Srbské volby znovu vyhrál autoritář Vučić. Může to znamenat odklon od evropské integrace?

Před týdnem Srbové rozhodli o dalším směřováním své země. Volby opět vyhral autoritář Aleksandr Vučić a jeho strana. Ten dlouhodobě likviduje demokratičnost státu a přibližuje se i ruskému diktátoru Vladimíru Putinovi. Přesto se Vučić snaží dostat do Evropské unie. Jeho vítězství tak může vést buď k bližší integraci do EU nebo k jejímu zhacení.  

V nedělních srbských volbách podle očekávaní jasně vyhrála dosavadní hlava státu Aleksandr Vučić. Už v prvním kole prezidentských voleb získal přes 60 %. Souběžně probíhající parlamentní volby jeho podporu ještě utvrdily. V nich zvítězila Vučićova Srbská strana pokroková (SNS).

Opozice vsadila na Zdravka Ponoše, vysloužilého generála, který obdržel pouhých 19 procent hlasů. „Očekávalo se to. Opozice představila kandidáta, který ohlásil kandidaturu pozdě. Bylo to způsobeno krizí v opozici, která dlouhodobě opouštěla instituce a bojkotovala parlament,“ míní o srbských volbách slovenský europoslanec Vladimír Bilčík (Spolu). Bilčík je stálým zpravodajem Evropského parlamentu pro Srbsko.

Autoritářský režim prezidenta Vučiće ale od minulých voleb oslabil. Vládní strana SNS ztratila 69 poslanců. Nebude tedy tak dominantní, i tak ale bude moc držet pevně v rukou.

K vítězství si dopomohl podvodem

Na férový průběh voleb dohlíželo přes 4000 pozorovatelů z domácích nevládních organizací, Organizace pro bezpečnost, Rada Evropy i Evropský parlament. Podle těchto organizací byly dodrženy základní svobody a voliči se mohli seznámit s odlišnými možnostmi své politické volby.

I když byly volby papírově v pořádku, vliv vládní strany SNS je všudypřítomný. V Srbsku neexistují nezávislá veřejnoprávní média. SNS mělo tak mnohem větší a silnější platformu, na které vést kampaň. “Všudypřítomný vliv vládních stran jim dal neoprávněnou výhodu,” uvedl šéf pozorovatelů OBSE Kyriakos Chatzijannis.

Opoziční organizace uvedly i další nesrovnalosti při sčítaní hlasů. Volební kontroloři hlásili mnoho odevzdaných hlasů lidí, kteří jsou již po smrti, nebo vůbec neexistují. Krom toho docházelo během voleb k častému kupčení s hlasy.

„Každý den dochází k otevřeným a bezostyšným nabídkám výměny hlasů za peníze, potraviny, spotřebiče i pracovní pozice. Nejčastěji jsou cílem těchto ponižujících a nelegálních aktivit nejchudší lidé a skupiny obyvatelstva, které jsou společensky ohroženy a nejvíce na okraji,“ řekl právník Rodoljub Sabić před hlasováním agentuře Beta.

I tyto informace dokazují, že Srbsko se za posledních deset let vlády SNS a prezidenta Vučiće posouvá k autoritativnímu režimu. Na porušování demokratických principů upozorňuje i srbský analytik Srđan Hercigonja.

„Za posledních 10 let Vučić a jeho vládní strana spustili procesy únosu státu, což znamená, že vydírají statisíce lidí, kteří pracují pro státní správu, aby hlasovali pro něj a jeho stranu. Kompletní kontrola médií odstřihla občany od reality a občané nemají dost informací, které jsou potřebné pro nezávislý výběr ve volbách. Vučić mezitím vytvořil mezi velkou částí společnosti kult osobnosti, staví se do pozice jakéhosi symbolu míru a stability v turbulentních časech ve světě,“ uvedl Hercingonja.

Neutralita je jen přivírání očí

S nedemokratičností srbského státu souvisí i sbližování se s Ruskem a diktátorem Putinem. Srbsko je jednou z nejsilněji proruských zemí Evropy. I proto výsledkem voleb nijak neotřásla válka na Ukrajině.

Srbská reakce na válku je pak naprostým opakem zbytku Evropy. Tomu nasvědčuje i to, že na rozdíl od západnějších zemí se v centru Bělehradu konaly demonstrace na podporu nikoliv Ukrajinců, ale naopak ruských okupantů. Podle čerstvého průzkumu chce 50 procent Srbů, aby země zůstala neutrální, 21 procent podporuje Rusko. Pouhých 12 procent je pak na straně Ukrajiny.

Srbsko je v konfliktu oficiálně nestrannou zemí. Nepodporuje ani jednu stranu konfliktu. Nekritizuje však Rusko. Sice podpořilo rezoluce v OSN, které odsuzují agresi Ruska na Ukrajině, zároveň se ale staví proti zavedení sankcí.

Neutralita Srbska ale ve skutečnosti znamená přehlížení zločinů, kterých se ruský režim dopouští, a relativizování situace na Ukrajině.  Na fiktivní neutralitu Srbska apeloval Aleksander Vučiće už v předvolební kampani.

„Naším úkolem i povinností je odpouštět, ale stejně tak je naší povinnosti nezapomínat. Vždycky budeme dostatečně svobodní a schopní chránit vlastní zemi. Jsme a budeme mnohem, mnohem, mnohem silnější než v době, kdy nás ti nezodpovědní, arogantní a domýšliví bombardovali a vedli agresi proti naší zemi. Srbsko se musí rozvíjet, myslet na svou ekonomiku a musí myslet na své občany,” řekl Vučiće týden před volbami na setkání s voliči.

Putin nebo Evropa?

O samostatnosti Srbska Aleksandr Vučić mluví často. Zejména v kritice vůči NATU. Tím sklízí u srbských voličů přízeň. Srbové jsou totiž velmi proti vstupu do NATO a obecně i proti jeho existenci. Z jejich pohledu to je pochopitelné, protože většina Srbů si ještě pamatuje humanitární bombardování. Tento oxymóron měl být pokusem ochránit obyvatele Kosova v kosovské válce v roce 1999.

Je tedy samozřejmé, že jsou Srbové vůči Alianci kritičtí. Méně odtažití jsou ovšem vůči Evropské unii. Prezident Vučić totiž dlouhodobě hraje na dvě strany. Chce stát dostat do EU, Srbsko je kandidátská země a vedou se už jednotlivá jednání. Zároveň je ale země energeticky závislá na Rusku, odkud dostává levnější zemní plyn.

Odborníci očekávají, že se nyní Srbsko bude muset zvolit, kam bude směřovat. Zda směrem k bližší evropské integraci nebo k paktování se s diktátorským režimem v Rusku. Za současných okolností by totiž vstup Srbska do EU přinesl pouze více obtíží. Znamenalo by totiž další proruský stát v EU, který by mohl blokovat rozhodnutí a narušovat směřování jednotné Evropy.

Otázkou ale je i zda se k větším snahám o vstup do EU Vučić vůbec odhodlá. Bezpochyby jej volilo značné množství proruských voličů, o které by nerad přišel.