Tanky nejsou housky na krámě – česká armáda jako fackovací panák

Na české vojáky se dá spolehnout během každé krize. Ať už jsou povodně nebo COVID, armáda pomůže. Bohužel se však na ni mnohem častěji zapomíná. Krom skandálů se zakázkami na armádní techniku si běžný občan na armádu často ani nevzpomene. KSČM podpoří vládní návrh na rozpočet na příští rok jen za předpokladu, že vojáci v příštím roce dostanou o 10 miliard korun méně. Komunisté tak nadělali ministru obrany Metnarovi více vrásek na čele.

Armáda modernizuje vozový park i bojovou techniku. Nákupy obvykle probíhají v řádech roků, mnohdy takové dodávky a modernizace trvají i deset let. Na nákup nových obrněných vozidel pěchoty má armáda vyhrazeno 53 miliard korun, což tvoří poměrně velkou část jejího rozpočtu. Omezení, které navrhují komunističtí poslanci, by ohrozilo takové nákupy na několik let dopředu. Pokud by se například armáda rozhodla odstoupit od pronájmu stíhaček Gripen a koupila si jiné stroje, jejich výroba by mohla trvat několik let. Její rozpočet tedy musí být plánován stabilně, pro případ změn vlád.

Ačkoliv je naše profesionální armáda považována za jednu z nejlepších ve střední Evropě, možná ihned za Německem, výzbroj tomu neodpovídá. Částečně modernizovaná sovětská technika přestala být ekonomicky výhodná. O tom svědčí vyřazení terénních aut UAZ, jež mají nahradit Toyoty Hillux . Takto jednoduché to u ostatních strojů nebude. Vrtulníky, tanky, obrněné transportéry i stíhačky jsou náročnější na výrobu a takový nákup se tedy může protáhnout na několik budoucích let.

Proto je zmíněný požadavek komunistů nehorázný. Nejvyšší armádní představitelé, jako náčelník Generálního štábu ČR Aleš Opata, a odborníci v oblasti bezpečnosti ho pomalu považují za ohrožení bezpečnosti státu. Pokud se vláda rozhodne komunistům ustoupit a nehledat podporu jinde, může do budoucna ještě více narušit fungování armády, protože technika stará 50 let by v případném boji neobstála. De facto je to nezodpovědný hazard s životy našich vojáků.

Evropané se cítí bezpečně s USA za zády, s tím je ale konec

Nedostatečné financování AČR je trnem v oku nejen expertům, ale i mezinárodním partnerům. V roce 2014 se Česko zavázalo, že od roku 2024 bude na obranu vydávat 2% HDP. Ministryně financí Alena Schillerová však letos v září uvedla, že tento závazek do roku 2024 nestihneme splnit. Důležité je, že křivka výdajů spěje k této hranici.

Velkým kritikem nedostatečného vydávání na obranu evropských členů NATO je současný prezident USA Donald Trump. Během roku 2017 oznámil tvrdší přístup k těm státům, jež nebudou plnit členské závazky a upozornil, že Evropa se bude muset více spolehnout na své vlastní armády.

Předpokládá se, že změna v této rétorice nenastane ani s nástupem nově zvoleného prezidenta Joea Bidena. USA se stále více soustředí na svého hlavního ekonomického a nejspíš i geopolitického rivala, Čínu. To znamená větší samostatnost v rámci bezpečnostní politiky evropské části Severoatlantické aliance a konec historické závislosti na USA jako garantovi bezpečnosti v Evropě.