Nejnovější

Jak zlepšit výuku fyziky na školách? Teorie dnes nestačí, je zapotřebí více praxe, shodují se učitelé

Radek Chajda a Radek Horenský

Přestože je každodenní život obklopen fyzikou, její obliba podle několika průzkumů veřejného mínění neroste. Podoba výuky tohoto oboru na českých školách není zrovna ideální a je stále předmětem diskuzí. Redakce Houpacího Osla proto oslovila renomované fyziky Radka Chajdu a Radka Horenského, kteří se snaží vysvětlit, proč by ve svých hodinách rádi aplikovali více praxe.

Již podle průzkumu Masarykovy univerzity z roku 2008 více než 55 % žáků středních škol a gymnázií fyzika nebavila, přičemž lépe na tom byli chlapci než dívky. O sedm let později vyplynulo z dalšího průzkumu, tentokrát mezi středoškolskými učiteli, že se situace vůbec nezměnila, a často za nezájem žáků může nedostatečné množství pokusů v hodinách. Experimenty nejsou realizovány z důvodu časové tísně. Existují však i další důvody, proč je fyzika stranou zájmu potenciálních absolventů.

,,Žáci často neví o možném uplatnění v reálném světě. Pro většinu z nich je studium fyziky a následná vědecká práce neatraktivním životním stylem, který nenaplňuje jejich představu života. A to nejen z hlediska finančního, ale i z uplatnění či uznání ve společnosti,“ myslí si Radek Horenský, který se fyzikou dlouhodobě zabývá.

Že fyzika není zrovna nejoblíbenějším předmětem, to přiznává i Radek Chajda.

,,Počítají se tam příklady, odvozují vzorečky, a to opravdu málokoho baví. Takovou biologii, kde se poznávají rostliny a zvířata, by chtěli všichni, stejně jako výtvarné vědy. Všichni by to chtěli mít jednoduché. Problém je ale v tom, že my tu fyziku zoufale potřebujeme k životu.”

Zeštíhlit probírané učivo, nebo přidat na počtu hodin?

Často se stává, zejména na druhém stupni základních škol, že se žáci učí všechny vzdělávací okruhy určené Rámcovým vzdělávacím programem. To je podle Chajdy špatně a od vyloženě zbytečných kapitol by se studenti měli oprostit, aby zbylo více času na důležitější témata.

,,Podle mého názoru se toho učíme zbytečně moc, a to každého spíše odradí. Probírá se jedno téma za druhým, žáci se musí naučit všechny vzorečky, a to je podle mě špatně. Vzpomínám si na své dětství, kdy jsem tento způsob výuky vyloženě nenáviděl, protože mě to vůbec nebavilo. Probírali jsme třeba elektromagnetickou indukci, ale nikdo z nás to nepochopil, protože nám neukázali, jak funguje elektromotor.“

S tím ovšem nesouhlasí Horenský. Příčinu nezájmu žáků o svůj primární obor vidí spíše v malém počtu hodin, ve kterých se musí zvládnout velké množství učiva.

,,Vyloženě zbytečná témata podle mne ve fyzice nejsou. Alespoň základní představu by studenti měli mít, i když jde například o principy fungování klasického televizního vysílání. Na těchto tématech mohou vidět současný vědecký a technologický pokrok, a že se fyzika jako celek neustále vyvíjí.“

Více praxe, méně teorie

Horenský tvrdí, že krok správným směrem by mohlo jednoznačně představovat zvýšené množství prováděných pokusů. Žáci pak danou látku pochopí lépe, než kdyby se ji učili z učebnice.

,,Na základě tradičních i netradičních pokusů se dá fyzikální svět velmi dobře propojit s realitou. Každý ví, že horký čaj v otevřené nádobě postupně ztrácí teplotu, a dochází tak ke ztrátám energie do okolí. Umíme-li změřit, jak rychle klesá teplota nápoje, zvládneme tento pokles promítnout i do běžných experimentů, při kterých jsme se jinak snažili tepelné ztráty naopak složitě eliminovat.“

Podle Chajdy přispějí k vyššímu zájmu o studium fyziky i pravidelné návštěvy v průmyslových podnicích, kde se žáci seznámí s výrobními procesy od plánování až po samotnou konstrukci. K zahození nejsou ani projekty, které se snaží zatraktivnit fyziku zábavnou formou, jako je Otevřená věda nebo Elixír do škol. Zkušení učitelé přírodních věd se prostřednictvím těchto projektů snaží předat své dovednosti mladým zájemcům o fyziku.

Absolventům svítá na lepší časy

I přes značně nízký zájem o studium fyziky, který vyplývá z výše zmíněných průzkumů, nemají oba oslovení učitelé obavy o nedostatek budoucích absolventů, a to čistě z pragmatických důvodů.

,,Oproti minulosti jsou mnohé firmy ochotny tyto absolventy velmi dobře zaplatit, protože je jich málo. Dokonce už na konci studia na střední škole jsou mnozí studenti bombardováni pracovními nabídkami od různých technicky zaměřených společností. Přichází tedy čas, kdy se studium přírodních věd opět stává lukrativní záležitostí,“ vysvětluje Chajda.

Radek Chajda

MEDAILONKY

Mgr. Radek Chajda (*1973) se již od mládí intenzivně zajímal o fyziku. Po vystudování optiky na Přírodovědecké fakultě UPOL našel uplatnění v přerovském podniku Meopta. Absolvoval i půlroční stáž v USA. Nakonec začal vyučovat fyziku a matematiku na několika školách v okolí Olomouce. Od roku 2015 se plně věnuje přednáškám a také vydává populárně – naučné knihy o fyzice. Mezi jeho další koníčky patří cestování, vlaky a samožejmě pokusy.

Mgr. Radek Horenský, PhD. (*1973) vystudoval učitelství matematiky a fyziky, rovněž na Přírodovědecké fakultě UPOL. Zde také několik let působil. Nyní vyučuje na šternberském gymnáziu. Ve volném čase se kromě fyziky věnuje i tvorbě nových matematických úloh, turistice a politice.

  1. Petr Kaminsky | 26.10.2020 v 12:21 | Odpovědět

    1) Tady vidim tochu konflikt. Nedokazu si predstavit nejake pokusy ted behem distancni vyuku. A obecne asi s tlakem na vetsi vyuzivani e-learningu. 2) Kazdy pokus vyzaduje spoustu jednorazoveho materialu a dalsich pomucek. To znamena penize, ktere skoly radeji daji na vyplaty ucitelum. K tomu je potreba taky urcita davka sikovnosti/zrucnosti vyucujich. Vsichni si asi pamatujeme legendarni scenu z filmu Pupendo – pouziti stopek k mereni rychlosti volneho padu.

Napište komentář

Váš e-mail nebude publikován.


*