Turecko zavádí zákon proti dezinformacím. Opozice to označuje za omezení svobody slova

Turecký parlament přijal zákon, který postihuje šíření dezinformací. Potrestán může být jak její autor, tak její šiřitel a to až tříletým odnětím svobody. Autoritativní turecká vláda prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana se tímto zákonem snaží umlčet kritiky před červencovými volbami.

Norma předpokládá tříleté vězení za šíření nepravdivých informací o národní bezpečnosti, pokud to ve veřejnosti vyvolá paniku nebo strach. Trest se vztahuje jak na autora, tak šiřitele falešné zprávy, jakmile se podle sociálních sítí potvrdí, že v dezinformaci věří. Turecký parlament, v němž převažují zákonodárci z Erdoganovy vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) a jejich političtí spojenci, zákon schválil koncem října.

Turkey has approved a new media law that could see individuals sentenced to up to three years in prison for spreading "fake news" or "disinformation"https://t.co/R77ixBOlbY

— Middle East Eye (@MiddleEastEye) October 13, 2022

Podle tureckého syndikátu novinářů se jedná o jeden z nejtěžších cenzurních zásahů v dějinách Turecké republiky. Předseda novinářské asociace parlamentních zpravodajů Kemal Aktaş už dříve uvedl, že zákon bude znamenat ohrožení svobody slova a tisku v Turecku.

Turečtí novináři se obávají, že Erdoganův režim zákon využije k umlčení kritických hlasů. „Tento zákon bude bránit volnému toku informací ve volební atmosféře,” řekl Ozgur Ogret, zástupce Turecka ve Výboru na ochranu novinářů, po akci za svobodu tisku pořádané Mezinárodním tiskovým institutem v Istanbulu.

„Svoboda projevu je vždy důležitá, ale ve volební atmosféře je opravdu zásadní, aby každý řekl svůj názor a aby se voliči rozhodovali podle solidních informací,” pokračoval.

Vláda tomu ale odporuje. Tvrdí, že tu nejde o snahu média přesvědčit, aby důkladně prověřovala informace, ale jednoduše jim zabránit v tom, aby se jejich prostřednictvím veřejnost dozvídala o špatnostech a selháních vlády.

„O blokování či omezování přístupu k sociálním médiím nemůže být řeč. AKP je stranou, která bojuje proti cenzuře a zákazům,“ uvedl vládní poslanec Hüsein Yayman.

S tím ale nesouhlasí ani další nezávislé organizace působící na území Turecka. Například lidskoprávní organizace Amnesty International popisuje den schválení zákona jako „dalším temným dnem pro svobodu projevu online a svobodu tisku v Turecku“.

„Tato nová opatření zvyšující kontrolu sdělovacích prostředků ze strany vlády, která jsou v posledních několika letech zaváděna, umožňují pod rouškou boje proti dezinformacím dále cenzurovat a umlčovat kritické hlasy před nadcházejícími volbami v Turecku,“ upozorňuje Amnesty International dále ve své zprávě.

Těsné volby, tvrdé přípravy

V červenu čekají Turecko prezidentské a všeobecné volby. Z předběžných průzkumů zatím vyplývá, že by Erdogan své vítězství obhájil. Jeho strana AKP je stále i podle průzkumů nejsilnější stranou.

Oproti minulým volbám ale ztratila 10,8 % a má tak teď necelých 32 %. Oproti tomu nejsilnější opoziční strana Republikánská lidová strana (CHP) posiluje. Nyní se drží na 26,8 %.

Erdogan tak má stále jisté prezidentské vítězství. Stejně tak podpora nacionalistů ze strany İYİ mu zajistí i pohodlnou většinu v parlamentu. Erdoganovi ale může nahánět strach to, že se proti němu spojilo šest opoziční stran pod vedením CHP.

Erdogan využívá k eliminaci své opozice a kritiků různých nástrojů. Parlamentní většina a prezidentské křeslo mu to značně ulehčují. S likvidací svých protivníků začal už v roce 2015 po nepovedeném armádním puči.

Na základně toho dokázal dva roky vládnout v nouzovém stavu pomocí dekretů. Kritiky, opozici, novináře i aktivisty označoval za přívržence převratu a posílal je do vězení.

Tento proces byl pak završen v roce 2017, kdy Erdogan vyhlásil referendum, z něhož vzešel turecký prezidentský režim. Díky tomu mohl v čistkách pokračovat dále. Nový protidezinformační zákon je pak ukázkou způsobu, kterým Erdogan už dlouho postupuje.

„Už stávající zákony o médiích jsou velmi přísné. Ale autoritářství je jako sněhová koule, se kterou se sále nabalují přísnější zákony. Tohle by měla být další fáze autoritářství,“ uvedl pro Houpacího osla Gokhan Bacik z Univerzity Palackého. Podle něj má tak Erdoganův režim veškeré páky na svobodná turecká média.

Bacik se také domnívá, že velkou roli hrají právě nadcházející volby. Tímto zákonem by totiž mohla být umlčena i opoziční média, která informují o korupci a nepotismu panujícímu v zemi. Podle Bacika by ale režim podobné praktiky nepoužil v případě samotné opozice, jak tomu bylo před sedmi lety.

„Nový typ autoritářských režimů je chytrý. Nikdy nezničí opozici. Turecko je plně autoritářské, ale totalitarismus není pro Erdogana dobrý z taktických důvodů. Proto bude dál umožňovat opozici participovat ve volbách. I když nikdy nebudou mít skutečnou moc vyhrát,“ tvrdí.

Facebook jako nástroj nesvobody

Nový zákon ale nehovoří pouze o šiřitelích dezinformací. Krom trestů za sdílení a vytváření dezinformací novela také ukládá povinnost sociálních sítí závadný obsah nahlašovat. Měly by poskytnout informace o uživateli, který obsah vytvořil.

Kritici zákonu se tak bojí, že kromě klasických médii by zákon cenzuroval i prostor sociálních sítí. Za kritiku vlády na sociálních sítích už dříve padlo na 180 tisíc žalob.

Nyní by se tak změnilo, že by zřizovatelé sociálních sítí museli poskytnout turecké vládě informace o anonymních účtech. Sítě jsou podle nového zákona povinny úřady informovat o uživatelích, kteří domněle zveřejnili urážlivý obsah.

Budou-li sítě úřady požádány, aby konkrétní informaci odstranily, učiní tak do čtyř hodin. Jinak provozovatelům hrozí masivní pokuta. Ta může dosáhnout až 3 % z celkového ročního zisku. V nejvážnějších případech může vláda web odstřihnut od turecké reklamy nebo ho rovnou vypnout.  

Füsun Sarp Nebil specializující se na média a na sociální sítě odhaduje, že sítím nebude činit problém zákonu vyjít vstříc. Už nyní se chovají žádoucím způsobem.

S tím souhlasí i Veronika Krátká Špalková, odbornice na dezinformace z think-tanku European Values. „Některé velké společnosti už v minulosti prokázaly schopnost adaptovat se na určitá pravidla represivních režimů, takže to může být i tento případ,“ uvedla pro Houpacího osla.

Špalková ale dodává, že ale kdyby k odchodu velkých sociálních sítí z Tureckého trhu došlo, mezi občany by se rozšířily projekty nové nebo již existující, ale zatím v daném regionu ne příliš populární.

Kritici zákona tvrdí, že se tímto Erdoganova vláda snaží omezit informovanost zejména mladých lidí, kteří jsou na sítích aktivní. Opoziční akce byly doposud také často organizovány přes sociální sítě.