Němci a Indové se ucházejí o místo v Radě bezpečnosti oprávněně. Debatu vyvolává ruské předsednictví

Rada bezpečnosti OSN potřebuje změnu. Rusko jí v dubnu předsedá, což vyvolalo obnovení dlouhodobých debat o restrukturalizaci celé Organizace spojených národů. Podle našeho výzkumu některé země nabírají na síle a své místo v nejsilnější instituci OSN by dostat měly.

Rada bezpečnosti je jedním z nejdůležitějších orgánů Organizace spojených národů. Sdružuje pět trvalých členů: Francii, Čínu, Rusko, Velkou Británii a Spojené státy. K nim vždy na dva roky přisedne deset dočasných členů, které volí Valné shromáždění. V současnosti jde o Mosambik (předsedal RB v březnu), Albánii, Brazílii, Ekvádor, Gabon, Ghanu, Japonsko, Maltu, Švýcarsko a Spojené arabské emiráty.

Všech patnáct členů si mezi sebou rotačně předává měsíční předsednictví. Poprvé od invaze proti Ukrajině tento post získává pro duben Rusko. Je to důkaz, že se v Radě bezpečnosti přes brutální a zločinnou válku nic nezměnilo.

Apríl? Ne, spíše nefunkční Rada bezpečnosti

Nezměnila se rétorika či chování Ruska v mezinárodním prostoru, nýbrž ani agresivní válka, kterou vede.

Loni v září ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov vystoupil na tiskové konferenci po zasedání Valného shromáždění OSN. Tehdy se ve čtyřech okupovaných oblastech na východě napadené Ukrajiny konalo Rusy vykonstruované referendum o připojení k Moskvě. „Hysterie, které jsme svědky, je velmi orientační. Přímé vyjádření vůle lidu už dávno není způsobem, jak získat kontrolu nad tím či oním územím, které Západ může přijmout nebo podporovat. Rád bych vám připomněl rozhovor s Volodymyrem Zelenskym ze srpna 2021, kde označil lidi žijící na východní Ukrajině za kreatury.“

Ve skutečnosti tehdy ukrajinský prezident Zelenskyj jednal úplně jinak. Například během vojenské přehlídky k příležitosti třicátého výročí osvobození Ukrajiny od Sovětského svazu ze srpna 2021 řekl, že „i když lze dočasně okupovat území, co nelze okupovat, je láska k Ukrajině. Lze uvrhnout lidi do zoufalé situace a přimět je, aby si pořídili pasy, ale vydat pasy pro jejich ukrajinská srdce nelze, pokud se někteří lidé na Krymu a v Donbasu o tom bojí mluvit, neznamená to, že se o tom bojí přemýšlet. Vrátí se, protože jsme rodina.“

Server Politico před několika dny zveřejnil článek Bojkotujte Radu bezpečnosti vedenou Ruskem, kde autor upozornil na zatykač vydaný na ruského prezidenta Vladimira Putina. Ten je vypsaný ve smyslu podpory únosů ukrajinských dětí do Ruska. Těmito prokázanými únosy porušuje Úmluvu práv dítěte vycházející z respektu Charty OSN. Valné shromáždění ji přijalo jako uznání přirozené důstojnosti a rovných a nezcizitelných práv všech, tedy i dětí.

Úmluva zmiňuje zájmy dítěte a jejich posuzování při rozhodování v každodenní praxi. Nejen v běžném životě, ale i při každém politickém rozhodování, které by vždy mělo znamenat kvalitativní změnu a posun v úctě a respektu dětí.

S právem veta se OSN neposune

Rusko bylo naposledy předsednickou zemí Rady bezpečnosti v únoru 2022. Jen krátce před rozpoutáním války na zasedání RB přizvalo údajné zástupce ukrajinské občanské společnosti, kteří podávali svědectví o zlém ukrajinském režimu.

Zásadním problémem je, že Rusko díky jeho právu veta bez jeho souhlasu nelze vyloučit z OSN ani Rady bezpečnosti. Loni 26. února podle očekávání vetovalo návrh rezoluce, která měla jeho útok odsoudit a vyzvat k okamžitému stažení ruských vojsk z Ukrajiny.

