365 dní války v Evropě. Když Krym nestačil

Přesně před rokem začaly ruské rakety dopadat na města po celé Ukrajině. Ve stejnou chvíli její hranice překročila invazní armáda a začala tak válka v podobě, kterou nepředvídala ani Moskva, ani Západ.

Upozornění: Článek obsahuje fotku obětí války a popis sexuálního násilí

Brzy ráno 24. února 2022 překročila ruská armáda hranice Ukrajiny krátce poté, co ruská Státní duma uznala separatistické samozvané donbaské republiky, území kolem Donětsku a Luhansku, jako samostatné státy.

Následně si ochranou jejich obyvatel před ukrajinskou okupací pomohl prezident Ruské federace Vladimir Putin ospravedlnit útok na cizí stát.

„Vám a mně nezůstala prostě žádná jiná možnost k ochraně Ruska a našich lidí kromě té, kterou budeme dnes nuceni použít. Okolnosti vyžadují, abychom podnikli rozhodné a okamžité kroky. Lidové republiky Donbasu se obrátily na Rusko s žádostí o pomoc,“ řečnil k národu Putin ve svém projevu v okamžik zahájení invaze.

Zdůraznil také nutnost denacifikovat a demilitarizovat Ukrajinu, která podle něj už osm let páchá genocidu.

Tajné služby před konfliktem veřejně varovaly

Samotný útok ale neměl být překvapením.

Rusko pod oficiální zástěrkou vojenského cvičení shromáždilo 190 000 vojáků u hranic s Ukrajinou během několika měsíců před invazí. Na skutečné plány Ruska upozorňovaly, dokonce veřejně, tajné služby západních států. Ředitel CIA William Burns podnikl čtyři měsíce před invazí otevřenou cestu do Moskvy, aby ruským autoritám oznámil, že CIA o jejich plánech ví.

Tajné služby také upozorňovaly na plány Ruska zahájit válku na podkladě operací pod falešnou vlajkou, čímž jejich uskutečnění znemožnily. Pobouření také způsobilo varování Velké Británie o plánech Ruska dosadit do Kyjeva loutkovou vládu.

Přesto ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a většina států NATO brala varování s rezervou a nedůvěrou. Zhruba měsíc před vypuknutím války považovalo hrozící ozbrojený konflikt za reálný jen 48 % Ukrajinců.

,,Potřebuji munici, ne odvoz.“

Ruské invazní síly počítaly s rychlým průběhem a obsazením Ukrajiny včetně hlavního města v řádu dní. Zelenskyj měl být zavražděn. Rakety dlouhého doletu začaly dopadat na města a ruské jednotky začaly útočit z Běloruska směrem na Kyjev přes donbaské republiky na východě a na jihu přes Krym. Došlo také k vylodění v Mariupolu a Oděse.

Zelenskyj i přes zmařené atentáty zůstává v hlavním městě a žádá mezinárodní podporu. ,,Potřebuji munici, ne odvoz“. A tu dostal. Dodávky zbraní na Ukrajinu začaly proudit téměř okamžitě a postupně se stupňovaly. Nejdříve přicházel podpůrný materiál a munice, pak protitankové střely Javelin, později i drony, včetně tureckých Bayraktarů, a raketomety HIMARS.

Původní plán Ruska byl sevřít Kyjev do kleští, obsadit ho a rychle svrhnout vládu. Ruští výsadkáři zaútočili na blízké letiště v Hostomelu, které se mělo stát důležitým bodem pro další útoky na Kyjev.

Přestože Ukrajinci zprvu výsadkáře útočící na letiště odrazili, ztratili nakonec nad letištěm kontrolu po protiútoku ruských pozemních jednotek. V bitvě o letiště bylo zničené největší letadlo, co kdy bylo vyrobeno.

Přesto tato obrana pravděpodobně zmařila rychlé obsazení Kyjeva. Spolu s Hostomelem a okolím hlavního města padlo do ruských rukou i menší město Buča.

Největší město, které Rusové na jaře ovládli, byl Cherson na jihu země. Tvrdé boje probíhaly dále například o Mariupol, ve kterém se postupně do léta rozvinula humanitární katastrofa poté, co v městě vlivem ostřelování a bojů selhaly dodávky potravin, vody a léků. I toto město ale 20. května padlo poté, co kapitulovali obránci opevnění v železárně Azovstal.

Symbolem zdevastovaného města se stalo vybombardované divadlo, které sloužilo jako civilní kryt. Ani velký nápis ,,DĚTI“ na chodníku před ním nezabránil leteckému úderu. Počet obětí odhaduje agentura AP na 600.

Čtrnáctiletá otěhotněla ze znásilňování ve sklepě, čtyřletou znásilnili před rodiči

Na konci března se ukrajinská armáda vzchopila k protiútokům. Úspěšně zatlačila útočníky od Kyjeva až k běloruským hranicím. Na začátku dubna po osvobození Buči se ukázaly hrůzy, které obyvatelé podstupovali během okupace. Popravy, rabování, mučení a znásilňování.

Odhalení masakru 1. dubna zastavilo veškerá probíhající mírová jednání. Začalo exhumování z masových hrobů, mnoho těl neslo stopy mučení, mělo vytrhané zuby a uřezané uši. Více než 650 civilistů bylo zavražděno během okupace města.

