Umění nebo život? Rajčatová polévka postrachem obrazů
Obraz Slunečnice - koláž (Zdroj použitých obrázků: commons.wikimedia.org)
KOMENTÁŘ: Co má větší cenu? Umění nebo život? Britské eko-aktivistky strhly pozornost veřejnosti tím, že polily Van Goghův obraz rajčatovou polévkou. Snažily se tak upozornit na ekonomickou a klimatickou krizi, kterou podle nich vláda řeší nedostatečně. Souvislost mezi uměním a závislostí na drahé ropě se však ztratila někde po cestě.
V londýnské Národní galerii dvojice aktivistek z ekologického hnutí Just Stop Oil chrstla na Van Goghův obraz Slunečnice rajčatovou polévku. Než stihla přiběhnout ostraha, přilepily se rychle ke zdi. ,,Co má větší cenu? Umění nebo život? Je (umění) cennější než jídlo, než spravedlnost?“ rozléhal se hlas mladé aktivistky.
Dále mluvila o tom, jak je společnost závislá na ropě a plynu, jejichž cena neustále stoupá. Chudé rodiny si pak nemohou ani ohřát právě takovou polévku v plechovce, kterou chvíli před tím polily obraz. Videonahrávka celé události okamžitě prolétla sociálními sítěmi. Obě ženy zadržela policie.
Van Gogh za to nemůže
Návštěvníci galerie se zděsili, jeden zavolal ostrahu. ,,Chráníme víc umělecká díla než vlastní planetu a vlastní lidi?“ tázala se aktivistka. Člověk by čekal, že ve svém proslovu více objasní souvislost mezi uměním a drahými palivy. To se ovšem nestalo.
Otázkou je, proč se rozhodly vymezit právě vůči umění. Vzhledem k tomu, že nekritizovaly přímo Národní galerii v Londýně, neodkazovaly se na její aktivity, kterými by přispívala ke globální energetické krizi, není mi zcela jasné, proč si jako cíl svého aktivismu zvolily právě toto místo a právě tento obraz.
Nutnost uchýlit se k radikálním krokům, aby člověk dokázal získat pozornost veřejnosti, je jistě pochopitelná. Nijak také nezpochybňuji důležitost aktivismu a je potřeba veřejnost informovat o ekologických a sociálních problémech.
Jak ale souvisí Vincent van Gogh se současnou energetickou krizí, to netuším. Nehledě na to, že chudák Van Gogh byl ve své době právě mezi těmi, kteří si ani nemohli ohřát polévku. Nebo je to snad motiv slunečnic na jeho obraze, který má nějakou mým očím skrytou symboliku?
Zkrátka nechápu, proč dávat energetickou, klimatickou a sociální krizi do souvislosti právě s uměním, které je navíc přes 250 let staré, vzniklo jako dekorace do umělcova domu a není nijak popuzující. Stejně tak bychom mohli polít na hokejovém zápase brankáře gulášem a křičet u toho, jestli je důležitější hokej nebo boj proti týrání zvířat. Dávalo by to smysl, kdyby například tučňáci byli nuceni testovat kvalitu ledu před utkáním.
Memento polévky
Ekologické hnutí Just Stop Oil v poslední době hojně demonstruje proti tomu, že britská vláda aktivně neřeší sociální i klimatickou krizi. Toto není první (a nejspíš ani poslední) případ, kdy si aktivisté z této skupiny zvolili jako svůj cíl umělecké dílo.
V červenci tohoto roku se jich několik přilepilo ke kopii obrazu Poslední večeře od Leonarda da Vinciho vystavené v Royal Academy of Arts v Londýně. Ještě ten měsíc proběhlo další lepení v londýnské Národní galerii a v italské Florencii potkal stejný osud Botticelliho obraz Primavera.
Tentokrát ale aktivistky neušly mnoha kritickým komentářům na sociálních sítích. Ačkoliv byl obraz chráněný sklem, které ještě toho dne galerie vyčistila, zůstane na Slunečnicích nevyžádaný trpký rajčatový povlak.
Napište komentář