Nejnovější

Armáda kalkuluje: Gripeny zřejmě půjdou pryč, navíc je potřeba splnit závazky Česka k NATO

Saab JAS-39 Gripen | Wikimedia Commons; Milan Nykodym

Na jedné straně jsou čeští piloti ve švédských stíhačkách chránící slovenské nebe, na straně druhé nedovybavené pozemní jednotky. Armáda České republiky je v každé oblasti připravena jinak. Místo jeho vyrovnávání kupuje nové americké stíhačky.  Jednání o nákupech jsou v plném proudu a obrana státu se bude vyvíjet k modernitě.

Armáda ČR v polovině července oznámila na Twitteru zahájení jednání o nákupu nové techniky. „Na základě vládního rozhodnutí Česká republika jedná o nákupu švédských bojových vozidel CV90 a amerických víceúčelových nadzvukových letadel F-36 Lightning II,“ vyjmenovalo armádní velení. Je totiž potřeba ochránit slovenské nebe a zároveň budovat těžkou mechanizovanou brigádu, ke které jsme se zavázali NATO.

Za misí na Slovensku stojí zpoždění USA

Slováci učinili rozhodnutí o nákupu amerických stíhaček již dříve. Právě zpoždění USA stojí za českou misí u našich sousedů. Slovenská armáda si ze Spojených států objednala 14 stíhaček F16. Pandemie a nedostatek čipů však posunuly termín dodání z letošního roku na rok 2024. Podle původních plánů měly první stroje přistát na Slovensku již letos a zbylé o rok později. „Nahradit mají stíhačky MiG-29 ruské výroby, jejichž provozuschopnost závisela podle slovenských médií na ruských technicích,“ píše ČTK.

Čeští piloti od 1. září ochrání slovenský vzdušný prostor. „Konflikt na Ukrajině nám ukázal, jak důležitá je jednota NATO a vzájemná pomoc spojenců. Jsem proto ráda, že mohu za Česko jednat o pomoci našim slovenským sousedům se zajišťováním ochrany jejich vzdušného prostoru,“ řekla ministryně obrany Jana Černochová ve vládním kabinetu. Upřesnila, že mise potrvá do konce roku 2023.

Čeští letci opakovaně působili například na Islandu a v Pobaltí. Nyní podstupují již sedmou misi v Litvě. „Česká armáda má dlouholeté zkušenosti s ochranou nebe v zahraničí, do hlídání vzdušného prostoru členských států NATO se zapojuje od roku 2009, “ chválila si českou asistenci slovenská televize TA3.

Místo gripenů zdarma raději F-35 za miliardy

Na všech misích Čechům sloužily švédské gripeny. Tato stíhačka, oficiálním názvem Saab JAS-39 Gripen, tvoří kostru našeho letectva již od roku 2004. Podle Deníku.cz vyšly tyto letouny stát na 20 miliard do roku 2014. Po prodloužení smlouvy do roku 2017 je to dalších 21,7 miliard.

Švédským strojům ale zřejmě brzy odzvoní. „Ministerstvo obrany chce pořídit 24 amerických letadel, dosud má armáda 14 stíhacích strojů. Americké letouny v armádě nahradí švédské gripeny,“ popisuje ČTK rozhodnutí vlády o zbavení se původních švédských gripenů. Těch má armáda zatím k dispozici 12. Smlouva o jejich pronájmu končí v roce 2027 s možností prodloužením o dva roky.

Švédský velvyslanec Fredrik Jörgensen mluvil o bezplatném převodu stíhaček, které nyní Češi mají k dispozici. „Dokázali bychom České republice dodat nová letadla včas, bez dlouhého čekání, to je v dnešní době samozřejmě důležitý faktor,“ vysvětlil velvyslanec podle něj výhodnou nabídku.

„Letadla, která si Česko dosud pronajímalo, by se dala převést do České republiky prakticky bez nákladů. To je ekonomicky velmi atraktivní,“ doplnil Jörgensen svá tvrzení.

Ředitel komunikace ministerstva obrany David Jareš Jörgensenovo tvrzení popřel. Není si vědom, že by ministerstvo takovou nabídku od Švédska dostalo. „Ministerstvo obrany žádnou takovou nabídkou od švédské strany nedisponuje. Platí současná smlouva o pronájmu 14 letounů s platností do roku 2027,“ upozornil Jareš.

„Řekl, že s českou stranou nebylo Švédsko v poslední době ohledně budoucnosti českého stíhacího letectva v kontaktu. Protože si ale zástupci Švédska uvědomili, že by mohla Česká republika nyní chtít postupovat rychleji, rozhodli se svůj návrh potvrdit,“ vysvětluje Deník.cz neshodu v tvrzeních Jörgensena a Jareše.

Náčelník Generálního štábu AČR Karel Řehka chce mít k dispozici americké letouny. „Jde o létající velitelské středisko představující kombinaci stíhacího letounu, prvku protivzdušné obrany, špičkového výzvědného a komunikačního pracoviště a zároveň je součástí široké sítě internetu strojů včetně bezpilotních prostředků, a tudíž dokáže provádět i úkoly, které jsou zcela mimo možnosti současných strojů,“ chválí si možnost ochrany našeho nebe prostřednictvím amerických F-35.

K modernizaci na zemi chybí personál

F-35 jsou ale daleko méně bolavý problém než pozemní vojska. Česko dosud nesplnilo závazek NATO na založení těžké mechanizované brigády. Tanky a obrněné transportéry se nyní stávají pro armádu prioritou.

Česká republika musí splnit svůj závazek vůči NATO. Podle nového velitele pozemních sil Josefa Kopeckého by přezbrojení 7. mechanizované brigády mělo být dokončeno do konce roku 2025. „Znamenat bude nakoupení pásových bojových vozidel pěchoty za asi 50 miliard korun. Půjde také o zajištění techniky pro návazné podpůrné jednotky, jako jsou například logistici, chemici či dělostřelci,“ bilancuje Kopecký.

Pokud by NATO v budoucnosti potřebovalo vyslat třeba na misi divizi, česká 4. brigáda rychlého nasazení by byla začleněna k německé divizi a 7. mechanizovaná k divizi polské. „Neznamená to, že by jim byly podřízené, je to jejich vyčlenění pro případ, že budou aktivovány nebo budou někde potřeba,“ podotýká Kopecký pro iRozhlas.

„Splníme tak závazky v NATO, ke kterým jsme se historicky zavázali. Budeme mít perfektně vybavenou a vycvičenou těžkou brigádu, v našem slangu jí říkáme nejtěžší klacek,“ doplňuje Kopecký. Varuje však, že je problém myslet na takové dovybavení. „U pozemních sil momentálně chybí 15 procent personálu. Potřebujeme nabrat nové rekruty,“ uzavírá s tím, že armádu považuje za atraktivního zaměstnavatele.

Jakub Jurek (Články)
Student politických věd a novinář - amatér, co se zajímá o Ukrajinu a Blízký východ. Rád pije kafe a do všeho mluví.

Napište komentář

Váš e-mail nebude publikován.


*