční partneři ho odvolat nechtějí. Tím pro něj záležitost zjevně skončila a na celé zastupitelstvo se s žádostí o důvěru obracet nehodlá. Chápu pana hejtmana, že se mu nechce jen tak odstupovat, ale situace, kdy se do pozice arbiter elegantiae dostávají komunisté, mi přijde přeci jen dost nesnesitelná.

Kosovo – směr EU?

V záplavě katastrofických zpráv může EU oznámit i jednu velmi radostnou – Brusel podepsal asociační dohodu s Kosovskou republikou, čímž jí de facto dal naději na perspektivu členství. O této malé zemi na balkánském poloostrově se trochu nezaslouženě říká, že má problém na každé řešení, a je pravda, že si od ní nelze nic moc slibovat. Politická reprezentace je prolezlá lidmi s pochybnou pověstí, ekonomika je slabá a vztahy se sousedy, zejména se Srbskem, jsou mírně řečeno komplikované. Je také otázka, zda lze (v budoucnu) přijmout do Evropské unie zemi, kterou někteří její členové (např. Slovensko, Rumunsko či Španělsko) ani oficiálně neuznávají. Je tu ovšem docela dobrý způsob, jak se budoucímu sporu o Kosovo vyhnout: Podle statistik je významná část žadatelů o azyl v Unii (zejména v Německu) právě z Kosova. Možná tedy ani není nutné přijímat za člena přímo zemi, stačí jen její nepříliš početné (cca dva miliony) obyvatelstvo. Podle mě velmi elegantní.

Další dějství pražské tragikomedie

Zjistit současnou situaci na pražském magistrátu je opravdu úkol hodný Sherlocka Holmese. Po vzájemném odvolávání radních se všichni zúčastnění zalekli své odvahy a zdá se, že by celou situaci nejradši takříkajíc vyseděli. Podle Novinek.cz se dnes sešli vyjednávači ANO, ČSSD a Trojkoalice a více než hodinu „diskutovali o vzájemných vztazích“, to je fráze jako z manželské poradny. Podle šéfa zastupitelského klubu ANO Haška se strany dohodly na mediálním půstu do pátku (to chci vidět) a zároveň si dali volnost v jednání s ostatními stranami v zastupitelstvu (tj. jakási odsouhlasená nevěra). Pražská komunální politika již roky připomíná svou šíleností Gotham city a kdybych byl předsedou nějaké strany, jako největší problém bych viděl její případný úspěch ve volbách do zastupitelstva hlavního města, tamní mnohamiliardový rozpočet má politicky ryze destruktivní potenciál.

Mediální přešlapy občanských demokratů

Politici z ODS poslední dobou zkoušejí velmi originální způsoby sebeprezentace. Nejde jen o to, že se pokoušejí o jakousi soft verzi postoje k uprchlíkům pánů Konvičky a Okamury, zarážející je ovšem i technika, jakou to činí. Například pan předseda Fiala se nechal nafotit, jak spokojeně obchází plot na chorvatsko-maďarských hranicích, a považuje to evidentně za vrchol odvahy. Teď se naopak vyznamenal místopředseda Senátu Přemysl Sobotka, který poněkud přehnal jinak chvályhodnou snahu dávat informace do vzájemných souvislostí a na Facebooku naznačil spojení mezi příchodem muslimských imigrantů a označením uzenin za možný zdroj rakoviny dle Světové zdravotnické organizace. Po určitém pozdvižení nad touto úvahou pan senátor seznal, že drzé čelo je lepší než poplužný dvůr, a prohlásil, že reakce na jeho výrok mu ukázaly, „že nenávist, atmosféru konfrontace a nedemokratickou podstatu tak zvané politické korektnosti dusící zdravý vývoj evropské společnosti, šíří především ti, kteří sami sebe považují za nositele jediné správné pravdy“. Na základě sledování dnešního dění na sociálních sítích mohu říci, že jsem si v souvislosti se Sobotkovým výrokem všiml vlastně jen jediné emoce: posměchu. A považuji ho za zcela zasloužený.