Okradl investory v USA, teď žije v Moskvě. Organizovaný zločin je s Kremlem jedna ruka

POST-SOVĚT: Moskva má hluboké vztahy s ruským organizovaným zločinem. Zejména Putin využívá své historie v bezpečnostních službách státu, které jsou si s mafií a jinými skupinami velice blízké. Mocný mafiánský boss má dokonce spojitost s plynovody, jejichž odpojením Rusko dlouhodobě vyhrožovalo.

Česko je pro ruský organizovaný zločin jednou ze zaslíbených zemí. Podle dostupných údajů se u nás ročně vyperou desítky miliard korun. Sto milionů, které před třemi lety zajistila policie po upozornění od České spořitelny, muselo být uvolněno – Rusko ve vyšetřování nespolupracovalo na odhalení pachatelů.

Jak banka vysleduje praní špinavých peněz, vysvětlil mluvčí České spořitelny Filip Hrubý. „Můžeme si to představit jako takový průtokový účet, na kterém třeba rok nebo dva není žádná částka. Najednou se tam objeví částka v řádu několika milionů nebo desítek milionů nebo třeba v jiné měně. A vzápětí, v rádu hodin nebo dnů, ta částka zmizí na jiný účet, obvykle do zahraničí.“

Podle analytiků není Rusko partnerem, který by se chtěl aktivně podílet na odhalování těchto případů praní špinavých peněz. „Dnes hovoří americká FBI o tom, že Rusko je stát organizovaného zločinu, který má k dispozici stát. Tedy, že jde o organizovaný zločin, který má vlastní státní aparát. Je naprosto jasné, že se žádné pomoci nemůžete dočkat, protože ruské bezpečnostní složky jsou přímo účastny v procesu praní špinavých peněz a v organizovaném zločinu,“ shrnula novinářka Alexandra Alvarová.

Jednotlivé praktiky již tradičního ruského řemesla pomůžou pochopit, jak se z Česka mohla stát tato „země zaslíbená“.

Bezpečnostní analytici obecně uvádějí, že posilování ruského organizovaného zločinu je dáno ekonomickou transformací a liberalizací, neschopností bezpečnostních složek k adekvátní reakci, změnou sociální struktury společnosti (vznik socioekonomické skupiny velice bohatých elit), hyperinflací a finanční nestabilitou a v neposlední řadě nejednoznačnou legislativou a neochotou tvoři nové zákony postihující specifické formy kriminálního chování.

Organizovaný zločin se pak zdárně do ruské společnosti adaptoval v 90. letech minulého století, kdy se země po rozpadu Sovětského svazu nacházela v hluboké ekonomické krizi. Tehdy vznikala také různá označení typické pro tento druh trestné činnosti v Rusku. Například tenevik je obdoba stínového podnikatele, který již období před ekonomickou transformací ilegálně podnikal v rámci sovětského hospodářství. Takové osoby využívaly státní vlastnictví a obohacovaly se na jeho úkor.

Tito lidé byli terčem organizovaných kriminálních skupin. Ty je vydíraly a realizovaly racketeering, českému čtenáři lépe známý jako vybírání výpalného. Dalším z důležitých pojmů je probivka neboli děrování. To znamená mechanismus pro často nelegální získávání informací o společnostech velkého strategického významu. Existují speciální databáze o tzv. správných lidech a organizacích umožňující vstup organizovaných kriminálních skupin do podniků a jejich ovládnutí.

Dalším z důležitých kroků je výběr mladého, naivního člověka. „Organizovaný zločin je používá jako krátkodobé figuranty, jména. A pak se jich velice nevybíravým způsobem zbavuje,“ popsala Alvarová.

Většina podniků a firem musí v postsovětském prostoru operovat pod jistou ochranou, takzvanou kryša – z ruského překladu střecha. Není žádným tajemstvím, že takovou ochranu provádí přímo policejní či bezpečnostní představitelé či jejich podřízení – bývalí i aktivní. Někteří experti rozdělují čtyři druhy střech. První jsou kriminální struktury označované jako banditská kryša, další ruské Ministerstvo vnitra coby modrá kryša, posléze Federální bezpečnostní služba červená kryša a nakonec soukromé bezpečnostní služby komerční kryša.

Rusku vládne mafie, její hlavou je Putin

Potvrdil to ruský historik a disident Andrej Borisovič Zubov. Podle něj je Rusko (nebo SSSR) od občanské války mezi lety 1917 a 1918 typickým gangsterským státem. Komunistickou stranu SSSR označil jako typickou mafiánskou organizaci, která měla vertikální systém a chyběl jí legální status.

