Vystavit či nevystavit? Špinavý prachy za obraz neschováš

Sběratel umění a majitel galerie Telegraph Robert Runták stále naráží na svou exekutorskou minulost. Ředitelka Galerie hlavního města Prahy (GHMP) odmítla vystavit dílo Plumbař od Kryštofa Kintery proto, že ho vlastní Runták. V uměleckých kruzích se znovu rozvíříla diskuse o etických hranicích. Kdy ještě můžeme upřednostnit estetiku před etikou? 

Robert Runták má za sebou kariéru ředitele exekutorského úřadu v Přerově. Zanechal za sebou mnoho lidí uchycených do dluhových pastí. Byznys byl založen na tvrdém postupu proti drobným dlužníkům, kteří nebyli schopni se bránit. Často šlo o sociálně slabší lidi s horším vzděláním nebo důchodce. Přerovská kancelář se pro své brutální metody stala obávanou mezi dlužníky a populární mezi věřiteli.

Pro ředitelku GHMP Magdalenu Juříkovou přes tohle nejede vlak. Ač je Runtákovo někdejší zaměstnání zcela legální, někteří ho považují za neetické. Zhmotnění střetu dvou opačných názorů představuje právě spor o vystavení Kinterovy instalace Plumbař. Juříková se rozhodla dílo nevystavit, protože je součástí sbírky obávaného exekutora.

Runták si odmítnutí vykládá jako nevraživost vůči soukromým sběratelům umění a projev boje mezi soukromými a veřejnými institucemi. Nicméně Juříková spolupráci s jinými soukromými sbírkami neodmítá. Runtákovi už jednou dala červenou, a to před třemi roky.

Juříková sklidila kritiku

Proruntákovský postoj má například umělec a vedoucí ateliéru intermedialní konfrontace na Umělecko průmyslové vysoké škole v Praze Jiří David. Především kritizuje přístup některých hlav galerií. Gestem Juříkové byl velice pobouřen. Kinterova Plumbaře považuje pro dubnovou výstavu v GHMP Heroin Crystal – Generace devadesátých let za esenciální.

Ředitelka navíc dílo odmítla navzdory oficiální dohodě o zapůjčení kurátorky Olgy Malé s Runtákem. Kritizuje i to, že kurátorka ,,vyklidila pole” a neprala se za své přesvědčení. Svůj názor zveřejnil na blogu webu Aktuálně.cz.

Minulost uměním nesmytelná

V uměleckých kruzích má Runták i mnoho odpůrců. První dávku kritiky dostal už v roce 2019, kdy otevřel svou Telegraph gallery v Olomouci. Na první vernisáži veškerá umělecká díla zastínila demonstrace studentů výtvarných oborů. Transparenty křičely hesla jako ,,Špinavý prachy za obraz neschováš!”. I přes počáteční tsunami odporu galerie začala poměrně rychle prosperovat. 

Protesty proti tzv. artwashingu, tedy fenoménu, kdy si výrobci neekologických nebo z určitého pohledu neetických produktů skrze umění očišťují jméno, se v Evropě objevují už pár let. Takové firmy sponzorující galerie jako londýnskou Tate Modern nebo pařížský Louvre postupně spolupráce ukončují, zpravidla na nátlak veřejnosti. Zajímavé je, že iniciativa přichází ze strany sponzorů, nikoliv galerií. 

Otázkou je, jestli se Runtákův případ dá označit za artwashing. Nelze popřít jeho cit pro umění a jeho touhu obohatit veřejnost o umělecká díla. Zda-li je skutečným milovníkem umění nebo se jen snaží vylepšit si pověst, se můžeme jen domnívat. On se svou minulostí se netají a v původu peněz, ze kterých svou sbírku a galerii financuje, nevidí problém.

Kam až sahají jeho pařáty?

Ať se nám to líbí nebo ne, Robert Runták je ve světě umění nepochybně významnou osobou. Vlastní jednu z největších uměleckých sbírek ve střední Evropě. Je členem Bohemian Heritage Fundu, který podporuje a rozvíjí české kulturní dědictví, a akviziční komise londýnské galerie Tate Modern pro Rusko a východní Evropu, kde se podílí na výběru děl, které galerie následně zařazuje do své sbírky.

V posledních letech je poměrně aktivní nejen ve světě umění, ale i v komunální politice. Založil hnutí spOLečně, které se poklidně rve za blaho Olomouce. Snaží udržet město pod palcem rovnou ze shora? Možná mu v galerii začalo být těsno. 

Jeho exekutorské peníze putovaly i na olomouckou Univerzita Palackého. Dresy hráčů fotbalového klubu SK Sigma Olomouc několik let zdobil nápis ,,exekuce.cz”, neboť spolumajitelem klubu byl onen exekutor sběratel. Otisk Roberta Runtáka nenajdeme jen v galeriích. Tak teď už můžeme jen čekat až někdo přijde s aplikací Bez Roberta.