Na samém konci loňského roku se Ukrajinci snažili o vyloučení Ruska z celé OSN. „Ukrajiny vyzývá členské státy OSN, aby zbavily Ruskou federaci jejího statutu stálého člena Rady bezpečnosti OSN a vyloučily ji z OSN jako celku.“

Kyjev dokonce hodnotí ruské členství jako neplatné od samého začátku. Legální cestou vstupu je rozhodnutím Valného shromáždění na doporučení Rady bezpečnosti. Na rozdíl od Česka a Slovenska po rozpadu Československa tak Rusko neučinilo a podle Kyjeva tak není právoplatným členem OSN a také křeslo v Radě bezpečnosti zabírá ilegálně. Rusko se v roce 1991 stalo členem OSN jako nástupnický stát po nedávno rozpadlém Sovětském svazu.

Kyjevští zástupci při OSN se skutečně nemýlili. Jejich slova potvrzuje i web Valného shromáždění. Zdůrazňuje, že mírumilovný stát musí podat přihlášku do rukou generálního tajemníka OSN, který ji následně předá Radě bezpečnosti a ta doporučí členství Valnému shromáždění.

Dne 24. prosince 1991 ruský prezident Boris Jelcin informoval generálního tajemníka, že členství SSSR v Radě bezpečnosti a všech ostatních orgánech OSN pokračuje Ruská federace s podporou jedenácti členských zemí společenství nezávislých států. Generální tajemník následně rozeslal žádost mezi členy OSN. Rusko tak bez námitek a bez jednomyslné podpory zaujalo místo Sovětského svazu ve všech orgánech a Jelcin sám osobně zasedl křeslo Ruské federace na zasedání Rady bezpečnosti 31. ledna 1992.

Reforma celé OSN je zřejmě nutná

Ministerstvo zahraničních věcí ČR na svých webových stránkách avizovalo nutnost reformy celé OSN. Funguje již přes 75 let na velmi podobných principech. Objektem tohoto článku je ale zejména Rada bezpečnosti, kde MZV zdůrazňuje nutnou proměnu kategorií členství, počtu členů, práva veta, regionálního zastoupení a metod práce. K takzvané skupině reformistů se řadí i Česká republika, v prvé řadě ji ale podporují země G-4 – Brazílie, Indie, Japonsko a Německo. Tyto země o členství v Radě bezpečnosti dlouhodobě usilují.

Loni v únoru se totiž stala poměrně neočekávaná věc, kdy přímo člen Rady – Rusko – porušil zásadní části mezinárodního práva. K podpoře svých kroků používá právo veta, které mu umožňuje blokovat jakákoliv jednání v OSN jdoucí proti zájmům Moskvy. Jde o velký paradox, jelikož Rada bezpečnosti je tvořená na odpovědnosti za zachování mezinárodního míru a bezpečnosti. Také proto jsou v jejích řadách bývaly ty nejmocnější země. Dnes už toto pravidlo až tolik platné není, jelikož stálými členy Rady jsou jaderné mocnosti – nikoliv však všechny a chybí nejsilnější ekonomiky a řada vojensky silných zemí.

Problematickým členem je i Čína. Do roku 1971 její pozici v Radě bezpečnosti reprezentoval Tchaj-wan, jenže na návrh Albánie Valné shromáždění v témže roce uznalo jako jediného reprezentanta obou Čín komunistickou Čínskou lidovou republiku.

Situace v mezinárodním prostoru je v současnosti komplikovaná a složení Rady bezpečnosti jednoznačně neodpovídá jeho potřebám. Navíc, agresivní země má ve svém chování de facto volnou ruku. Co do počtu obyvatel, síly ekonomiky a výdajů na obranu současní členové odpovídají jen málo.

Změnit nebo přidat členy?

Rada bezpečnosti má pět členů. Podle dat o počtu obyvatel z roku 2015 do první pětice na světě patřily z Rady pouze Čína (1. místo) a USA (3. místo). V první pětce byla Indie (2.), Indonésie (4.) a Brazílie (5.).

