„Dejte vaše doktríny pryč od mojí vagíny.“ V Praze se demonstrovalo nejen proti kriminalizaci potratů v USA

Rozhodnutí amerického soudu přinutilo vyjít do ulic stovky demonstrujících i v Praze. Neprotestují ale pouze ze solidarity s americkou společností – varují před podobným vývojem i v Česku.

„Je příznačné, že zrovna dnes je to 80 let, kdy byla zavražděna Františka Plamínková, jedna z předních feministek a bojovnic za rovnost mužů a žen,“ začínala svůj projev na čtvrteční demonstraci Irena Hůlová z Amnesty International.

Společně s organizací Konsent a Českou ženskou lobby svolala demonstraci proti rozhodnutí Nejvyššího soudu Spojených států amerických. Ten totiž minulý týden zrušil federální právo na potrat dané verdiktem z roku 1973. Kvůli tomu, aby vyjádřily solidaritu a podporu lidem ve Spojených státech, se před budovou Rudolfína sešly stovky lidí.

Atmosféra na místě byla silná. Lidé byli ochotni překonat i nepříjemná vedra, aby vyjádřili svůj názor. V davu byla cítit jednota umocněná společným skandováním a tleskáním řečníkům. Ti se snažili nastalou situaci v USA i osvětlit. Například politoložka Zora Hesová se snažila vysvětlit, jak mohl tento zákon projít americkým liberálům pod rukama.

„Dnes si američtí liberálové zpytují svědomí a ptají se, jak je tohle možné. Jeden z těch důvodů je ten, že přenechali konzervativní organizované menšině iniciativu na poli myšlení, v soudech a taky na poli grassrootové organizace a zájmech o ty nejzranitelnější,“ vysvětlovala Hesová, během čehož vedle ní stály aktivistky s nápisy „Moje tělo, moje práva“ a „Bezpečný přístup k interrupcím je lidské právo“.

Strach jménem Jurečka

V proslovech zazněla ale i varování, že by podobná situace mohla nastat i v České republice. „Najde se dost lidí, kteří mi říkají, že přeháním a že se u nás nic takového nemůže stát. Říkají, že jsem bláznivá, že jsem hysterka a že nemám ponětí o tom, jak funguje naše právo a legislativa. Jenomže podle mě jsou ty obavy oprávněné. Pochybuju, že si před patnácti lety muži a ženy ve Spojených státech říkali, že by se něco takového jednou mohlo vůbec stát,“ upozornila výkonná ředitelka organizace Konsent Johanna Nejedlová.

Nejedlová také připomněla, že ještě donedávna se české ultrakonzervativní a protipotratové Hnutí pro život těšilo podpoře veřejných institucí a známých osobností. Napojení podobných organizací s vládou se bojí mnozí účastníci demonstrace.

„Když vidím, kdo sedí na ministerstvu práce a sociálních věcí a kdo jim tam radí, tak šance, že to bude i u nás, je podle mě vysoká. Je lepší na to upozorňovat v předstihu než pozdě,“ sdělil své pocity jeden z demonstrujících.

Strach z vedení ministerstva práce a sociálních věcí nebyl v davu nijak ojedinělý. Mnoho dotazovaných přímo jmenovalo Mariana Jurečku jako zdroj jejich nedůvěry ve vládu. „Už i za hranicemi zakazují potraty. To fakt není v pořádku. Navíc když ve vládě sedí Jurečka, tak se vážně bojím. Spousta z mých kamarádech uvažuje i o sterilizaci, protože mají strach, co s nimi bude,“ rozrušeně řekla demonstrující, která držela v červeně nabarvené ruce ramínko.

Nedůvěra ale nepadá pouze na lidovce. Nejedlová ve svém proslovu kritizovala i premiéra Fialu: „Na webu ODS si můžete přečíst starší text Petra Fialy, kde chválí Donalda Trumpa za to, že bojuje za konzervativní hodnoty, včetně snahy o omezení potratů.“

Chceme více práv, nejen obhajovat ta už získaná

Mezi lidmi kromě strachu a obav silně rezonovalo i naštvání z toho, že se musí znovu bojovat za již jednou získaná práva. „Jsem naštvaná. Hodně. Přijde mi, že svět jde zase zpátky,“ zdůraznila protestující. Stejný sentiment vyjádřila i ředitelka České ženské lobby Hana Stelzerová: „Místo řešení chudoby nebo klimatické krize se dnes znovu díváme do tváře historii, kterou nechceme opakovat.“

Na to reagovaly mluvčí ve svých vlastních projevech. „Musíme být slyšet. Musí být ale slyšet nejen, že si nenecháme vzít naše práva, ale také že chceme i ta další práva,“ apelovala Nejedlová. Bylo jasné, že demonstrace nemá být jen o boji za zachování stávajících práv, ale i za prosazovaní větší rovnosti můžu a žen. „Chceme třeba nárok na to, aby bylo dost míst ve školkách a jeslích pro naše děti. Chceme antikoncepci zdarma. Chceme, aby ženy a muži vydělávali stejně. A chceme všichni dobrý život beze strachu z toho, co nás v budoucnosti čeká. A chceme rovnost.“ Všechny tyto věci podle Nejedlové přispívají právě k nižšímu počtu potratů. „Protože ženy, které tohle mají, se nemusí bát, co s nimi bude, když si dítě nechají,“ říká.

„Ráda bych promluvila k určité skupině lidí, kteří tady dneska jsou, a tím jsou muži. Muži, já si velice cením toho, že jste tady, protože jste naši důležití spojenci. Ať se vám to líbí nebo ne, tak jsou to pořád muži, kteří jsou v těch rozhodovacích pozicích a tvoří většinu rozhodovací moci. Já bych chtěla, abyste zašli na nějakou schůzi patriarchátu a řekli jim, ať táhnete do propadliště dějin,“ přispěla i Hůlová

Polsko v živé paměti

Po skončení projevů se dav přesunul k americké ambasádě na Malé Straně. Cestou se skandovala hesla jako „Dejte vaše doktríny pryč od mojí vagíny“ a „Patriarchát do koše“. U ambasády si protestující vyslechli další krátký projev, dále skandovali a umístili několik transparentů na plot ambasády.

Někteří z účastníků měli stále v čerstvé paměti podobný protest před polskou ambasádou. „Proti tomu jsme tady bojovaly minule,“ sdělily dvě ženy s transparenty s nápisem „my body my choice“. Pod čtvrteční demonstraci se tak schovala dlouhodobější frustrace z opakovaného vítězství konzervativcích politiků a lobbistů. Mezi českými a anglickými nápisy se tak objevila i polština.