Rusko obrací své síly k hranicím Ukrajiny. Hrozí další invaze?

KOMENTÁŘ. Rusko shromažďuje vojenské jednotky na Krymu i v blízkosti ukrajinských hranic. Po sedmi letech konfliktu na východu Ukrajiny jde o další eskalaci, která může vyústit i v otevřenou válku mezi Ruskou federací a Ukrajinou. Americký prezident Joe Biden i tajemník NATO Jens Stoltenberg vyjádřili Ukrajině podporu, další kroky ale zatím nepodnikli. Ukrajinská armáda se zatím připravuje na případnou invazi.

Rusko se během 21. století pokusilo zatím dvakrát obsadit území jiného suverénního státu. Pokaždé úspěšně. V roce 2008 však proti Rusku stála malá Gruzie, která se po týdnu bojů vzdala. Napodruhé už to tak lehké nebylo. Krym sice padl snadno, ale luhanskou a doněckou oblast Ukrajina nedala snadno a boje stále pokračují.

Snadno se tak nabízí scénář, že Rusko využije nestálé situace a oslabenou Ukrajinu napadne přímo, nikoliv skrze separatistické skupiny. Bez zapojení NATO by nejspíš válka na Ukrajině skončila ruským vítězstvím.

Kdo koho provokuje

Podle mluvčího ruského prezidenta Putina je navyšování jednotek u ruských hranic pouze odpověď na ukrajinské provokace. Je to však spíše obráceně.

Ruským provokacím čelí nejen Ukrajina, ale i země EU a NATO. Před týdnem totiž musely stíhačky Norska, Turecka, Rumunska, Bulharska a Itálie vyprovodit ze svých území skupiny ruských strategických bombardérů, jež mají kapacitu nést i jaderné bomby.
Krom toho také ruské námořnictvo pravidelně narušuje výsostné vody jiných zemí.

Rusko pravidelně navyšuje počty svých jednotek i u hranic pobaltských států. Kromě toho jsou ruští vojáci také v Podněstří (separatistická oblast v Moldavsku, pozn. red.) a v Kaliningradské oblasti, která je vklíněna mezi Polsko a Litvu.

Počty vojáků (tis.)	Pobaltí	Kaliningrad/Polsko
NATO	12,5	4 USA+ 62 Polsko
Rusko	230	225

NATO také „zkouší trpělivost“ svých ruských protějšků, avšak obvykle nelétá do ruského vzdušného prostoru. Americké strategické bombardéry tak často hlídkují blízko norsko-ruských hranic.

Jistá nejistota

Rusko nejspíš na Ukrajinu nezaútočí. Nemůže si dovolit další konflikt v bývalém prostoru SSSR, který by na něj vrhal špatné světlo. Je však také možné, že prezident Putin chce před ruskými parlamentními volbami “ukázat Západu, zač je toho loket” a stupňuje napětí.

Pokud by opravdu nastala válka, nelze s jistotou odhadovat výsledek. Ačkoliv by Rusko mělo počáteční početní převahu, NATO a především USA má nesmírnou logistickou sílu a může potřebné jednotky přesunout v rámci několika dní. Osud Ukrajiny je tedy nejistý jak sezení na třínohé židli. Lze jen doufat, že udrží rovnováhu.