Na základě HDP se o první místo na světě v roce 2015 přetahovaly Čína s USA – stálí členové. Za nimi jsou v závěsu Indové, Japonci a Němci.

Ve výdajích na obranu roku 2015 vedly jednoznačně Spojené státy, za nimi Čína a třetí Rusko, které se tak v klíčových aspektech objevuje poprvé. Čtvrtá je Saúdská Arábie a pátá Francie. Velká Británie v těchto výdajích v rámci první pětice zcela chybí.

Od roku 2015 však ve všech směrech došlo k dalšímu posunu. V roce 2021 vedly v HDP Spojené státy, druhá byla Čína, s velkým odstupem Japonsko, Německo, Indie. Až po nich jsou Britové a Francouzi, následují Italové, Kanaďané, Jihokorejci a Rusové jsou až dvanáctí.

Totální čísla (odhadovaná) ve vojenských za sebe letos řadí první desítku takto: USA, Čína, Rusko, Indie, Německo, Austrálie, Velká Británie, Saúdská Arábie, Francie, Jižní Korea.

Populace se do roku 2020 taktéž posunula. V první pětce nahradil Brazílii Pákistán. V první desítce se pak nacházejí postupně Nigérie (7.), Bangladéš (8.), Rusko (9.) a Mexiko (10.).

Snahy o změny v Radě bezpečnosti tedy dávají smysl. Zejména stálí členové, Velká Británie, Francie a Rusko v řadě záležitostí odpadají za jinými světovými zeměmi. Čína s USA podle těchto měřítek tyto pozice zastávají důvodně.

Dalším argumentem může být geografická poloha stálých členů Rady: ani jeden z nich není z jižní polokoule. Navíc, všichni jsou původní Spojenci z druhé světové války, což se po více než 75 letech může oprávněně zdát jako historický přežitek bez výraznější relevance pro dnešní situaci v mezinárodních vztazích.

Také proto jsme se rozhodli na základě dostupných informací seřadit jednotlivé relevantní země podle počtu obyvatel, hrubého domácího produktu a výdajů na armádu v totálních číslech. V tabulce níže je dvacet regionálně silných zemí, které na jednotlivých měřítcích dostaly body na škále od 1 do 20. Přičemž 1 znamená nejméně obyvatel, nejnižší HDP nebo nejnižší výdaje na armádu, zatímco 20 vyjadřuje pravý opak.

Země	Počet obyvatel	HDP	Armádní výdaje
Čína	20	19	19
USA	18	20	20
Indie	19	16	17
Německo	10	17	16
Rusko	13	10	18
Japonsko	11	18	10
Velká Británie	9	15	14
Francie	8	14	12
Brazílie	15	9	7
Itálie	7	13	9
Indonésie	17	5	5
Jižní Korea	5	11	11
Austrálie	1	8	15
Kanada	3	12	8
Pákistán	16	1	4
Mexiko	12	6	3
Saúdská Arábie	2	4	13
Nigérie	14	3	2
Španělsko	4	7	6
Jihoafrická republika	6	2	1

Hodnoty jsou následně zprůměrované do jednoduchého grafu.

Podle průměrných výstupů mají vyrovnané síly Čína se Spojenými státy. Pokud bychom tyto hodnoty považovali za určující pro členství v Radě bezpečnosti, tak z ní při zachování pěti stálých členů odpadne Velká Británie s Francií, které nahradí Indie s Německem. Brity a Francouze dokonce předběhne Japonsko podpořené zejména vysokým HDP.

Z výše zmíněné jižní polokoule je zde až Brazílie na 9., Indonésie na 11., Austrálie na 13. a Jihoafrická republika na posledním 20. místě.

Je nasnadě přemýšlet, jestli by si Rada bezpečnosti namísto zbavování členů nezasloužila rozšíření a kompletní restrukturalizaci i za cenu ponechání místa Rusku. Rostoucí regionální moc asijských zemí a některých evropských v čele s Německem dělají z Rady bezpečnosti opravdu starý systém založený na rozložení sil po druhé světové válce.