Jižní Koreou obchází strašidlo feminismu, muži se cítí být diskriminovaní
zdroj: Pixabay
V Jižní Koreji před blížícími se volbami sílí podpora anti-feministických skupin, které organizovaně brojí proti feminismu. Ten převážně mladí muži chápou jako propagaci nenávisti vůči mužskému pohlaví. Během léta se v Jižní Koreji odehrálo několik incidentů, které poukázaly na vzrůstající projevy nenávisti namířených proti ženám, které feminismus podporují a upozorňují na nerovné postavení žen v jihokorejské společnosti. Chybné vnímání feminismu, vládní podpora žen a obava z nezaměstnanosti probouzí v mladých mužích nespokojenost a sympatie s anti-feministickými názory.
„Slyšel jsem, že tu jsou feministky! Všechny je zabiju!“ Podobnými výhružkami v doprovodu četných nadávek častoval youtuber proklamující ve svých videích nenávist vůči feminismu a vůdce anti-feministického hnutí New Men on Solidarity Bae Ing-gyu členky feministického hnutí Haeil. Ty během léta v městě Tedžon v Jižní Koreji pořádaly protest proti videím podporující nenávist vůči ženám, ke kterým se obsahem řadí i Baeho videa. V kostýmu filmového Jokera Bae ženy pronásledoval s vodní pistolí a vše živě streamoval.
K incidentu se později pro France 24 vyjádřila jedna z obětí a členka hnutí Kim Ju-hee.
„Pronásledoval nás ulicí s vodní pistolí. Kvůli tomu bylo hodně dívek o to více vyděšených. Bály se, že jde o podobný případ jako u „semen terrorism“, kdy muži útočí na ženy směsí, která obsahuje jejich sperma. Snažily jsme se od něj vzdálit, ale i nadále nás obtěžoval. Bylo to děsivé,“ popisuje Kim.
Při tom nejde o první incident, který má Bae na svědomí. 30. června v městě Pusan narušil první protest skupiny Haeil, kde vybízel k násilí vůči feministkám. Spolu s ostatními členy hnutí New Men on Solidarity, které se prezentuje svými radikálními postoji, se převlékl za ženu. Skrz paruky a dámské oblečení se snažili poukázat na „neženský“ vzhled feministek. Ty si v rámci odmítnutí ideálu krásy, který na ženy klade společnost, stříhají vlasy na krátko a na ulici chodí nenamalované.
Bae přitom během živého streamu nedlouho poté, co pronásledoval skupinu Haeil v kostýmu Jokera, odmítl, že by spáchal něco špatného. „Podporuji ženská práva, ale ne feministky.“ Dle něj je naprosto nesmyslné bojovat proti neexistující misogynii, protože právě tím vznikají konflikty mezi ženami a muži.
Společnost YouTube, kde Bae vedl hlavní kampaň proti feminismu, počátkem září po medializaci jeho letního útoku, kdy v masce Jokera pronásledoval členky hnutí Haeil, jeho účet smazala. Před samotným zrušením kanál sledovalo více než 366 000 sledujících.
Hnutí New men on Solidarity i přes smazání hlavního účtu působí dál na ostatních sociálních sítích, kde otevřeně podporuje anti-feministické postoje. Jeho mužští příznivci se oproti ženám, které na sociálních sítích podporují feminismus, nemusí obávat o odhalení své identity, která v případě žen může vést k nátlaku a útokům.
Aktivistky obvykle protestují se zakrytými tvářemi. Na fotkách záměrně rozmazávají své obličeje kvůli své bezpečnosti.
Ženy to mají jednodušší, stále ale vydělávají méně
Na rozdíl od starší generace představují v současnosti ženy pro mladé muže soupeře na jihokorejském trhu práce.
Kvůli pětiletému vládnímu programu z roku 2017, který má pomoci ženám k lepším pracovním pozicím, se mladí muži cítí o to více znevýhodnění a diskriminovaní. Mají pocit, že jejich situace nikoho nezajímá a genderové kvóty jen způsobí to, že nezískají práci, která nespravedlivě připadne ženám.
Rozdílem ve výši platů mužů a žen se ale i přes posun řadí Jižní Korea podle průzkumu World Economic Forum v roce 2021 až na 123. místo ze 156 zemí. Co se týče všeobecné rovnosti, obsadila země 102. místo.
Přesto si mnoho mladých mužů stále stojí za tím, že ženy to mají mnohem jednodušší. Nemusejí například vstupovat do armády a mohou dále studovat, což je staví do výhodnějšího postavení než muže.
Chung Young-ai, ministryně genderové rovnosti a rodiny (MOGEF), se ale domnívá, že debata týkající se povinné služby pro ženy v armádě, která se rozpoutala od dubna, nevzešla ze snahy dosáhnout rovnosti mezi pohlavími, jak uvedla v rozhovoru pro Bloomberg News.
„Hlasy, které volají po povinné vojenské službě i pro ženy, si spíše přejí, aby ženy zažily stejné znevýhodnění jako muži. Naším cílem by tak měla být hlavně snaha o zlepšení samotné situace v armádě,“ říká Young-ai.
