Nejnovější

Lidé z celého světa, do boje? Dobrá vůle může způsobit katastrofu

Zdroj: Wikimedia Commons | Government of UA

KOMENTÁŘ. Hněv, strach a nejistota. Ruská invaze spouští většinou negativní emoce lidí po celém světě. Tisíce ¨jich je odhodlaných jít dokonce bojovat. Důvod k tomu je prostý: vraždy nevinných civilistů a neoprávněný útok na suverenitu Ukrajiny. Podobné akce by ale mohly přinést více škody než užitku.

Zapůsobit na emoce je v tuto chvíli jednoduché a oprávněné. Ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denysovová uvedla, že zatím zemřelo téměř osm desítek ukrajinských dětí a více než sto jich je zraněných. V Charkově Rusové vedli útoky proti několika desítkám škol a školek. „Je stále nemožné určit přesný počet mrtvých a raněných v Mariupolu a Volnovače. Tato města blokují ruské okupační síly,“ vysvětlila Denysovová pro ČTK.

Lži, emoce a ochota cizinců bojovat

Ukrajinští pohlaváři jsou si toho moc dobře vědomi. Každá pomoc se jim hodí, protože Rusku není příliš jednoduché vzdorovat. Možná již ani zdaleka neplní velmocenský status, nicméně agresivní techniky boje ruské armády pod taktovkou Putina přináší velké oběti.

Podmínky připojení k zahraničním legiím nejsou příliš komplikované. Ukrajinská vláda požaduje především ochotu hájit suverenitu země a bojovat proti ruským okupačním silám.

Lži a nespravedlnost jsou další solí do ran rozhněvaných lidí. Odhodlání jít bojovat za zemi, která není jejich, tak roste. Na Ukrajině se nyní pohybují již stovky bojovníků z různých koutů světa. Jsou připravení za cizí zemi položit život.

Mrtvé děti jako poslední kapka

Slova ruského prezidenta o „denacifikaci a demilitarizaci Ukrajiny“ v den začátku invaze děti nezahrnují. Existuje nějaká reálná možnost, že 18 měsíční dítě zabité v Mariupolu bylo nacista? Nebo další desítky mrtvých dětí, které ani nemohly vědět, zda se kloní k pravici nebo levici?

V Irpini nedaleko Kyjeva ruské okupační síly střílely přímo do civilistů. „Nejméně tři lidé zahynuli, včetně dvou dětí, a další osoba je kvůli zraněním v těžkém stavu. Střílelo se zřejmě z minometů. Mezi mrtvými mohou být členové jediné rodiny,“ upozornila agentura Interfax Ukrajiny.

Ruští okupanti taky již několikrát porušili slibované příměří. Dojednali jej s ukrajinskou stranou za účelem evakuace civilistů.

Dle několika na sebe nezávislých médií Rusové do civilistů dokonce stříleli ve chvíli, kdy jim měli zajistit humanitární koridory. „Jen choré ruské mozky rozhodují, kdy a na koho začnou střílet,“ citovala ČTK poradce ukrajinského ministra vnitra Antona Heraščenka.

Západ riskuje katastrofu

Politici, ekonomové a generálové bojují proti Rusku pomocí sankcí a jiných praktik hybridní války. Přímého vojenského střetu se však snaží vyvarovat, zákony západních zemí z valné většiny ani nepovolovaly boj v cizí armádě než v armádě NATO. To se teď mění.

„Můžeme garantovat těmto lidem beztrestnost v případě, že by jim hrozilo trestní stíhání,“ řekl na tiskové konferenci po jednání s prezidentem Milošem Zemanem premiér Petr Fiala. Lidé odhodlaní k boji na Ukrajině proti ruské armádě tak nyní mají volné ruce a nemusí se obávat soudu za vlastizradu a následného odnětí svobody. Podle webu Echo24 se jich zatím přihlásilo více než 600.

Západní svět nesmí zapomenout na nevoli Putina akceptovat zapojení armády NATO do války. I když se dobrovolníci nedají zahrnout do oficiální armády, nikdo neví, jak to vnímá šéf Kremlu.

Na Ukrajinu jdou bojovat kupříkladu Švédové nebo Lotyši. Britové už jsou dokonce v zemi přítomni. Spojené státy uvádějí, že tisíce Američanů jsou připraveni jít bojovat také. Upozornila na to mimo jiné francouzská Cizinecká legie.

Zapojení dobrovolníků ze zemí Evropské unie či NATO může způsobit katastrofu. Objevují se i nepotvrzené zprávy, podle kterých Putin nejedná se zdravým úsudkem.

Jakmile se Rusům dostane do rukou dobrovolník některé ze západních zemí, tak to bude Putin, kdo bude mít v rukou silnější karty. Můžeme očekávat protizápadní propagandu, daleko silnější omezení západních médií a webů nebo ještě silnější výhružky o využití jaderného arzenálu Moskvou.

Zda budou následovat jen další výhružky nebo válka NATO s Ruskem, nelze nyní s jistotou říct. Pokud se kdokoliv chystá odcestovat na Ukrajinu a riskovat za ni svůj život, velice rozvážně by si měl rozmyslet, jaké následky toto rozhodnutí může mít pro jeho rodinu i pro západní svět.

Jakub Jurek (Články)
Student politických věd a novinář - amatér, co se zajímá o Ukrajinu a Blízký východ. Rád pije kafe a do všeho mluví.
  1. Martin Kučera | 15.3.2022 v 19:31 | Odpovědět

    Chce se mi blejt z toho, jak jste “připosranej”.

    P.S.: Kdo se bojí, přijde do pekla.

Napište komentář

Váš e-mail nebude publikován.


*