Milujme se a množme se: nová strategie rodinné politiky v Česku

Resort práce pod taktovkou lidovců představil novou strategii rodinné politiky. Cílí na všechny fáze života a vede boj o plodnost demografickému poklesu navzdory. Koncepce opatření do roku 2030 má „vytvořit příznivé a stabilní podmínky pro rodiny, výchovu dětí a péči o blízké“. To se neobejde bez navýšení kapacity předškolských zařízení ani rodičovské.

Ministerstvo práce a sociálních věcí minulý týden představilo novou Strategii rodinné politiky 2023-2030. Resort pod vedením KDU-ČSL si od ní slibuje lepší podmínky pro rodiny, výchovu dětí a péči o blízké. Po únorovém zvýhodnění částečných úvazků teď usiluje o navýšení kapacit v předškolských zařízeních, zvýšení rodičovského příspěvku nejpozději do 1. ledna 2024 a zapojení neziskových organizací, komunit i jednotlivců do výchovy dětí. Na konkrétní kroky si ale ještě budeme muset počkat, termín dokončení ministerstvo zatím neupřesnilo.

Kvůli vysoké inflaci chudnou rodiny s dětmi rychleji. Zatímco průměrný důchod se blíží polovině průměrné mzdy, dávky a příspěvky rodičům s dětmi se nijak nevalorizují. To může zásadně ohrozit mezigenerační solidaritu. Rodinná politika zahrnuje opatření (například dávky, služby) a měla by reagovat na vývoj populace a trendy na pracovním trhu. 

Nejdelší rodičovská v Evropě

Téma rodičovského příspěvku vzbuzuje emoce a rozpory i na půdě vlády. V současnosti je jeho výše stanovena na 300 tisíc korun s maximální délkou pobírání čtyři roky. Zvyšoval se naposledy v roce 2020, o 80 tisíc korun. Národní ekonomická rada vlády ve svém návrhu doporučuje dobu pobírání rodičovské zkrátit, délku rodičovské dovolené máme nejvyšší v Evropě.

Zvýšení rodičovského příspěvku a zároveň ponechání doby jeho pobírání prosazují prorodinní lidovci. Ministr Jurečka hovoří o 350 tisících rodičovské, návrh podporují i Piráti, kteří dlouhodobě prosazují pravidelnou valorizaci příspěvku. Opozice by si představovala zvýšení větší. „Zvýšení o 50 tisíc korun je nedostatečné a přichází pozdě. Mělo by se zvýšit o inflaci od posledního zvyšování,“ řekla České televizi místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Lucie Šafránková (SPD). SPD navrhuje k současné rodičovské přidat 90 tisíc, ANO 100 tisíc.

Proti návrhu je samotný ministr financí za ODS Zbyněk Stanjura. „Chystáme konsolidační balíček. Současně zvyšovat a připravovat další navyšování mandatorních výdajů jde proti tomu úsilí,“ argumentuje. TOP 09 se k navyšování staví také spíše kriticky, pokud by se doba rodičovské dovolené zkrátila, zvýšení částky by ale podpořili.

Studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Národohospodářského ústavu Akademie věd z loňského roku vyhodnotila dopady zvýšení rodičovské v roce 2020 na zaměstnanost žen v Česku. Vyšší příjem motivoval matky k prodloužení rodičovské dovolené, u těch vysokoškolsky vzdělaných se podíl pracujících snížil o celou třetinu. Je pravděpodobné, že ženy prodloužení využily v mezičase před dalším dítětem. 

Další studie poukazuje na negativní vliv prodloužené čtyřleté rodičovské dovolené, která byla v Česku zavedena v roce 1995. Ukázalo se, že odložení docházky v mateřské škole a strávení roku navíc v domácí péči má na dítě negativní důsledek v oblasti vzdělávacích výsledků a budoucího uplatnění na trhu práce.

Plodnost a sousedi

Na jednu ženu se u nás v roce 2021 průměrně narodilo 1,83 dítěte. Plodnost v Česku byla druhou nejvyšší v Evropě, o jednu setinu za Francií. Druhý covidový rok byl ale nejspíše výjimkou. Statistiky následujícího roku 2022 opět potvrdily klesající trend plodnosti 1,66 dítěte na ženu. Pro zachování populace je ovšem ideální průměr 2,1 dítěte na ženu. V širším obrázku tedy vidíme, že s krizí nízké plodnosti se nepotýkají jen čeští lidovci na ministerstvu práce, ale celý evropský kontinent.

Ideál dvou dětí na ženu zdá se být nedosažitelným. Lidovci volí různé prostředky, jak k vyšší plodnosti ženy motivovat. Fixních a nezacílených pět set výchovného k důchodu pravděpodobně není nejlukrativnější motivace k nevděčné kariéře rodičovství, vyšší rodičovská by mohla být lepší cestou. K efektivnímu sladění rodinného a pracovního života a s ním souvisejícímu rovnému ohodnocení žen a mužů jsou potřeba ale daleko rozsáhlejší systémové reformy.

Česká republika do rodinné politiky investuje velký objem peněz, téměř tři procenta HDP. Žádná ze zemí OECD nedává tak velký podíl financí na daňové úlevy jako my, zároveň české výdaje na služby patří k nejnižším. Službami se míní právě předškolská zařízení, školky, dětské skupiny, na které nová strategie potřebuje cílit. Díky návratu rodiče do zaměstnání stát vydělá na daních, sociálním a zdravotním pojištění. „Jedno místo v mateřské škole generuje přínos do státního rozpočtu asi 10 tisíc čistého se zohledněnými náklady,“ řekla iRozhlasu ekonomka Lucie Zapletalová.

Podhodnocenou složku služeb má napravit rozšíření kapacity stávajících služeb, ale také samotné jejich nabídky. Vznik sousedských dětských skupin, který iniciují Piráti, má pomoci vytvořit místa, která chybí ve školkách, dětských skupinách a jeslích. Sousedské hlídání se štědrou státní podporou maximálně čtyř děti zejména do tří let se bude letos v létě zkoušet na Vysočině. V praxi tento koncept používají například v sousedním Německu.

Otazník visí nad zavedením střídacího bonusu, nařízenou evropskou směrnicí, kterou mělo Česko zavést už loni v srpnu. Tisková zpráva o nové strategii se o ní nezmiňuje, při nedodržení závazku ale Česku hrozí pokuty. Pracovala s ním již předchozí Koncepce rodinné politiky z roku 2017, která jej upravuje jako dávku zabezpečující rodiny, které se v péči o dítě alespoň na tři měsíce vystřídají.