Seriál Pán prstenů: Prsteny moci na Tolkienův hrob položí buďto puget athelasu nebo rozkope jeho náhrobek

KOMENTÁŘ. Jde o jeden z nejočekávanějších pořadů tohoto roku. Vydáním seriálu Pán prstenů: Prsteny moci se definitivně potvrdí, zdali novodobí producenti a scénáristé mají ještě úctu k původním dílům a jejich autorům, nebo jejich vidina co nejvyššího zisku ukáže, že kvalitní fantasy už v dnešní době není prioritou.

Filmové studio Amazon Prime Video kromě promo fotek vydalo i první teaser trailer pro zatím nejdražší seriál všech dob, jehož děj se má odehrávat ve Druhém věku Tolkienova světa (trilogie Pán prstenů se odehrává o více než 6 tisíc let později). Pocity jsou ale zatím smíšené. Pochopitelně, vždyť i přes rekordní částku 10 miliard korun stále hrozí, že se pro fanoušky fantasy seriál zřítí do propasti jako Gandalf. Ovšem s tím rozdílem, že nezachrání nikoho, ale místo toho strhne všechny s sebou.

Že se tvůrci chystají vzdát hold J. R. R. Tolkienovi dokazuje i datum vydání; seriál spatří světlo světa na výročí Tolkienova úmrtí. Snadno se ale může stát, že namísto aby producenti položili na jeho hrob puget athelasu (léčivá bylina z Tolkienova světa, pozn. aut.), tak rozkopou jeho náhrobek.

Ve jménu diverzity

Připomeňme si nejprve seriály jako Zaklínač či poslední tři série Hry o trůny. Ty už totiž nejsou určené pro fanoušky fantasy, ale pro typického mainstreamového diváka. Pro diváka, který chce u obrazovek vypnout a nepřemýšlet, jen se kochat tím, co dnešní doba dokáže vytvořit, a to včetně primitivních dialogů. Producentům ani scénáristům pak nedělá problém předlohu onoho díla s vidinou co největšího výdělku překopat k obrazu svému jen proto, aby se společně mohli poplácat po ramenou, jaké výdělečné family-friendly dílo to stvořili. Jenomže za jakou cenu?

Nelze se tak divit, že slyšíme narážky na elfa nebo trpasličí královnu tmavé pleti. Seriál díky své otevřenosti přitáhne mnohem více pozornosti, získá lepší hodnocení u kritiků a reputaci u jiných filmových studií. Že nejde o rasismus nebo bigotnost ze strany fanoušků, dokazuje to, že diskuzi o barvě pleti zmíněné královny zcela zastínilo to, že nebude mít vousy. A jsem přesvědčený, že kdyby autoři seriálu jí vousy dali, fanoušci by jim oddaně padli k nohám. Proč? Protože by se tvůrci drželi předlohy toho, jak trpaslice ve světě Tolkiena mají vypadat. Koneckonců ani Tolkienův svět není jen bělošský, stačí připomenout národ Haradských, kteří žijí v rozhlehlých jižních částech Středozemě a mají tmavou pleť.

S ohledem na diverzitu je namístě připomenout výrok výkonné producentky seriálu Pán prstenů: Prsteny moci Lindsey Weber: „Přišlo nám přirozené, že adaptace Tolkienova díla bude odrážet skutečnou podobu světa. Tolkien je pro každého. Jeho příběhy vypráví o fiktivních rasách, které dělají to nejlepší, když vyjdou z izolace svých kultur a spojí se.“ Prohlášení, samo sebou dobře míněno, má ale jeden podstatný nedostatek. Tolkienův svět není skutečný. John R. R. Tolkien se inspiroval severskou mytologií a dávnými legendami, které spojil s anglosaským prostředím. Že je Tolkien pro kohokoliv, ještě neznamená, že každá bytost v jeho dílech vypadá jako kdokoliv. Protože i tento svět se řídí vlastními pravidly a historií, které by měli scénáristé a producenti respektovat.

