Nejnovější

Česká i evropská levice uvadá. Jak lze tento úpadek zastavit?

Foto: Pixabay.com Foto: Pixabay.com

V České republice proběhly po čtyřech letech krajské volby. Ty se obvykle těší jen malému zájmu české veřejnosti. Letos byla ale účast navzdory pandemie koronaviru překvapivě vysoká. Výsledky voleb do krajských zastupitelstev bychom určitě neměli opomíjet. Ukazuje se na nich trend, který lze pozorovat už delší dobu téměř po celé Evropě. Levice čím dál víc oslabuje a politici takto orientovaného světonázoru přemýšlejí, jak propad zastavit.

ČSSD i KSČM pohořely. Dvěma největším zástupcům české levice se každými volbami snižuje zisk. A také soudržnost. Vedení ČSSD zakázalo v Ústeckém kraji straníkům kandidovat v koalici Lepší sever (Ústecké fórum občanů + hnutí ProMost), podle vyjádření předsedy strany proto, že někteří kandidáti spolupracovali s extrémisty.

Drtivá většina sociálních demokratů se však rozhodla na kandidátce zůstat. Šéf strany Hamáček tyto členy ze strany vyloučil a narychlo vytvořil z centrály kandidátku novou. V jejím čele stál Petr Benda, tedy člověk, který byl před lety nucen ze strany odejít. Ve sněmovních volbách potom kandidoval s Paroubkovým hnutím LEV 21 v koalici s extrémistickou DSSS. Lepší Sever se nakonec do zastupitelstva dostal a ČSSD ve svém kdysi velmi silném regionu dosáhla na slabá tři procenta.

Sociální agent v přestrojení

ČSSD uspěla víceméně jen tam, kde svoji značku zakryla. V Pardubickém kraji postavil hejtman Netolický kandidátku, do které přizval nezávislé osobnosti a menší regionální hnutí. Místo typické oranžové barvy vsadil na fialovou a koalice kandidovala s novým názvem 3PK. To vše stačilo na v dnešních poměrech neuvěřitelné druhé místo pro socialisty. Podobné strategie už vyšly například v Novém Městě na Moravě Michalu Šmardovi. Zdá se, že recept na úspěch ČSSD spočívá v tom, aby se nikdo nedozvěděl, že vlastně volí právě je.

KSČM zase ztratila svého jediného hejtmana, do zastupitelstva se dostala jen ve čtyřech krajích. Při vyhlašování volebních výsledků měl předseda strany Vojtěch Filip slzy v očích a možná i Stalinovy slzy ve skleničce. Svoji funkci dal k dispozici, stejně jako celé předsednictvo. Pokud komunisté nic nezmění, skončí pravděpodobně velmi brzy v propadlišti dějin.

Evropskou levici opouští pracující třída, v Británii má zase problém s antisemitismem

Levicové strany v celé Evropě, snad s výjimkou několika posledních bašt, jako je Skandinávie nebo země Pyrenejského poloostrova, v uplynulých deseti letech živoří. Ve Velké Británii prohrála levicová Labour party už čtvery sněmovní volby za sebou. Poslední průzkumy agentury YouGov ale ukazují, že by se to mohlo změnit. Stranu, jejíž členové například založili systém univerzálního zdravotnictví NHS, ale pořád trápí řada problémů.

Nejvíce je slyšet o silných antisemitistických náladách některých labouristů. Neúspěšná kandidátka na předsedkyni a bývalá stínová ministryně obchodu Rebecca-Long Baileyová opakovaně sdílí na sociálních sítích konspirační teorie namířené proti Židům.

Dokument vypracovaný přímo stranou, který unikl do médií, zase poukazuje na členy, kteří viní Židy například z útoků 11. září, nebo je popisují jako „bestie s křivými nosy“. Vedení tyto nálady příliš neřeší nebo členy vyhazuje až po velmi dlouhé době. Labouristé i vlivem těchto kauz ztratili ve sněmovních volbách i v těch obvodech, odkud posílala strana do Westminsteru své poslance celá desetiletí.

Antisystémová antilevice

Předchozí dekáda přinesla boom antisystémových politických stran, které tradiční levici úspěšně odsávají elektorát. V posledních volbách do německého Budnestagu se krajně pravicová strana Alternative für Deutschland (AFD), jejíž členové leckdy inklinují k nacistickým myšlenkám nebo popírají holocaust, umístila na třetím místě. V Sasku, spolkové zemi ležící u českých hranic, je dokonce vyhrála. Naopak německá sociální demokracie (SPD) totálně pohořela a odnesla si nejhorší výsledek od druhé světové války. Velká část bývalých voličů SPD přešla právě k AFD. Jeden z mnoha důvodů může být její silná populistická kampaň, při níž AFD cílila na méně vzdělané voliče, kteří dříve volili SPD.

Na druhou stranu německá sociální demokracie začala silně prosazovat ekologická témata, které jsou důležitá spíše pro městské a vzdělané voličstvo, tradiční levicový elektorát už zajímají méně. Celkem dobře to popsal bývalý předseda českých Zelených Matěj Stropnický v diskusním pořadu Rozstřel. „Čím dál víc si myslím, že levice by neměla být spojovaná s menšinovými tématy, ale aby se věnovala problémům většiny společnosti,“ uvedl Stropnický. Levicové strany by měly podle něj více akcentovat témata jako dostupné bydlení, boj proti exekucím a chudobě nebo progresivní zdanění těch nejbohatších.

Sociální demokracie a další levicové strany nemusí měnit svůj program. Jen potřebují zaujmout voliče, kteří je donesli na výsluní a na které už dávno zapomněly. Zdůraznit, co všechno za uplynulé roky pro svého voliče udělaly. Jinak se totiž může dost brzo stát, že čím dál tím víc voličů bude přecházet k různým extrémistickým uskupením a samotná levice už volební vítězství neoslaví nikdy a nikde.

Napište komentář

Váš e-mail nebude publikován.


*