Preference opozičních stran po koronaviru neposílí, myslí si politolog

Během současné pandemie koronaviru je vláda často kritizována opozicí za nezvládnutí situace. Zda jde o oprávněnou kritiku, a jestli opoziční strany vůbec nějak přispívají k řešení krize, popisuje pro Houpacího Osla politolog Jakub Lysek z Univerzity Palackého v Olomouci. „O preferencích se bude rozhodovat v čase následné ekonomické krize. Očekávám oslabení SPD a KSČM,“ říká.

V současnosti je drtivá většina pozornosti logicky směřována k postupu vlády. Jak ale vnímáte práci opozice v době koronavirové krize?

Z hlediska kvality jejich návrhů pozitivně, protože vláda je přebírá a pak sama navrhuje, byť ne vždy v té samé formě. Platí to však jen pro některé opoziční strany. Ty populistické nic nedělají, protože nemají odborné zázemí. Co se týká komunikace, tak tam je to u opozice horší. Na druhou stranu to má těžké v tom, že v takovéto situaci je obtížné něco kritizovat, většina lidí to nemusí vnímat pozitivně. Jedná se o skupinu voličů, která v sociologických šetřeních uvádí, že politiku příliš nesleduje, protože jí nerozumí.

Jak může opozice něco reálně ovlivnit?

Je to skutečně těžké, nicméně bych vyzdvihl nějakou mravenčí práci, hlavně starostů tradičních stran, kteří jsou v první linii, například na Litovelsku. Ukazuje se, že tito politici zvládají tyhle krizové situace lépe než populistické strany. Na tom by se dalo stavět.

Opoziční návrhy jen tak neprojdou, prosadí je až vláda

Zástupci opozice byli do krizového štábu přizváni až po nějaké době od vypuknutí pandemie. Měl tento krok přijít dříve?

Bylo by to vhodné, ale pořád máme daleko do politické kultury ve vyspělých zemích, zejména v těch skandinávských, nebo v Holandsku, kde konsenzuálnější modely vládnutí fungují.

Ačkoliv má opozice výhrady k vládním návrhům, tak většinu těchto výhrad vláda smete ze stolu. Jsou za tím politické důvody?

Politické důvody asi platí jen o návrzích, které jsou vidět a vzbudí zájem v médiích. Obecně se zákon, který projde Sněmovnou, moc nezmění, zhruba o 12 %. Ministerstva chtějí mít zákony pod kontrolou, a ve velké míře neprochází pozměňovací návrhy ani vládních poslanců, což je logické.

ODS tvrdí, že si vláda přivlastnila opatření, která už dříve navrhovala opozice a nebyla přijata. Podobně jste se ostatně vyjádřil i vy. Vidíte v tom snahu získat politické body?

Tohle není vyloženě specifikum České republiky, ani problém ODS. Je to systémová záležitost, prostě to tak funguje a opozice se s tím musí naučit vypořádat a zapracovat na komunikaci. Mimochodem, takto to funguje v mnoha městech a krajích. Až bude ODS ve vládě, bude se chovat stejně jako současná vláda. Faktem ale je, že jsou státy, a už jsem je zmiňoval, kde spolupráce s opozicí je součástí politické kultury, ale je to spíše výjimka.

O zisku či ztrátě politických stran rozhodne až krize

Může opozice získat politické body díky počátečnímu chaosu s rouškami, nebo převládne hodnocení pandemie jako celku? 

To je otázka, která mě hodně zajímá. Neumím na ni odpovědět, možné jsou oba dva scénáře. Pokud vláda něco z mého pohledu udělala špatně, tak to, že nestihla nakoupit materiály včas a ani v současnosti není schopna preferovat české technologické firmy před těmi čínskými. Byť kapacita je. Zapracovat se musí i na testování, chybějí data, analýzy, podle kterých bychom se mohli kvalitně rozhodovat. Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) je nezveřejňuje tak, jako třeba na Slovensku, některé metodologické otázky zůstávají nezodpovězené. Mně samotného tato data zajímají a využívám je v kurzech statistiky, které na univerzitě učím. To jsou ale otázky, které se dotýkají menšiny lidí. O preferencích opozice se bude rozhodovat v čase následné ekonomické krize.

Vidíte tedy nějaký prostor pro efektivní kritiku vlády, která by mohla opozičním stranám získat nové voliče?

Určitě je třeba kritizovat nepřipravenost vlády na budoucí ekonomické problémy. Kritizovat selhání vládní podpory malých a středních podnikatelů. Aktivně navrhovat opatření na podporu ekonomiky. Opoziční strany musí vzbuzovat pocit, že jsou kompetentní a silné v ekonomických otázkách. Je ale velmi důležité zacílit i na jiné voliče než jen na ty z řad živnostníků, protože podle statistických modelů už většina živnostníků podporuje jen středopravicové strany.

Preference opozičních stran se moc nezmění

Posílí některá z opozičních stran?

Řekl bych, že preference zůstanou velmi podobné. Maximálně se budou přelévat v rámci středopravicového bloku. Musíme si uvědomit, že ANO je dnes již jasně vyprofilovanou stranou a voliči nebudou přecházet k pravicové opozici, ale v případě nějaké krize k podobně laděnému subjektu.

Kdo naopak ztratí? Může koronavirus dostat strany jako STAN a TOP09 ze Sněmovny?

Tyhle strany dlouhodobě balancují na hraně 5 % i bez koronaviru. Ale očekávám další oslabení SPD. Lidé tak nějak vycítili, že tyhle strany jsou v opravdových krizích zbytečné. Jejich čas může přijít o pár let později, bude to záviset na ekonomické situaci. Určitě bude ztrácet KSČM (tato strana toleruje vládu pomocí patentu, který podepsala s hnutím ANO; pozn. red.).