Německo řeší klimatickou krizi těžbou uhlí. Za dohodou stojí i strana Zelených

Aktivisté u německé vesnice Lützerathu už několik dní protestují proti demolici obce. Strana Zelených povolila společnosti RWE zdemolovat Lützerath kvůli těžbě hnědého uhlí. Na oplátku by spalování uhlí v západním Německu mělo být definitivně ukončeno už v roce 2030. Momentální geopolitcká situace však směřuje jinam, proto se Německo rozhodlo se spalovaním hnědého uhlí ještě pokračovat.

Obec Lützerath se nachází přímo na nalezišti hnědého uhlí. Společnost RWE, které zdejší doly patří už začala bourat domy, ze kterých se jejich obyvatelé sice vystěhovali, ale obsadili je právě aktivisté, kteří protestují právě proti těžbě.

Kromě domů aktivisté obsadili i rypadlo a koleje, po kterých se dováží hnědé uhlí do uhelné elektrárny Neurath, také patřící společnosti RWE. Přímo na místě vystoupila i švédská klimaaktivistika Greta Thunberg. Ta prohlásila, že rozšíření dolu je zrada současné a budoucí generace.

I přes to, že strana Zelených podpořila dva roky zpátky protesty proti těžbě v okolí Lützerathu, minulý rok podepsal ministr pro klima spolu s vicekancléřem za stranu Zelených smlouvu s RWE, společností vlastnící Garweiler doly. Ve smlouvě se dohodli, že RWE zastaví těžbu v severním Vestfálsku do roku 2030. Avšak za podmínky, že jim stát odstoupí pět vesnich k demolici, za účelem těžby hnědého uhlí. 

Hnědé uhlí je ale jedním z faktorů, který nejvíce oteplují planetu. Proč tedy německá vláda svolila k tomuto znečišťování? Strana Zelených se ospravedlňuje se slovy, že celý tento incident s vystěhováním vesnic je jen kompromis, aby RWE definitivně přestalo se spalováním uhlím v roce 2030 místo dříve dohodnutého roku 2038.

Kvůli pokračovaní ve spalování hnědého uhlí by mohlo dojít ke globálnímu zvýšení teploty a porušit tím Pařížskou klimatickou dohodu o snižování globální teploty. RWE i Zelení tyto obvinění odmítají se slovy, že ke zvýšení teploty kvůli emisím určitě nedojde.

Podle některých se jedná o klimatický terorismus. Dle odborníků má situace jednoduché řešení, a to znárodnit společnost RWE a dostat je pod demokratickou kontrolu. Místo toho politici dále vystěhovávají chudé občany z Lützerathu a okolí. Strana Zelených požaduje, aby se aktivisté vzdali a odstoupili tak těžební území kvůli fosilními kapitálu.

Jak válka na Ukrajině ovlivnila tuto situaci?

Kvůli omezení dodávek ruského zemního plynu, vzrostla energie z hnědého uhlí o 6 %, i přes to že se jeho těžbu snaží utlumit. Německo dokonce uvažuje o dočasném zrušení omezení uhelných elektráren. Strana Zelených i společnost RWE trvdí, že rozšíření těžby pomůže od energetické krize způsobenou válkou na Ukrajině. Toto rozhodnutí je probemlatické právě z toho důvodu, že energetická krize se řeší podporováním krize klimatické.

Německo plánuje upravit legislativu a zvrátit omezenou činnost uhelných elektráren. Podle německého ministra hospodářství se jedná o nutný krok, který je třeba podstoupit. Rusko totiž snížilo dodávku zemního plynu až o 60 % a Německo tak údajně nemá na výběr, i když tento krok zásadně ovliní i tak špatnou klimatickou situaci. Některé studie však poukazují na fakt, že Německo i přes omezení těžby hnědého uhlí má dostatečné zásoby a další těžba není potřebná.

Klimatičtí aktivsté ale osočují vládu, že současná krize je pouze záminka k další ústupkům vůči uhlnému průmyslu. Kvůli ceně zemního plynu a rušení jaderných elektráren tak Německo hnědé uhlí bude ještě chvíli potřebovat.