Více jak polovině vysokoškoláků se zhoršilo psychické zdraví. Co s nimi může udělat další lockdown?

Lockdown silně dopadl na vysokoškolské studenty, kvůli odtržení od přátel a spolužáků častěji trpěli depresemi a úzkostmi. Byli i více vystaveni stresu. Kdyby se situace měla opakovat, nemalou část z nich by to mohlo od studia nadobro odradit. I přesto je v těchto dnech zavření vysokých škol možným scénářem.

Covidová situace v Česku se rapidně zhoršuje. I přes očkování jsme na tom stejně jako minulý rok. Čísla nakažených opět stoupají a nemocnice se pomalu zaplňují. Budoucí ministr zdravotnictví Vlastimil Válek navíc na možnost dalšího lockdownu upozorňuje. „Já už nechci přijít o další Vánoce, o další Velikonoce. Ale teď to tím smrdí,“ prohlásil v debatě na CNN Prima news.  

Loni vláda nejdříve zavřela právě vysoké školy. K tomu kroku nabádají i současné analýzy přenositelnosti viru. Ty totiž ukazují, že k šíření dochází nejvíce mezi mladými lidmi.

Lockdown studenty psychicky ničí

Právě izolace způsobila značné zhoršení psychického stavu studentů. Ti se cítili často velmi osamělí, jelikož byli odtrženi od svých přátel a možnosti budovat si nové kontakty. Trpěli i častěji depresemi a úzkostmi.

„Během lockdownu jsem začala trpět úzkostmi, které řeším dodnes,“ svěřuje se Eliška. Minulý rok začala studovat dějiny výtvarného umění na Univerzitě Palackého v Olomouci. S přáteli si zařídila byt a těšila se na vysokoškolský život. Školy se ale vzápětí uzavřely a studentský byt se pro ni stal vězením.

„Přistěhovala jsem se do nového města, kde jsem znala pouze lidi, s kterými jsem bydlela. Osobní kontakt s dalšími lidmi mi chyběl extrémně. Moje extrovertní duše v tomto ohledu trpěla,“ dodává.

Příběh Elišky není ojedinělý. Podobně události spojené s průběhem pandemie líčí většina vysokoškoláků. Anketa ministerstva školství hovoří až o 55 procentech studentů, kterým se vlivem lockdownu prokazatelně zhoršilo psychické zdraví.

To potvrzují i data různých univerzit. Během pandemie se na vysokých školách skokově zvýšil zájem o služby psychologických poraden. Například na Masarykově univerzitě v Brně uskutečnili během vrcholící epidemie přibližně 130 konzultací za měsíc. Je to téměř dvojnásobek oproti průměru z minulých let.

Nárůst zaznamenali i na Karlově univerzitě. Psycholožky této univerzity Anna Vozková a Silvie Nedvědová hovoří o tom, že největší dopad měl lockdown na ty studenty, kteří už předtím trpěli psychickými obtížemi.

„Celkově se prohlubovaly již existující problémy. Došlo ke zhoršení například v rámci úzkostných poruch, což je způsobeno nejistou situací a stále se měnícími podmínkami, a také u jedinců s depresivními symptomy. U některých studujících též došlo vlivem izolace k prohloubení sociálních potíží a fobií,” uvedly pro Houpacího Osla. Bez újmy ale nezůstali ani ostatní studenti.

Distančně se naplno učit nedá

Častý zdroj úzkostí se nacházel v rodinném zázemí. Studenti se doma potýkají s nedostatkem soukromí nebo se špatnými studijními podmínkami, ve kterých se nemohou soustředit. U některých studentů mohla být vysoká škola právě tou možností, jak z takového nepříjemného prostředí utéct. Kvůli lockdownu se tam však museli vracet.

To pozorují i na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích „V době covidu se častěji objevují potíže spojené s tím, že studenti bydlí doma a nechodí do školy – znovu se tím otevírají konflikty v rodině,“ uvedla vedoucí psychologické poradny Zdeňka Bajgarová pro server Seznam zprávy.

Studenti také byli častěji ve stresu než v období před pandemií. Museli totiž mnohem více času věnovat samostudiu. Z výzkumů Sociologického ústavu Akademie věd vyplývá, že v průměru studenti strávili o 8 hodin více, než byli doposavad zvyklí.

Navíc studenti prakticky přišli o podpůrnou síť pro učení. Uzavřené byly i univerzitní knihovny a studovny. Později se k nim přidaly i kavárny. Tím se znemožnila i individuální setkání za účelem studia. Nezbývalo jim tedy nic jiného, než celé dny trávit doma. Celá situace se tím pro ně stala značně frustrující.

Nemusí to být tak fatální, namítá psycholožka

Tato frustrace často přerůstala ve stavy beznaděje. Mnoho vysokoškoláků nevidělo v distančním studiu smysl. Výzkum agentury Behavio ukazuje, že tři pětiny studentů přes online výuku ztratili motivaci se učit. Samozřejmě většina vysokoškoláků u studia nakonec zůstala, ztracenou motivaci totiž znovu našli se znovuobnovenou prezenční výukou. I tak skutečně hrozí, že vlivem další uzávěry vysokých škol by chuť ke studiu ztratili na dobro.

S tím souhlasí i student ČVUT David. „Kdyby se opět uzavřely školy a mělo by se přejít do online režimu, tak skončím se školou a zkusím si radši najít práci. Už minulý lockdown jsem přetrpěl jen s vypětím všech sil. Na podruhé by to nebylo o moc lepší.“

Psycholožka poradenského centra Univerzity Palackého Marie Velebová ale namítá, že druhý lockdown by pro většinu nemusel být tak fatální, jak se zdá. „Obecně lze však říct, že pokud jsem opakovaně vystavena situaci, kterou už znám, pravděpodobně již mám nějaké zdroje a strategie, které mi pomohly ji zvládnout dříve, tedy v tom lze vidět jakousi ‚výhodu‘,“ vysvětluje Velebová pro Houpacího Osla.

„To ale nemění nic na tom, že pro řadu lidí se bude opakovat značně frustrující období. A nelze ani popřít to, že se znovu setkáme s nárůstem psychických potíží u studentů vysokých škol,“ uzavírá.