Zubov zhodnotil, že po pokusech Mikhaila Gorbačova a v některých případech i Borise Jelcina se Rusko postupně ke gangsterskému režimu vrátilo. „Není to stát. Nejsou zde pravidla. Není zde právo. Jediným systémem je v Rusku mafie a její hlavou je pan Putin.“

Rusku chyběl okamžitý náběh na dekomunizaci. To znamená, že majetek sebraný obyčejným lidem někdejším vedením měl nový režim vrátit původním majitelům. „Tehdejší mafiánská elita měla možnost ovládat veškerý majetek po celém Sovětském svazu. Toto bylo nutné po jeho rozpadu napravit,“ dodal Zubov.

Upřesnil, že takové kroky měl udělat každý nový režim ve všech postsovětských zemích Evropy. Stalo se tak však jen v pobaltských státech. „V Bělorusku, Rusku, Moldavsku, na Ukrajině a ani ve středoasijských zemích nikdo takto majetek lidem nevrátil. Lidé dále žili v chudobě a elita v bohatství.“

Jelcin podle Zubova následně jmenoval Putina jako svého nástupce. Věděl totiž, že nebude bojovat za demokracii, nýbrž za ochranu majetku. „No, a Putin to přijal. Bral majetek od jednoho oligarchy, načež ho dal druhému. Takhle to fungovalo mezi elitou, ale lidem nic nedal. Nyní v těchto postsovětských zemích nevidíme demokracii. Možná v Moldavsku, Arménii, Gruzii a na Ukrajině jsou nějaké pokusy viditelné, ale až dodnes nejsou příliš úspěšné,“ uzavřel disident.

Diktátor s kamarády v „byznysu”

O samotné roli ruského diktátora Vladimira Putina psal ve své knize Weak Strongman expert na jeho osobu z Princetonské univerzity Timothy Frye. Podle něj totiž byl Putinův vzestup k moci založen na jeho propojení s bezpečnostními službami, kde dříve sloužil. Putin je tak napojen na organizovaný zločin coby výsledek chaotické tranzice na tržní ekonomiku v 90. letech. Frye zmiňuje, že mu pomohla zejména schopnost navazovat vztahy s kriminálními bossy, kteří kontrolovali sítě zdrojů. Díky tomu pokročil ve své politické kariéře.

Například bývalý agend KGB Alexandr Litviněnko před svou smrtí nahrál záznam, kde popisuje dobrý vztah mezi Putinem a nebezpečným ukrajinským mafiánem Semionem Mogilevichem. Americká FBI zjistila, že posledních několik desítek let zřejmě ve velkém pašoval drogy, obchodoval s jaderným materiálem a zprostředkovával nájemné vraždy a mezinárodní prostituci.

Mogilevich jednu domu figuroval jako kontakt pro praní špinavých peněz notoricky známého gangu Solntsevskaya Bratva z Moskvy. Za svůj život vlastnil stovky krycích společností a bankovní účty ve 27 různých zemích. Tento Ukrajinec měl dokonce po čtyři roky vést organizaci o 250 členech. Mezi její hlavní aktivity patřil obchod se zbraněmi a s jaderným materiálem, prostituce, přeprava drogy, obchod s ropou a praní špinavých peněz.

Tento „ukrajinský byznysmen“ byl už roku 2009 obviněn ze 40 případů vybírání výpalného, podvodů, praní špinavých peněz a dalších zločinů proti ekonomice. Jeho společnost YBM Magnex, která měla vyrábět magnety, obrala mezi lety 1993 a 1998 investory z burzy o 150 miliard dolarů. Zmíněná firma sídlila v americké Philadelphii, podle speciálního agenta Petera Kowenhovena však Mogilevich do tohoto státu nikdy ani nevkročil.

Agent také zmínil, že Moskva brání v jeho extradici z Ruska do Spojených států. Mogilevichův vliv zašel tak daleko, že vlastnil množství potrubí přepravujících zemní plyn ve východní Evropě. Podle FBI tímto dokázal ovlivňovat ne jednu vládu a ekonomiky států.

Ještě loni americké ministerstvo zahraničí na svých stránkách nabízelo odměnu 5 milionů dolarů za informace vedoucí k dopadení mocného mafiánského bosse. Ten nyní zřejmě poklidně žije v Moskvě.

Od své agrese na Ukrajinu se Rusko v čele s Putinem pokouší ohrozit energetickou bezpečnost Evropy. Jedním z nespočtu dílků skládanky je právě Mogilevich, který některé z plynovodů vlastnil či vlastní. Tento konkrétní případ mafiánského bosse však není jediným důkazem, že (mezinárodní) organizovaný zločin si s kremelským režimem velice dobře rozumí.

Ruské organizované zločinecké skupiny byly a jsou přímo využívány k množství účelů. V posledních letech jde v hojné míře i o kybernetické útoky nejen na ukrajinské a evropské instituce a společnosti. Evropská rada pro zahraniční záležitosti už v roce 2017 upozornila na fakt, že se tyto skupiny postupně stahují z ulic a stávají se z nich spojenci či zprostředkovatelé a dodavatelé nejen místních evropských gangů, ale zločineckých sítí po celém kontinentu.