Nejnovější

Politolog o rozšíření NATO: Je nezbytně nutné. Turecko ho brzy akceptuje

Wikimedia Commons | Russian Presidential Executive Office

Zbývá už jen ratifikace v národních parlamentech členských států NATO a aliance rozšíří svou základnu o Finsko a Švédsko. Ratifikaci už dokončili zákonodárci v deseti členských zemích. Turecko však vyhrožuje vetovaní a klade si přísné podmínky.

Turecký režim v čele s prezidentem Erdoganem zprvu zarytě stál proti rozšíření aliance o tyto dvě severské země. Výměnou za zrušení veta
vyžaduje Erdogan vydání sedmi desítek Kurdů ze Švédska a Finska zpět do Turecka. Podle ČTK jde například o nezávislého novináře či napraveného žháře. Tito lidé v severských zemích již před lety dostali azyl.

„Hlavním důvodem pro žádost o mé vydání jsou mé kritické názory na Erdoganovu vládu. Všechna tvrzení o mém napojení na teroristické organizace jsou smyšlená,“ řekl ve investigativní novinář Bülent Kenes v rozhovoru pro BBC. Nyní žije ve Stockholmu. Ankara ho považuje za bývalého člena hnutí duchovního G¨ülena, které je v Turecku zakázáno a považováno za teroristickou organizaci. Bülent věří, že je teď důležitým článkem pro vyjednávání o vstupu Švédska do NATO.

Turecko sleduje své zájmy

Politolog Gokhan Bacik z Univerzity Palackého v Olomouci vysvětlil, že se Turecko chová jako hybridní stát. Na jednu stranu je členem NATO, na stranu druhou má komplexní vztahy s nezápadními aktéry, mezi něž můžeme počítat třeba Čínu nebo Rusko. „Tím pádem není hlavní bod turecké zahraniční politiky v zájmech NATO, ale v zájmech samotné země,“ vysvětluje turecký politolog.

Při rozšiřování NATO musí všech 30 zemí dojít ke konsenzu. „Je to záležitost práva veta, které vyvstává v procesu rozšiřování NATO o nové členy. V dlouhodobém horizontu si však myslím, že Ankara bude akceptovat rozšíření aliance o Švédsko a Finsko,” míní politolog.

Turecký prezident Erdogan je při kladení podmínek však neústupný. „Pokud Švédsko a Finsko nevyhoví našim podmínkám, tak jejich vstup v parlamentu neratifikujeme,“ řekl autoritář. Existuje tedy reálná hrozba, že se turečtí zákonodárci postaví rozšíření do cesty a žádné se konat v brzké budoucnosti nebude.

Bacik popisuje turecký přístup jako snahu o nápravu mnoha problémů, kterým země v posledních letech čelí. „Turecko tuto politiku využívá jako možnost k nápravě široké škály problémů. Například jde o projekt o modernizaci stíhaček F16 s USA, která je v podstatě komplexním smlouváním,“ pokračuje Bacik.

Podle Bacika nehrozí, že severské země do NATO nevstoupí. Podle něj Turecko využívá aktuální krizi k vyřešení svých vnitřních problémů. „Především jde o dlouhodobé problémy mezi Tureckem, Západem a hlavně USA,“ dodává.

Na severu se zákony měnit nebudou

Turci v seznamu jmenovali 33 nyní už švédských občanů. Těm ale poskytl azyl soud. „Nemůžeme procházet starší případy a měnit staré rozsudky,“ řekl hlavní švédský soudce Anders Eka.

Stockholmský nejvyšší soud již 19 ze 33 jmen na tureckém žádosti o vydání zamítl. Podle švédských a finských zákonů nemohou politici rozhodovat o extradici občanů. „Nemohou být vydáni švédští ani finští občané. Vydání není možné ani z důvodu politických zločinů, nebo pokud osobě v zemi, kam má být vydána, hrozí perzekuce. Navíc člověk, kterého vydáme, musí být klasifikován jako zločinec také u nás,“ zní ze švédského Nejvyššího soudu.

Například Finsko za posledních deset let vydalo dva lidi z celkového více než tuctu žádostí. „Nedostali jsme žádné nové žádosti o vydání. Pokud nějaké dostaneme, tak kvůli nim nebudeme měnit zákon,“ slibuje finské ministerstvo spravedlnosti.

Proti ideologii platí ekonomika

Švédsko a Finsko začaly jednat o svém vstupu do NATO na pozadí ruské invaze na Ukrajinu. Bacik popisuje ruskou invazi jako ideologicky motivovanou válku, ve které Rusko bojuje proti systematickému a ekonomicky jednotnému postupu západních zemí. „Evropa po invazi měla jen jedinou možnost, a tou bylo prohloubení spolupráce a integrace také v oblasti bezpečnosti. To je rozhodující pro zastrašení Ruska. Evropské společnosti by měly pochopit, že období po konci studené války skončilo,“ říká politolog.

„Ekonomie je důležitá a pomáhá ke kooperaci mezi národy. Nicméně nemůže ‚zničit’ ideologická rozhodnutí, která státy jako Rusko učiní. Evropa čelí novým výzvám a proto má několik úkolů s nejvyšší prioritou: energetickou bezpečnost, rozšíření NATO nebo reorganizace dodavatelských řetězců. Právě proto je rozšíření NATO nezbytně nutné,“ uzavírá Bacik.

Jakub Jurek (Články)
Student politických věd a novinář - amatér, co se zajímá o Ukrajinu a Blízký východ. Rád pije kafe a do všeho mluví.

Napište komentář

Váš e-mail nebude publikován.


*