Ztráta lidskosti: Válečné zločiny páchané na Ukrajině

Válečný konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou ani po devíti měsících neustává a každým dnem přibývají oběti nejen z řad vojáků. I válka má však svá pravidla.

Mezinárodní humanitární právo je souhrn pravidel, které se snaží omezit dopady ozbrojených konfliktů. Zajišťuje ochranu osob, které se neúčastní nepřátelských akcí včetně zdravotníků, válečných zajatců, humanitárních pracovníků, zraněných a vojáků, kteří se během bitvy rozhodnou dále neúčastnit boje. Dále také omezuje prostředky a metody vedení války. Vyvažuje humanitární zájmy s vojenskou nutností a jeho základem je zmírnění lidského utrpení.

V případě porušení mezinárodního humanitárního práva se mluví o válečných zločinech. Už v září potvrdila vyšetřovací komise OSN, že se jich během války na Ukrajině dopouští zejména Rusko. Bez viny však není ani Ukrajina.

„Na základě shromážděných důkazů dospěla komise k závěru, že na Ukrajině byly spáchány válečné zločiny,“ uvedl předseda vyšetřovací komise Erik Möse. Problém se týká především ruské agrese, ničení civilních oblastí, vražd, mučení, špatného zacházení a sexuálního násilí po únorové invazi na Ukrajinu.

21.11. však také potvrdil deník New York Times pravost videa, kde ukrajinští vojáci zastřelili nejméně 11 ruských zajatců. Došlo k tomu poté, co jeden z nich zahájil střelbu. Ukrajina by tedy mohla ospravedlňovat svůj čin pod záminkou sebeobrany. Rusko nesouhlasí: „Tato brutální vražda ruských vojáků není ani první, ani jediný válečný zločin,“ tvrdí ruské Ministerstvo obrany. „Je to běžná praxe v ozbrojených silách Ukrajiny, která je aktivně podporována kyjevským režimem a očividně ignorována jeho západními patrony.“ Celou situaci prověřuje Úřad OSN pro lidská práva.

Nucené deportace lidí do Ruska

Od začátku únorové invaze se do Ruska z Ukrajiny přemístilo více než 4,5 milionu lidí, z toho 690 tisíc dětí, potvrdila ruská státní tisková agentura Tass. Západní státy to označily za únos, zatímco Moskva obvinění popírá a tvrdí, že lidem poskytuje humanitární pomoc.

Násilná deportace je podle mezinárodního práva považována za akt genocidy, pokud je spáchána s úmyslem zcela nebo částečně zničit národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu. Kyjevští prokurátoři pracují na vznesení obvinění z genocidy proti Moskvě u Mezinárodního trestního soudu kvůli údajným nuceným deportacím ukrajinských dětí.

Filtrační tábory slouží k třídění ukrajinského obyvatelstva z okupovaných oblastí. V prohlášení OSCE z července roku 2022 stojí, že USA identifikovalo nejméně 18 takových táborů. Lidé jsou převezeni na filtrační místa a následně vyslýcháni. Pokud je Rusko označí za nepřátele státu, dochází k deportaci nejčastěji právě do Ruska. Proces výslechu je mnohdy násilný, několik uprchlíků svědčí o brutálním zacházení. CNN zpracovala podrobný článek o krutých podmínkách v těchto táborech.

Zpráva Amnesty International

Amnesty International zveřejnila 10.11.2022 zprávu, ve které potvrzuje porušování lidských práv na Ukrajině.

„Ruské síly od začátku útočné války proti Ukrajině, která je sama o sobě mezinárodním zločinem, bezohledně napadají a nezákonně zabíjejí civilisty, ničí bezpočet životů a dopouští se násilného rozervání rodin. Nikdo nebyl ušetřen, dokonce ani děti. Ruská odsouzeníhodná taktika násilných přesunů a deportací je válečným zločinem. Amnesty International se domnívá, že musí být vyšetřena jako zločin proti lidskosti,“ uvedla generální tajemnice Agnès Callamard.

Po osvobození Chersonu, důležitého strategického bodu na jihu Ukrajiny, vyplývají na povrch další důkazy. Cherson má značně poničenou infrastrukturu. „Podle mezinárodního práva je obětem ruských zločinů dlužna spravedlnost a všichni odpovědní musí být pohnáni k odpovědnosti ve spravedlivém soudním řízení, “ říká Denis Krivosheev, regionální ředitel Amnesty. Přestože je pochopitelné, že se ukrajinské úřady budou snažit o co nejrychlejší obnovu města, je nutné zachovat důkazy o válečných zločinech. Amnesty takto vyzývá k umožnění podrobnějšího vyšetřování Mezinárodním trestním soudem.