Automobilový průmysl využívá nucených prací z Číny

Dlouhodobý útlak Ujgurů a dalších národnostních menšin žijících v autonomní oblasti Sin-ťiang takto podporují i největší světové automobilky.

Na konci srpna vydala OSN po několika letech váhání zprávu o porušování lidských práv v Číně. Přestože se v ní vyhýbá označení „genocida“, je zřejmé, že se Peking dopouští mnoha přestupků a vážného ohrožování svobody. Problém se týká Ujgurů a dalších převážně muslimských komunit. Tamní vláda hlášení popírá. Argumentuje tím, že se snaží redukovat údajný náboženský extremismus.

Co se děje v Sin-ťiangu?

V Číně existuje tzv. protiextremistická legislativa, která je podle zprávy založena na „vágních a širokých konceptech, které dávají úředníkům volnou ruku v jejich interpretaci a aplikaci“. Zejména v letech 2017–2018 tak docházelo k rozsáhlému zadržování muslimské populace.

Podle Mezinárodní odborové konfederace se na 13 milionů příslušníků etnických a náboženských menšin v Sin-ťiangu stalo terčem vládní politiky usilující o společenskou kontrolu a asimilaci jejich kultury a identity. Vláda ale hlášení neuznává, celostátní kampaň považuje za „pozdvižení z chudoby“ a nucenou práci označuje jako „odborné školení“.

OSN provedla celkem čtyřicet rozhovorů s Ujgury a příslušníky dalších muslimských menšin, z nichž dvacet šest prošlo systémem „převýchovy“ nebo vězením. Většina z nich popsala podmínky v tzv. „odborných vzdělávacích prostředcích“ jako kruté zločiny proti lidskosti. To zahrnuje i mučení a fyzické tresty, včetně sexuálního násilí.

Mezinárodní organizace práce (specializovaná součást OSN; ILO) začátkem roku 2022 zveřejnila pravidelnou výroční zprávu, ve které se zabývá nucenou prací Ujgurů. Jsou zde kritizovány organizované transfery za účelem pracovního nasazení mimo bydliště, přísný dohled nad zaměstnanci a omezování volného pohybu.

Automobilky závislé na nucené práci

Problém je všudypřítomný. Z šestiměsíčního výzkumu britské Sheffield Hallam University vyplývá, že v Číně dochází k přesunu pracovních sil do Sin-ťiangu. Jedná se především o práci, která zahrnuje těžbu a zpracování surovin a také výrobu komponentů, včetně hliníku, mědi, baterií a lithia. Mluvíme tedy o ohrožení dodavatelského řetězce v úplném základu.

Průzkum také odhalil, že více než 50 mezinárodních výrobců automobilů nakupuje přímo od společností působících v Sin-ťiangu nebo od společností, které přijímají ujgurské zaměstnance. Téměř každá významná značka je zapojena, firmy jako Volkswagen, BMW, Honda, Mercedes-Benz, Toyota nebo Ford nejsou výjimkou. Žádná z nich však neprovádí hloubkovou kontrolu.

„Nemělo by být na spotřebitelích, aby kontrolovali dodavatelské řetězce a hledali známky nucené práce. To vlády by měly chránit lidi před porušováním lidských práv,“ uvedla Laura Murphyová, autorka výzkumu. Do pracovních programů vedených čínskou vládou se tak zapojilo mnoho dodavatelů, podle Murphyové ale „plně nechápou, jaká rizika hrozí“.

Přijetí zákona podle příkladu Spojených států

V USA platí zákaz dovozu spojeného s nucenou prací již od roku 1930. V červnu tento zákaz ještě podpořil zákon o prevenci nucené práce, který zajišťuje, že zboží vyrobené zcela nebo z části v Sin-ťiangu, nesmí být do USA dováženo. V důsledku toho také výrazně klesl počet instalací solárních panelů. Psala o tom agentura Reuters.

Německý zákon o náležité kontrole by měl vstoupit v platnost v lednu 2023. Německo představuje globální centrum automobilového průmyslu, výrobci automobilů tak budou čelit důkladnému zkoumání, aby se zajistilo, že neexistují žádné případy nucené práce v dodavatelském řetězci.

Murphyová tvrdí, že přestože některé země začaly prosazovat změny, jejich tempo by mělo být rychlejší. „Vlády musí mít více donucovacích mechanismů, aby zajistily, že společnosti skutečně dodržují tato nařízení,“ řekla.