Dvě nebo i tři brigády. Tak řeší studenti MUNI vysoké kolejné

V Brně se studenti potýkají s nepřiměřeným zdražováním kolejného. Ke konci února se studenti shromáždili k protestu proti rozhodnutí Ubytovací komise. Studenty narůstající ceny nutí, aby trávili v práci více času, někteří pak mají i víc než jednu brigádu. Nájmy často ani neodpovídají kvalitě, a tak se raději stěhují do bytů.

Cena kolejí narostla už v červenci o asi 30 % kvůli cenám energií, v únoru o dalších 15 % kvůli nárustu inflace a na podzim je plánováno navyšování o 10 %.  Na konci února, když bylo zvýšení oznámeno, studenti protestovali na Moravském náměstí, proti tomu se vyhradil mluvčí Masarykovy univerzity Radim Sajbot. „Demonstraci nepovažujeme za oprávněnou, především protože se organizátoři dostatečně nesnažili prosadit své názory přes své studentské zástupce, například Ubytovací komisi nebo Akademický senát,“ uvedl.

Zablokovaná komunikace

Veronika Hrtoňová, organizátorka protestů proti zvyšování cen kolejí, naopak tvrdí, že prvním krokem bylo oslovení studentských zástupců v Akademickém senátu a petici s tisícem podpisů podali na Ubytovací komisi. „Ale již předtím jsme studentskou komoru akademického senátu kontaktovali a oni se nám snažili pomáhat urgovat pana prorektora, aby třeba svolal tu ubytovací komisi dřív. Takže oni nám pomáhali, ale my jsme se v určitou chvíli dostali do takového bloku, kdy nám bylo řečeno, že zasedání komise bude, ale že tam nemůžeme přijít, že to za nás bude přednášet někdo jiný. A vlastně kvůli tomu jsme se rozhodli uspořádat ten protest,“ říká Hrtoňová v rozhovoru pro Houpacího Osla.

„Přijde nám, že do té situace není vůbec započítáno to, že už minulý rok se zvedalo kolejné – tenkrát to vyšlo průměrně asi 500 na studenta. Navíc univerzita dotovala Správu kolejí a menz asi 60 miliony korun. A to budeme chtít vědět, jestli už všechny ty peníze byly využity, protože měly být na celý akademický rok, a nejen na ten minulý zimní semestr,“ uvedla Hrtoňová

Hrtoňová dojíždí z Prahy, je v prvním ročníku bakalářského studia evropských studií a politologie. Bydlí na dvoulůžkovém pokoji na kolejích Komárov Sladkého. S vedlejším pokojem na buňce sdílí toaletu, sprchy a kuchyň mají společné na patře. „Platím teď plus minus pět tisíc,“ říká. „Ta cena jednak vůbec neodpovídá kvalitě a jednak už je moc vysoká a už teď jsou nabídky na privátech, které jsou levnější než ten můj pokoj. Ale jsou i dražší pokoje než ten můj.“

Hrtoňová si na svůj nájem vydělává sama, což ale není ideální. „Už předtím to bylo poměrně dost náročné balancovat studium s prací, takže teď to bude ještě víc na hraně. Já mám ještě to štěstí, že si můžu brát třeba víc hodin, ale jsou studenti, kteří si hledají už druhou nebo třetí brigádu, aby to zaplatili.“

Můžu pracovat o víkendech nebo po večerech

S druhou brigádou zrovna začala studentka 1. ročníku mikrobiologie na magistru Ema Holubová, která dojíždí ze Slovenska, je ubytovaná na kolejích Náměstí Míru. Zde mají na patro společné sociální zařízení, včetně wc. „Takže řekla bych tak 60, nebo 70 lidí na koupelnu, kuchyňku a sprchy,“ dodává.

Ema už poskytla rozhovor i pro Alarm. „Už si ze mě dělali srandu lidi na internetu, že jsem řekla, že mi přijde blbé jako 23 ročné si říkat o víc peněz od rodičů a že budu radši pracovat,“ konstatuje. Sama má to štěstí, že výuku má jen dva dny do týdne, přesto ale další 3 musí chodit na výzkum do laboratoří.

„Ty diplomky už jsou u nás praktické, a ještě se to dá stíhat celkem. Dohodnu se v práci, že tento týden budu chodit do labu a že příští týden do práce například. Učení moc ne, ale samotná práce do školy se s tím dá zatím zvládat,“ říká. „Našla jsem si práci, že jedna je z domova, takže můžu pracovat i přes víkendy nebo po večerech. Je to třeba úkol toto přepiš, toto udělej a jen to odešlu a je jedno kdy. A druhá je v obchodě, takže tam mám pevně stanovené, kdy tam mám být,” popisuje.

Připouští, že pro mnohé ale může být problém chodit v průběhu semestru ještě do práce. „Upřímně řečeno já se přes semestr nestíhám moc učit, ale ani bych se k tomu moc nedokopala – tak jsem se naučila učit už od střední. Přes semestr řeším jenom věci, které musím zrovna odevzdat,“ připouští. „Ale bakalářské studium je časově mnohem víc náročné v tomto. Takže si dokážu představit, že bakaláři nemají takové možnosti, a že pro nich možná bude problém sehnat finance na to.“ Jako další příklad uvádí mediky, kteří podle ní taky nemají příliš času chodit do práce.

Kladné stránky kolejí

Koleje mají podle Emy ale i některé kladné stránky. „Kdyby ta cena nebyla tak vysoká na to, co za to dostaneme, tak bych řekla, že je to celkem dobré ubytování,“ vysvětluje, především jí ubydou některé starosti se zařízením. „Stačí napsat, nevím proč, ale už mně tak třikrát měnili ledničku za ty čtyři roky,“ směje se.

Aktuálně je už ale podle jejích slov poslední, co ji drží na kolejích komunita. „Koleje jsou v tomto super. Mám tam kamarády, ale i ti už postupně odcházejí na byty. A já už taky přemýšlím, že půjdu.“

„Před rokem jsem za svoji postel, stoličku, stůl a skříň platila 3000 korun, teď platím 4500. Když se to zas zdraží, bude to vycházet na nějakých 5000 a něco a za tu částku už jsem viděla inzeráty, kde jsi na bytě ve vlastním pokoji nebo ve sdíleném, ale jste v šesti nebo v pěti na tu koupelnu, a ne v sedmdesáti,“ popisuje.

Univerzita dotuje studenty ubytovacím stipendiem, které ale činí asi 3 100 korun na semestr. Proti výhradám na výši stipendia se pak vymezil mluvčí univerzity, že mají také možnost zažádat si o sociální stipendium, pokud jsou v tíživé situaci.

„Já si myslím, že to je úplný výsměch,“ stěžuje si Ema. „Protože kdo si o to sociální stipendium může požádat? Člověk, jehož rodiče nemají žádný příjem, nebo nemá ani oba rodiče. Řekněme si, kolik lidí reálně do té skupiny spadá,“ shrnuje tak problém, že se zdražení nedotýká jen lidí ve finanční nouzi, ale právě lidí ze středních tříd, kteří na různé formy podpory nemají jak dosáhnout.