Míra sebevražd ve světě i u nás: Statistiky podněcují k zamyšlení nad genderovými rolemi

Na počet sebevražd má zásadní vliv společnost, ve které žijeme. V každé zemi lze proto pozorovat odlišné výsledky, některé skupiny lidí jsou však nadměrně zastoupeny všude.

Ročně si v průměru sáhne na život zhruba 700 000 lidí. Dvacetkrát více lidí se poté o sebevraždu pokusí a mnoho dalších nad ní vážně uvažuje. Každá sebevražda je problémem veřejného zdraví a má hluboký dopad na blízké okolí zemřelého. Aby se snížila míra úmrtí v důsledku takové smrti, musí se všechny země zabývat mnoha faktory, které zvyšují pravděpodobnost, že si někdo zvolí sebevraždu jako východisko. Státy by měly poskytovat dostupnější pomoc lidem trpícím psychickými problémy stejně tak, jako by měly usilovat o lepší sociální zázemí potřebným.

Počet lidí, kteří dobrovolně ukončí svůj život sebevraždou se liší podle pohlaví i na základě sociálního a ekonomického prostředí. Má vzestupnou tendenci ve stáří. Zejména v Jižní Koreji je tento jev obzvlášť patrný. Jižní Korea je totiž zemí se čtvrtou nejvyšší úmrtností na světě. Mnoho seniorů tam spáchá sebevraždu, protože se nechtějí cítit jako finanční zátěž pro své rodiny. Dalším důvodem je poté strach ze ztráty fyzické soběstačnosti.

Zatímco ve světě se počet sebevražd snižuje – v Evropě téměř o 50%, v Americe narůstá. Celosvětový počet mezi lety 2000 a 2019 klesl o 36%, ve Spojených státech se však číslo navýšilo o 17%. Každá země je jiná, záleží na kultuře a na celkových podmínkách pro život daného státu. Co se ale zpravidla téměř nikde nemění je vyšší úmrtnost mužů.

Muži páchají sebevraždu častěji

Obecně zemře kvůli sebevraždě více než dvakrát více mužů než žen (12,6 na 100 000 mužů ve srovnání s 5,4 na 100 000 žen). V mnoha zemích je poměr ještě o něco výraznější. Například v USA tvoří mužské sebevraždy až 80%. Míra sebevražd mezi muži je obecně vyšší v zemích s vysokými příjmy (16,5 na 100 000). U žen je nejvyšší míra sebevražd zjištěna v zemích s nižšími středními příjmy (7,1 na 100 000). Jedinou výraznou výjimkou je Čína, kde je sebevražda pátou nejčastější příčinou smrti, přesto je Čína zemí s jednou z nejnižších mír sebevražd na světě.

Faktem však zůstává, že zde sebevraždou končí spíše ženy. Odborníci se domnívají, že to způsobil rychlý ekonomický vývoj v 70. letech 20. století, kdy se ženy staly více nezávislé a začaly se tak vystavovat většímu tlaku ze strany společnosti. Existuje mnoho vysvětlení pro jedinečný genderový rozdíl, z nichž většina se zaměřuje na nižší postavení čínských žen a rodinné problémy.

Česká republika se drží většiny. Muži se tady takto připraví o život čtyřikrát častěji než ženy. V uplynulém období mezi lety 2017 a 2021 na jednu sebevraždu ženy připadlo 4,1 sebevražd mužů, kdy v průměru zemřelo 1027 mužů na 250 žen.

Chyba společnosti?

Sociologické a psychologické studie uvádí, že na velké míře mužských sebevražd se podílí zejména genderové stereotypy. Muži mají zdánlivě horší schopnosti vyjadřovat své emoce, mluvit o svých problémech a obecně hledat pomoc. Velkým faktorem je stereotypní vnímání společnosti, kdy se od mužů očekává síla – jak fyzická, tak vnitřní. To často vede k neschopnosti mužů vyhledat odbornou pomoc. Své pocity si vykládají jako zvýšený stres nebo je podceňují a spojují je s problémy v práci či ve vztazích.

Říká se, že muži bývají impulzivnější. Nejnovější studie poukazuje na to, že spousta mužů, kteří spáchali sebevraždu, nebyli diagnostikováni žádnými psychickými problémy. Výzkum však naznačuje, že například deprese je u mužů diagnostikována méně často kvůli tendenci popírat nemoc. Kvůli tomu také muži častěji propadnou alkoholu nebo jiným drogovým závislostem, což později opět může vést k sebevraždě.

Další rizikovou skupinou je LGBT+ lidé. Zejména u mladých lidí je problém obzvlášť závažný. Lesby, gayové a bisexuálové mají v určité fázi svého života až třikrát vyšší pravděpodobnost, že spáchají sebevraždu. Studie z roku 2014 také uvádí, že mezi transsexuály se o sebevraždu pokusí 41% z nich. Tito lidé častěji zažívají deprese, společnost je diskriminuje a podněcuje v nich pocit méněcennosti.

Celosvětový boj proti sebevraždě

Sebevražda je stále poměrně vysoko na seznamu nejčastějších příčin smrti. Každým rokem zemře více lidí v důsledku sebevraždy než malárie, Parkinsonovy choroby nebo rakoviny prsu. Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že u mladých lidí ve věku 15-29 let je to hned čtvrtá příčina úmrtí po dopravních nehodách, tuberkulóze a mezilidském násilí.

V roce 2021 zveřejnila WHO pokyny, které by měly pomoct do roku 2030 snížit míru sebevražd ve světě o 1/3. Mezi tyto pokyny zařadila včasnou identifikaci osob se sklony k sebevraždě, vstřícnější odbornou pomoc, omezení přístupu k sebevražedným prostředkům jako jsou například střelné zbraně nebo pesticidy, zajištění bezpečného prostředí v rámci institucí a podporu zodpovědného mediálního informování.