Problémy, které už nelze přehlížet
Otázky týkající se rovnosti žen a mužů přitom začaly v Jižní Koreji nabírat na síle hlavně od roku 2016 po smrti mladé ženy, kterou si pachatel vytipoval náhodně. Jeho jedinou motivací byla nenávist vůči ženám, které ho dle něj celý život přehlížely.
V roce 2017 zvolení prezidenta Moona Jea-Ina přineslo ženám vládní podporu feminismu. Moon sám sebe označil za „feministického prezidenta“ a jeho vláda se v následujících pěti letech zasadila kupříkladu o zvýšení ženským mezd. Ženy rovněž získaly nárok na větší státní dotace než muži při začátku nového podnikání.
Tohoto postoje vlády pak v současnosti využívají někteří politici, kteří odmítají podporovat „nenávist vůči mužům“ a otevřeně kvůli blížícím se volbám v roce 2022 podporují anti-feministické skupiny ve snaze získat voliče na svou stranu.
Zlomovou událostí, která opět notně zvýšila zájem o ženská práva a podpořila snahy #MeToo, se stal roku 2018 skandál kvůli skrytým kamerám umístěných nejen na veřejných toaletách a ulicích, ale i v drobných předmětech, jako jsou hodinky, nebo v ložnicích obětí.
Záběry nic netušících žen a v menším měřítku i mužů byly následně umisťovány na internet jako pornografický materiál. Cílem protestů byla snaha zavést přísnější tresty pro pachatele nelegálního natáčení.
Park Jin-kyung z Univerzity zahraničních studií incidenty označuje za momenty, kdy si ženy uvědomily, že tyto útoky se mohou stát kterékoli z nich a je třeba s tím začít něco dělat.
Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá
Podoba odporu žen vůči patriarchální společnosti v Jižní Koreji se různí. Některé feministické skupiny jako například Haelin upřednostňují klidné protesty a nenásilnou propagaci rovnosti, oproti tomu existují i hnutí, kterým je vlastní radikální jednání, které mělo a stále má notný vliv na vnímání feminismu korejskými muži.
Jednou z těchto skupin byla teď již zrušená skupina Megalian. Ta používala pro propagaci feminismu v internetovém prostředí tzv. metodu zrcadlení. To znamená, že ženy „kopírují“ výrazy a chování misogynního muže a vytvářejí tak opak, tedy misandrii, ve snaze ukázat radikálním způsobem to, co ženy v tichosti trpí už tolik let.
Korejské stránky, které zesměšňují a uráží ženy, tak získaly svůj protějšek, který ale přispěl k pomýlenému vnímání feminismu. Samotné logo Megalian totiž zobrazuje ruku, která poukazuje na velikost mužského přirození. Právě používání tohoto symbolu nejen v internetovém prostředí, ale i na některých protestech, vedlo k tomu, že si muži začali stěžovat na reklamy, kde se objevil stejný symbol, v domnění, že jihokorejské společnosti podporují násilí na mužích.
Anti-feministická hnutí začala vznikat jako reakce na vznik feministických hnutí s cílem „bránit“ práva mužů v případě například falešného obvinění ze sexuálního násilí či jiného útoku vůči mužským „právům“. Skupiny rovněž nesouhlasí s vládní politikou a dlouhodobě lobbují za zrušení MOGEF.
Podle průzkumu společnosti Realmeter z roku 2018 se 76% mužů ve věku 20 let a 66% mužů ve věku 30 let označilo za osoby, které silně nesouhlasí s myšlenkou feminismu.
Podle Park se jedná o muže, kteří se obávají o vývoj svého postavení ve společnosti, protože nechtějí ztratit své privilegované postavení.
Záměna feminismu za misandrii
Veřejné označení za feministku s sebou v Jižní Koreji přináší nepříjemné následky. Ženy mohou být vystaveny ze strany neznámých lidí kyberšikaně a obtěžování jich i jejich rodin. Někteří dokonce volají do prací dotyčných žen a oznamují jejich nadřízeným, že se jedná o feministky, tedy hysterické ženy, které nenávidí muže.
„Možná bych řekla, že jsem feministka, kdybych nežila v Koreji. To označení s sebou automaticky přináší určité stigma a stereotyp,“ zní obvyklá odpověď vícero žen, které se obávají možného obtěžování.
Negativní reakce přitom může být směřována na kohokoli, byť se z hlediska západní společnosti může zdát, že jde o pouhé banální záminky.
V roce 2018 byla například jihokorejská K-popová zpěvačka Naeun nucena stáhnout svou fotografii ze sociálních sítí kvůli kritice, kterou vyvolal kryt jejího telefonu. Nápis „Girls Can Do Anything“, v překladu „Ženy mohou dělat cokoliv“, totiž mnozí vnímali jako propagaci feminismu, byť agentura YG Entertainment později uvedla, že zpěvačka pouze propagovala značku, od které kryt dostala jako dárek.
Jako feministka byla rovněž tento rok označena i olympijská vítězka v lukostřelbě An San z Jižní Koreje kvůli svým krátce střiženým vlasům. Automaticky se stala terčem nenávistných komentářů, a někteří dokonce požadovali, aby vrátila své tři medaile.
Napište komentář