Přeživší hovoří o systematickém znásilňování vojáky. Jen v jediném sklepě bylo drženo a znásilňováno 25 žen, nejmladší z nich čtrnáctiletá. Ona a osm dalších z nich otěhotnělo.

,,Říkali jim, že je budou znásilňovat, dokud už nikdy nebudou chtít mít styk s mužem a nebudou tak moci rodit ukrajinské děti,“ říká Lyudmyla Denisova, ukrajinská ombudsmanka. Další svědectví hovoří o čtyřleté dívce, která musela vykonat orální sex na ruském vojákovi před zraky jejích obou již dříve znásilněných rodičů.

Druhá fáze války na východě zhoršila i hladomor v Africe

Od dubna, v pomyslné druhé fázi války, se boje soustředily na východ země. Zčásti díky úspěšné ukrajinské protiofenzivě, ale také kvůli rozhodnutí Ruska přeskupit své síly a postupovat pomalu od východu.

V květnu bylo nejvyhrocenější blokování ukrajinského vývozu obilí, které Rusové sami tajně ze země vyváželi přes okupované přístavy a následně sami prodávali. Blokáda dopadla nejtvrději na africké státy, které jsou na dovozu ukrajinského obilí závislé.

Léto i podzim se nesly ve znamení ukrajinské ofenzivy. Podařilo se jim například získat zpět Hadí ostrov, kde byla na začátku války pronesena pohraničníkem Romanem Hrybovem věta, která se stala sloganem odporu vůči ruské agresi: ,,Ruská válečná lodi, jdi do prdele“.

Při koncentraci bojů na východě a jihu země začal na začátku podzimu doutnat další problém. Rusové se zaměřili na energetickou strukturu země. Raketami vyřadili třetinu elektráren.

Hrozba jaderné katastrofy

Střelám se nevyhnula ani Rusy obsazená, ale Ukrajinci spravovaná, nejvýkonnější jaderná elektrárna v Evropě Záporožská jaderná elektrárna. Čelila ostřelování a šířily se obavy o hrozící jaderné katastrofě.  Z nezodpovědného jednání se obě strany konfliktu obviňovaly navzájem.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii se marně snažila situaci uklidnit. ,,Ať za tím stojí kdokoli, musí to okamžitě přestat. Hrajete si s ohněm,“ vyzval její šéf Rafael Grossi.

Frekvence raketových úderů ale byla nejsilnější od začátku války poté, kdy 8. října otřásla Krymským mostem exploze. Po operaci ukrajinské tajné služby se zřítily do moře čtyři pruhy dálnice a ruské zásobování bylo přerušeno.

Ukrajinská armáda mezitím postupovala v okolí Chersonu, který samotný osvobodili 11. listopadu, když se ruská armáda stáhla za Dněpr. Nedávno předtím ještě Putin prohlašoval, že ,,Cherson bude součástí Ruska navždy“.

Spěšný ruský ústup ale vyvolával podezření na past. Město před ústupem zaminovali a rozmístili v něm pasti.

V zimě válka vstoupila do opotřebovávací fáze. Obě strany se zaměřují na ničení techniky a jednotek nepřítele. Obě strany jsou v tom natolik úspěšné, že Zelenskyj přiznal, že denně umírá až 100 jeho vojáků, zatímco se Putin pokusil vyhlásit příměří v období pravoslavných Vánoc. To ale ukrajinská strana nepřijala s tím, že jde o záminku, jak získat čas, doplnit zásoby na frontě a přivézt více vojáků. Navíc ho označila za ,,cynickou past“.

Momentálně probíhají nejtvrdší boje o město Bachmut na východě země, které má pro obě strany i symbolický význam. Obě strany chtějí dát nutně najevo, že se nevzdávají. Okolí města dnes připomíná fotografie zdevastovaných bojišť první světové války.

Ještě není konec

Válečný konflikt zdevastoval ukrajinskou ekonomiku i obyvatelstvo. Ukrajinský hrubý domácí produkt klesl v roce 2022 o 30 %. Ruská ekonomika nepoklesla vlivem sankcí tolik, jak se očekávalo.

Pokles ruského HDP byl odhadován mezi 3,4 až 4,5 %, nejextrémnější odhady hovořily až o 12 %. Realita je nakonec 2,2 %. Sankce jsou zaměřeny primárně na elity, politiky a jejich majetek a finanční systém, nikoli na civilní obyvatelstvo, tedy oblasti, jako je potravinářství nebo zdravotnictví.

Mnoho nadnárodních firem se dobrovolně rozhodlo opustit tamní trh, západní státy omezily odebírání ruského plynu a vývoz do Ruska včetně součástek klíčových pro průmysl.

Odhady obětí na obou stranách se značně liší. Ukrajina přiznává 13 000 mrtvých vojáků, civilistů bylo zabito nejméně 7199. Ruských vojáků bylo zabito nejméně 11 662.

Americké odhady hovoří až o 100 000 mrtvých a raněných na každá straně. Pětina Ukrajinců ze země uprchla a další pětina musela opustit své domovy. 300 000 Rusů emigrovalo z důvodů mobilizace, přísné cenzura médií a zatýkání na protestech.

V budoucnosti budou kromě obětí přibývat i svědectví o dalších hrůzných válečných zločinech a Ukrajina zůstane zaminovaná na mnoho dalších let.