Kolik dostanou křečci za dálnici?

Rychlostní silnice R49 z Hulína do Fryštáku ještě ani nestojí a už se kolem ní točí interesantní aféra. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zaplatilo firmě za studii o křečkovi, který obývá prostory plánované trasy, přes dva miliony korun. Jakou roli hraje v celém případu samotné zvířátko? Mohlo by se zdát, že křeček polní je nadšený environmentální aktivista, který chrání poslední zbytky přírody proti lidské hegemonii, a ještě k tomu bojuje za své rodné nory. Ve světle nových informací však nezbývá než konstatovat, že křečkova role není tak nevinná, jak by se mohlo zdát.

Studie za všechny prachy

Jak vůbec vypadá ona kontroverzní studie firmy Ekoteam? Podle MF Dnes, která na celý případ upozornila, čítá zpráva šedesát stránek. Na padesáti stranách se dozvíme, co je křeček, jak žije, co baští, jak kopuluje, a narušíme tak absolutně jeho soukromí. Zbylých deset stran se zabývá výskytem hlodavce v místech plánované dálnice a návrhy na jeho vystěhování. Pokud jsme tedy čekali za dva miliony korun studii místních křečků, včetně vypracovaných rodokmenů a návrhu na vybudování velké rodinné kolonie s fontánkami chrlícími šampaňské, budeme zklamáni. Jak jsme zjistili, nic takového se nekoná. ŘSD však zachovává stoický klid a poznámky o astronomicky předražené zakázce přijímá s výrazem Hanibala Lectera před večeří s přáteli. Celým případem se podle serveru iDNES bude zabývat Ministerstvo dopravy, které nepochybně přijde s ohromujícím závěrem.

Nevěřme hlodavci

Novinář MF Dnes, Milan Libiger, ilustruje netradiční financování celého výzkumu na monitoringu křeččích nor.

„Řeč čísel je ještě výmluvnější: odborníci z Ekoteamu objevili 73 křeččích nor, z toho pětačtyřicet aktivních. Jedna nora tedy vyšla na zhruba 50 tisíc korun.“

-iDNES, 14. 2. 2015

Jak se v článku Milana Libigera dočteme až v samém závěru, křeček je v Evropské unii velkým tématem. Jako exemplární příklady slouží křečkova nákladná anabáze kvůli stavbě veletržního paláce v německé Mohuči nebo vybudování nákladného systému podzemních chodeb pod obchvatem Štrasburku ve Francii. Zdejší farmáři jsou zároveň nuceni pěstovat vojtěšku, aby měl nebohý hlodavec co žrát. Zdá se, že ve stínu ukrajinské krize, slovenské krize a problémů s Islámským státem nám bují daleko nebezpečnější nepřítel. V tuto chvíli vstupuje na scénu investigativní Houpací Osel.

Z výše zmíněných informací vyplývá, že kolonie křečků objevily díru na trhu. Nutno podotknout, že na díry jsou křečci odborníci. Podle informací naší redakce dochází ke spojení křečků s velkými firmami, které se zabývají terénními výzkumy, a budují nory na zakázku, aby si pak firmy mohly účtovat nekřesťanské peníze za provedenou práci. Tato zločinecká organizace je komplexní a schopná operovat kdekoliv po celé České republice. A proč začala zrovna ve Zlínském kraji? Protože právě zde je úzce napojena na nejvyšší krajské politiky.

První svazky s politiky už za totality

Abychom pochopili současnou situaci, je třeba se vrátit do přelomu 70. a 80. let. Konkrétně navštívit Agrofert Československé socialistické republiky — JZD Slušovice. Nekorunovaným králem Slušovic je soudruh František Čuba a uprostřed socialistického ráje stojí ráj kapitalistický. A právě tady nejspíše dochází k prvním pokusům křečků o vytvoření podobné buňky, jaké používá Cosa Nostra ve většině světa. Ačkoliv JZD již nějaký čas není pouze zemědělským družstvem, jede bomby i na poli elektroniky a počítačů, neváhá jeho předseda navázat pozitivní vztahy s delegací hlodavců. Než však dojde k vybudování rozsáhlejší sítě, která by mohla začít podnikat reálné akce, přichází Sametová revoluce. Výsostné postavení Slušovic a místních křečků prudce upadá. V divokých devadesátých letech se křečci nemohou rozkoukat, protože nestačí zběsilému tempu doby, a než rozjedou pořádný byznys, většinou umírají a jejich potomci nedokáží na odkaz předků navázat. Nejvýraznější posun proto pozorujeme až v nedávné době.

Biologové zatím nepodali přesvědčivé vysvětlení o tom proč, ale zdá se, že křečkové tíhnou k politické levici. Není proto divu, že kolem roku 2005 spojili své síly se zlínskou buňkou ČSSD, kterou významně podporovali. Asi nejznámější akcí se stal masakr na den svatého Valentýna v roce 2007, kdy v polích nedaleko Holešova došlo k popravě několika vlivných modrých ptáků. Křeččí syndikát tím otevřel cestu do vedení kraje. Rok 2008 a krajské volby znamenaly pro křečky důležitý milník, neboť v nich suverénně zvítězila sociální demokracie. Na post hejtmana Zlínského kraje byl dosazen Stanislav Mišák. Kruh se začíná pomalu uzavírat, jelikož hlodavci tak fakticky dosadili svého zástupce do čelní krajské funkce. Stanislav Mišák je bývalý veterinář s dlouholetou praxí a poměrně výmluvným příjmením.

K definitivní tečce za ovládnutím krajského zastupitelství dochází po volbách v roce 2012, během kterých Stanislav Mišák obhájil svou pozici hejtmana, a navíc na postu radního pro zemědělství najdeme starého dobrého Františka Čubu.

Nitky vedou až do vrcholné politiky

Ačkoliv se může zdát, že křeččí syndikát by mohl být absolutně spokojen s výsledky, kterých dosáhl, jeho ambice dalece přesahují výšku nepatrného zvířátka. František Čuba se dostal díky loňským volbám dokonce do senátních kuloárů a ačkoliv sliboval, že se vzdá své funkce v krajské radě, dál si židli u stolu nárokuje a evidentně je spokojen. Ostatně – Čuba se vůbec netají dobrými vztahy se současným prezidentem Milošem Zemanem, což se prokázalo hned po senátních volbách Zemanovým blahosklonným rolováním podbradku a slovy chvály. Houpací Osel však nemá k dispozici jakékoliv důkazy o přímém napojení křeččího syndikátu na Zemana, proto se nehodláme pouštět na pole fabulace a vody vrcholné politiky opustíme.

Osud křečků, studie i dálnice je v tuto chvíli nejistý. Hlodavci zaujali neutrální postoj k celému případu a užívají si zimní spánek. Nezbývá než počkat na jaro, kdy procitnou a budou se moci k celému případu vyjádřit.