Třídím, třídíš, třídíme. Recyklace ale není tak úspěšná, jak by mohla být

OPRAVENO: Třídění odpadu a samotná recyklace je v Česku už poměrně rozšířenou praktikou. Alespoň tři rozdílné barvy odpadkových košů nebo pytlů má doma téměř každý. Těchto barev ale existuje více a málokomu se daří je do sebe nemíchat.

Obsah směsného odpadu je stále mnohem barevnější, než by být měl. Přitom do něj patří pouze drobné odpady, které se nedají recyklovat, nepatří do sběrného dvora (nábytek, dřevo, stavební odpad…) a nejsou nebezpečným odpadem (léky, chemikálie, zářivky, baterie, pneumatiky…). Všechno ostatní je možné roztřídit do příslušných nádob, kterých je celkem 8 (papír, plast, sklo, nápojové kartony, kovy, textil, bioodpad a sběr drobného elektrozařízení a baterií).

Přesto se stále velká část směsného odpadu skládá z recyklovatelný komponentů. Často se pak do stejné popelnice dostane i velice nebezpečný odpad, který by měl být ve své vlastní nádobě. Podle analýz společnosti JRK ve spolupráci s INCIEN se dají momentálně recyklovat až 2/3 obsahu černých popelnic.

Recyklací chráníme životní prostředí, zachraňujeme lesy a zanecháváme za sebou mnohem menší uhlíkovou stopu, která jinak vzniká při výrobě nových materiálů. Proces recyklace začíná tříděním odpadu, pokračuje svozem, poté probíhá kontrola na dotřiďovacích linkách a z vytříděného odpadu vznikají druhotné suroviny. Například sklo lze recyklovat donekonečna. Díky použití druhotných surovin například při výrobě nových skelných produktů tak můžeme ušetřit až 65% sklářských písků a 90% energií.

Recyklace jako konec neekologických skládek

Kromě přírody a energií šetříme díky úspěšné recyklaci taky sebe. Nevytříděný odpad totiž končí na skládkách nebo ve spalovnách. Přestože spalování odpadu opět tvoří z odpadu energii, jedná se o velmi neekologickou cestu pro vypořádáván se s odpadem. Plyny, které unikají do ovzduší jako vedlejší produkt spalování, jsou totiž toxické a karcinogenní.

Podle nejnovějších dat ministerstva pro životní prostředí na skládkách momentálně končí 46 % komunálního odpadu. Česká republika jde ale dále naproti omezení spalování. Jen máloco se opravdu nedá recyklovat a spalovny odpad zpracovávají efektivněji, někteří odborníci se proto domnívají, že by skládky mohly přestat existovat téměř úplně.

Podle odpadové legislativy z roku 2021 by se mělo eliminovat množství odpadu, který končí na skládkách nebo ve spalovnách, na minimum. Cílem je odstranit z komunálního odpadu recyklovatelné složky, které momentálně skládají až 65 % z celkového množství a umožnit energetické využití nerecyklovatelné složky z 25 %. Na skládkách by tak do roku 2035 mělo končit pouze 10 % veškerého směsného odpadu.

V obcích chybí kontejnery

Systém třídění, sběru a využití odpadu zajišťují svozové společnosti, v ČR je to zejména společnost EKO-KOM. Kromě barevných kontejnerů mají na starost také provoz sběrných dvorů, sběrných středisek a výkupen. Díky spolupráci firem a obcí s tímto systémem by třídění odpadu mělo být lehce dostupné pro 99% obyvatel. Svůj odpad podle statistik EKO-KOMu třídí 73 % z nás. Obecně se tak řadíme k jedněm z nejlepších třídičů z celé Evropy. V současné době je v ČR více než 678 000 sběrných nádob na třídění odpadu.

Přestože je v obcích takové množství sběrných nádob, často nenajdeme všechny barvy pohromadě. Nejčastěji chybí oranžové na nápojové obaly a šedé na kovy. „Nápojové kartony nepatří v tuto chvíli na trhu v Česku k majoritním obalům, tvoří jen malý zlomek těch používaných obalových materiálů,“ uvedla mluvčí Eko-komu Lucie Müllerová pro web ekonews.cz. Některé obce zkrátka nepovažují nápojové kartony za prioritu.

Právě tady upadá efektivita třídění. Přestože 73% lidí v České republice třídí, špatné pokrytí měst kontejnery nutí lidi třídit špatně. Lidé netřídí obaly, pokud správný kontejner nemají poblíž bydliště. Proč by měli s odpadem chodit nadvakrát někam dál nebo ho skladovat až pro cestu na sběrný dvůr?

Dokud se ale odpadové společnosti a lokální samosprávy nedohodnou na lepším dostupnosti kontejnerů na tříděný odpad, budou muset lidé jít recyklaci na proti sami. Právě třeba kontejnery na nápojové obaly chybí. Je nutné podotknout, že jsou to právě nápojové obaly, které v sobě obsahují kvalitní papír, a tedy i dlouhá papírová vlákna. Platí, že čím delší papírové vlákno je, tím kvalitnější papír z něj lze vyrobit. Kromě vláken můžeme z nápojových kartonů získávat i papírovou drť, která se poté používá ve stavebnictví jako součást domů. Bez lepší dostupnosti se ale k tomuto nedostaneme.