O kvalitě tohoto seriálu pro mě ale nakonec nebude rozhodovat barva pleti, ale to, jak se herci vžijí do svých rolí a jak zapadnou do světa Tolkiena. A pokud se jim to povede, nikdo nemůže říct byť půl slova, protože v tu chvíli bude opravdu jasné, že „Tolkien je pro každého.“ Pokud ale producenti a scénáristé fanouškům fantasy ukážou, že jim jde jen o to, aby jeho dílo co nejvíce vydojili, a budou tak bezmyšlenkovitě sázet na to, aby se zavděčili výše zmíněnému publiku a kritikům, dokážou tím, že „Tolkien je pro každého, kdo jim co nejvíce vydělá.“

Výhoda může být kamenem úrazu

Tvůrci seriálu mají na jednu stranu ohromné štěstí, že historie Druhého věku, ve kterém se děj bude odehrávat, je popsána na asi 30 stránkách. Lze ale očekávat, že uvidíme i události z věku Prvního (dokazují to obrázky valinorských stromů, pád Morgotha, jenž následoval po jejich zničení, nebo možné stvoření rasy trpaslíků, které jsme možná mohli vidět v teaseru). Autoři seriálu díky tomu budou mít prostor pro vymýšlení příběhů, které ani Tolkien nikdy nepopsal, protože neměl jak.

Nutno totiž podotknout, že Tolkien svůj svět často spíše objevoval, než přímo vymýšlel. Jistou kontrolu nad jeho tvořením samozřejmě měl, ale zároveň se nesnažil stát nad veškerými mechanismy a zákonitostmi tohoto universa a nechával jej plynout. Tudíž za předpokladu, že by se v seriálu objevila romance mezi elfkou a člověkem, tak jako v případě Berena a Lúthien nebo Aragorna a Arwen, by sám Tolkien nemohl vědět, zdali se tento příběh opravdu nestal; další podobný totiž ve svém tvůrčím procesu neobjevil. To samé lze aplikovat na jiné nové příběhy, které v seriálu brzy uvidíme.

Na stranu druhou se právě toto vymýšlení dějových linek může stát seriálu osudným, protože Tolkienovy příběhy jsou založené na boji dobra proti zdánlivě neporazitelnému zlu, vypráví o odvaze i obětování se. Amazon Prime Video se setká s hlasitým odporem, pokud do první série tyto a další aspekty (kupříkladu doprovodnou hudbu) nezakomponuje. Což by ovšem masovému divákovi bylo ukradené.

Narnie s větším rozpočtem?

Z prvního teaseru je zřejmé, že na scenériích, CGI efektech ani na kostýmech se rozhodně nešetřilo. Přesto trailer vypadá jako barvami přepálená pohádková Narnie (je třeba zmínit, že její autor byl blízkým přítelem Tolkiena). Některé záběry navíc podobou až nápadně připomínají trilogii Hobita, tedy to filmové dílo, které ukázalo, že moc přehnaného CGI škodí a ani počítačová technika nedokáže zalepit slabý scénář.

Filmový Pán prstenů se všem fanouškům (i nezaujatým divákům) fantasy natolik vryl do paměti svou syrovostí, že jinou podobu tohoto světa si nedovedou představit. Můžeme snad jen namítat, že filmový Pán prstenů se odehrává ve Třetím věku. Ve věku, kdy sláva elfů dávno zašla, trpaslíci se zavřeli do svých síní z kamene a lidé byli slabí. Nemohl proto očím nabídnout barevnost a rozmanitost jako věky předchozí. První a Druhý věk mohl mít zcela jinou podobu, vždyť moc a sláva elfů i lidí byly na svém vrcholu.

Jenže tak jako úpadek stihl rasy elfů a lidí, hrozí naprosté zanevření fanoušků nad televizním fantasy, ve kterém se vysoký rozpočet a otevřenost úplně všem a všemu automaticky považuje za kvalitu.

John D. Payne a Patrick McKay tak mohou ukázat, že umí vytvořit něco hodnotnějšího než David Benioff a Daniel B. Weiss, kteří zruinovali nepředvídatelnost Hry o trůny, a Lauren Schmidt, která překopala děj Zaklínače, ač sama slibovala opak. O osudu největší fantasy ságy všech dob se před obrazovkami rozhodne 2. září.