Vyhlášení války Babišovi: vypukla deagrofertizace státu. Naráží ale na zemědělce, zákony i Evropskou unii

KOMENTÁŘ: Nová vláda vyhlásila válku Andreji Babišovi. Posledních několika krocích se ho snaží definitivně odstřihnout od státních financí. Plánuje odvolat jeho lidi ve státní správě, zbavit jeho koncern dotací, a dokonce ho i zbavit jeho vlivu na média. Při tom všem ale naráží na odpor nejen Andreje Babiše.

Už před volbami avizovaly strany vládní koalice, že skoncují s údajným ovládnutím státní správy bývalým premiérem Andrejem Babišem.

„Čeká nás nelehká práce vymést ten Augiášův chlév, který tady je. Použila bych pro to slovo deagrofertizace tohoto státu. Bohužel Andrej Babiš si udělal z České republiky pobočku svého holdingu a chtěl se stát jejím majitelem, to se mu naštěstí nepodařilo,“ vysvětlovala už v říjnu současná předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP09) pro Český rozhlas.

Audit na ministerstvech

Nyní kabinet Petra Fialy přistoupil k prvním krokům odstranění těchto vlivu na fungovaní ministerstev, úřadů a státních podniků. Premiér zadal svým ministrům vypravovat rozsáhlý audit. Jeho cílem mají být dotace a zakázky plynoucí společnostem z holdingu expremiéra Babiše. Peníze, které společnost Agrofert pak získala neprávem, by nová vláda vymáhala zpátky.

Krom finančních toků se audit má týkat i personálních záležitostí. Koalice chce mezi úředníky státní správy najít Babišovy lidi, kteří pracovali v zájmu holdingu. I kdyby se ale podařilo zkorumpované úředníky rozpoznat, jejich propuštění brání služební zákon.

Ten byl prosazen roku 2014, aby zabránil divokým účelovým výměnám úředníků po nástupu nových vlád. Služební zákon chrání nejen nižší úředníky, ale i odborné a politické náměstky na ministerstvech. Na jejich místě by si pochopitelně vládní garnitura přála vidět své experty, kterým důvěřuje. Pro jejích propuštění ale vláda propásla možnost. Podle služebního zákona to bylo možné jen do 1. ledna.

Nová vláda pochopitelně plánuje udělat vše pro to, aby stávající náměstky vyměnila. Změny může dosáhnout novelizováním služebního zákona. To je ale delší a složitější cesta. Po České republice vyžaduje služební zákon i Evropská unie. Jejím cílem bylo, aby Česká republika měla profesionální státní správu. Vláda bude tedy muset o novele služebního zákona jednat i s ní.

Jednodušší, ale kontroverznější možnost je pak služební zákon obejít. Koalice by mohla zrušit funkci odborného náměstka a změní se počet politických náměstků tak, aby si ministři mohli přivést své nejvyšší úředníky. Obcházení zákona z pochopitelných důvodů napadá Andrej Babiš a jeho hnutí ANO.

„Vláda má řešit drahé energie, inflaci a pandemii než plýtvat čas, energii a peníze na nesmyslné audity. Spíš to vnímám jako snahu nové vlády najít způsob, jak místo odborníků nastrčit na ministerstva a do úřadů své kamarády a straníky,“ sdělil bývalý expremiér serveru Seznam zprávy.

Pokud tento krok vláda dostatečně nevysvětlí veřejnosti, hrozí, že Andrej Babiš skrze svoje média pozmění narativ celé situace. Z logické snahy zbavit se Babišových lidí, kteří často sabotují práci novým ministrům, se může lehce stát přihrávání postů politickým kamarádíčkům.

Zemědělci pro deagrofertizaci 

Pomyslným majákem deagrofertizace je ale ministerstvo zemědělství. To oznámilo změnu dotační politiky. Nově se ministrovo více zaměřuje na podporu menších zemědělců pod 150 hektarů. Klesne však maximální výše investiční dotace. Horní limit na jeden projekt ze 150 milionů korun klesne jen na 30 milionů. Z předešlé situace podle ministerstva těžily především velké podniky, mezi něž patřil i koncern Andreje Babiše Agrofet.

„Myslím, že celá ta záležitost dopadla přijatelným kompromisem pro všechny zainteresované strany, a české zemědělství vykročilo na cestu k evropským standardům, podpoře rodinných farem, umožnění větších možností pro zájemce o založení nových, malých, rodinných hospodářství a vytvořilo také prostor pro přírodu a krajinu přátelštější model hospodaření,“ uvedl na svém Facebooku sedlák Daniel Pitek, člen Asociace soukromého zemědělství ČR.

Změna dotací ale naráží na odpor u větších zemědělců. Za ně se postavila i Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR. Ti zorganizovali i několik demonstrací s požadavky zachovaní původního nastavení dotací. Ministrovo ale nemá v plánu ze svého návrhu ustoupit. Přesto je podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly podpora velkých podniků dostatečná.

Krom dotačních změn Fialova vláda plánuje ukončit podporu první generace biopaliv. Jejich největší producentem u nás je Lovochemie, která také spadá do Babišova holdingu. Tomu se vláda zavazuje už ve svém programovém prohlášení.

Konec Babišových médií?

Nejnovějším, ale také nejméně realistickým pokusem odstřihnout Andreje Babiše od státní kapsy, je návrh novely zákon o střetu zájmu. Ta by znemožnila poslancům vlastnit mediální domy a firmy, které by se mohly ucházet o veřejné zakázky.

Hlavní autor novely Jakub Michálek ujišťuje, že se nejedná o Lex Babiš zákon. “Návrh jsme psali obecně, nejde jen o Andreje Babiše. Jde o libovolného politika, který se může ocitnout v takové situaci. Cílit to má na to, aby politik nevlastnil velké mediální domy a nedocházelo k obrovské kumulaci vlivu,” uvedl pro server Aktuálně.cz.

Znemožnit politickým funkcionářům vstupovat na mediální trh je zřejmý krok proti Babišově vlastnictví mediálního domu Mafra. Podle novely by ji nesměl vlastnit ani nepřímo, tedy ve svěřeneckém fondu, a ani vlastnictví převést na příbuzné. Tímto krokem by se tak vznikl i právní tlak na to, aby se expremiér Mafry vzdal.

Druhá část vládního návrhu ale naráží na evropské právní předpisy. Podle novely by se funkcionářovy firmy musely vzdát možnosti ucházet se o státní zakázky. To ale obchází nařízení Evropské komise, která stanovuje možnosti vyloučení z výběrového řízení.

Podle ní není možné někoho odstranit z výběrového řízení automaticky. To ale prakticky navrhuje vládní novela. To dává možnost politikům-podnikatelům v čele s Andrejem Babišem možnost návrh zpochybnit.