České školství selhává ve vzdělávání učitelů. Informační gramotnost by měli zvládat i pedagogové

Válka na Ukrajině a informační válka vyžadují změnu českého školského systému. Více než kdy dříve je patrné, že ve školách chybí výuka informační gramotnosti. Tento problém se netýká pouze žáků. Informační gramotnost a schopnost pracovat s médii postrádají učitelé. Změnu propaguje pedagogické hnutí Otevřeme. „Rozvíjení informační a mediální gramotnosti nemůže stát pouze na kurzech dalšího vzdělávání, ale musí být zakotveno už v pregraduální přípravě učitelů na pedagogických fakultách a fakultách připravujících učitele,“ říká mluvčí hnutí Daniel Pražák.

S probíhajícím konfliktem na Ukrajině souvisí i nárůst ruské propagandy. Ta nám dokazuje, že Česká republika je jedním z mnoha jejích cílů. To potvrzuje například odborník na dezinformace z Univerzity Placeného Miroslav Libicher. „Během válečných konfliktů je prostor masových médií a veřejného mínění součástí bojiště,“ uvedl pro Houpacího osla. Informační válka, kterou s Ruskou federací vedeme, trvá už dlouho. Český vzdělávací systém se stále nedokázal na nové prostředí adaptovat. Ve školách chybí výuka informační gramotnosti.   

„Z dostupných dat víme, že máme skutečně na čem pracovat, a že současný stav není ideální. Už situace kolem pandemie covid-19 a ještě více situace spojená s ruskou agresí na Ukrajině ukazuje, že potřebujeme žáky, kteří jsou schopni kriticky myslet a hodnotit zdroje,“ nastínil pro Houpacího osla tiskový mluvčí pedagogického hnutí Otevřeme Daniel Pražák.

Informační gramotnost i učitelům

Neznalost práce s informacemi se netýká jen studentů. Mnoho učitelů se v mediální prostředí nevyzná. Hnutí Otevřeme se dlouhodobě zasazuje o nápravu tohoto stavu. Podle hnutí je zapotřebí rozsáhlá reforma. Ta by neměla zahrnovat pouze změny ve výuce dětí, ale rovněž v přípravě učitelů. „V současnosti se rozbíhá reforma pregraduální přípravy učitelů, která si klade za cíl inovovat to, jak jsou čeští učitelé připravováni na fakultách. Tyto snahy vítáme. V kontextu současné situace se ukazují jako klíčové,“ říká Pražák.

Reforma si klade za cíl budoucí pedagogy lépe vzdělat v práci s informacemi. „Rozvíjení informační a mediální gramotnosti nemůže stát pouze na kurzech dalšího vzdělávání, ale musí být zakotveno už v pregraduální přípravě učitelů na pedagogických fakultách a fakultách připravujících učitele. Víme, že řada fakult tímto směrem už několik let zpátky vykročila a řada budoucích učitelů tak takovou přípravou projde. Je tedy určitě dobrou cestou tyto přístupy podpořit a zároveň dál zkvalitňovat nabídku kurzů dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků,“ doplnil Pražák.

Reforma nepřináší řešení

Určitou změnu přislíbilo ministerstvo školství. Ministr Gazdík plánuje snížit obsah učiva a memorování nahradit prací s informacemi. Reforma by se měla vejít do praxe v roce 2024. Do dvou lety by se tak mohla zlepšit úroveň informační gramotnosti u žáků základních a středních škol.

Zatím ale nevypadá, že by plánovaná školská reforma vzdělávání učitelů brala v potaz. Na tento fatální nedostatek upozorňují stále častější případy pedagogů, kteří věří dezinformacím. Někteří dokonce zneužijí svého postavení a přednášejí proruskou propagandu svým třídám. To například učinila učitelka z pražské základní školy Na Dlouhém lánu. Tu za tento exces vedení školy vyhodilo.

„Podle mě není nesprávnou reakcí řešit takový případ vypovědí ze zaměstnání. Dotyčná učitelka se otevřenou agitací založenou na zjevných a prokazatelných lžích, které směřovaly k popírání či zlehčování válečných zločinů. Dopustila se vážného profesionálního a morálního prohřešku. Proto považuji za adekvátní, že na dané škole skončila. Ostatně ke svému agitačnímu monologu zneužila prostor, který měl být věnovaný výuce. K dětem mluvila nepříjemně povýšeným, pohrdlivým tónem, což jsou další její přešlapy,“ říká odborník na dezinformace Libicher.

Případ této učitelky se dostal do médií díky tomu, že ji její studenti během jejího výkladu natočili. Lze tedy odhadovat, že se nejedná o jediný incident za katedrou. Nejedná se pouze o učitele na základní škole. Ruskou agresi veřejně relativizoval i kandidát na děkana VŠE Miroslava Ševčíka.

Tyto případy dokazují, jak zásadní je vzdělávání samotných pedagogů. Libicher ale tvrdí, že i učitele, který podlehl dezinformacím, lze přesvědčit o jeho omylu. „Snadněji pomýlené přesvědčení vyvrátíte člověku, který jej získal na základě naivity či dokonce jakéhosi nedokonalého skepticismu,” vysvětlil.

„Horší je, pokud je víra v dezinformace důsledkem nějakého hlubšího názorového ukotvení daného člověka či jeho obecné nedůvěry v mediální mainstream. Žádný člověk svá přesvědčení, skrze které si smysluplně vykládá dění okolo sebe, nemění snadno a rychle. Přesto existují výzkumy, které třeba v prostředí internetových diskusí poukazují na nezanedbatelný vliv lidských sklonů k sociálně konformnímu chování – udaný tón diskuse má vliv na to, jak své příspěvky formulují další přispěvatelé,“ doplnil Libicher.