Nejnovější

Dějepis má problém. A my s ním

Sametová revoluce. Autor: Josef Šrámek ml. Sametová revoluce. Autor: Josef Šrámek ml.

Kdo nezná svou minulost, je odsouzen ji opakovat. Známý citát amerického filosofa Santayany se divákům České televize (ČT) vybaví bezprostředně po zhlédnutí ankety ohledně nedávné historie. Převážně mladí respondenti si například myslí, že 17. listopadu se upálil Jan Palach a v roce 1968 skončila válka. Nezbývá nic jiného než zoufat nad stavem školství. Přitom právě tato generace bude zanedlouho rozhodovat o budoucnosti země. Voliči bez znalosti nedávné historie mohou být bezpochyby smrtícím lektvarem.

Nebezpečí současného stavu řeší také známý youtuber Karel „Kovy” Kovář ve svém nedávno zveřejněném dokumentu, kterému předcházelo video z minulého roku Dějepis má problém. Kovy v něm reaguje na vzkazy jeho diváků z řad studentů, ale i učitelů. Dohromady se shodují na tom, že žáci několikrát zbytečně probírají pravěk, takže na moderní dějiny už není čas a výuka končí druhou světovou válkou.

Sám Kovář přiznává, že se k událostem jako studená válka, sametová revoluce či opoziční smlouva dostal až v maturitním semináři. Ti studenti, kteří si ale dějepis jako vybraný předmět pro závěrečnou zkoušku nezvolí, bývají často o tyto informace ochuzeni. Na odborných školách se dějepis vyučuje dokonce jen do druhého ročníku.

Kovyho dokument přesto vyvolal značnou kontroverzi. Na stránkách České televize je jeho autor označen za svazáka, padají i nadávky do pražské kavárny, fašistické EU, stejně jako žádosti o zrušení koncesionářských poplatků. Ač se komentáře tohoto typu vyskytují poměrně hojně, Kovyho počin sklízí z většiny chválu, jelikož podává věrný obraz o momentální situaci.    

Chtěla jsem z dějepisu maturovat, odradila mě nízká úroveň výuky

„Na střední odborné škole, kam jsem chodila, jsme se k tématu moderní historie bohužel vůbec nedostali,” přiznává pro Houpacího Osla loňská absolventka sociální odborné školy Veronika, která se vzdala maturity z dějepisu kvůli přístupu kantora, nízké úrovni vyučování a absenci doplňujících seminářů. „Jak jsem se dověděla z úst vedení školy, tak dějepis brali prý jako vedlejší předmět, a tudíž nebylo žádoucí, aby na studenty kladli přílišné nároky.”

Podobné zkušenosti sdílí další loňská maturantka odborné školy Anna. „Když si vzpomenu na svou střední školu, tak mi přijde, že jsme se dostali pouze k 2. světové válce. Komunismus byl opravdu jen letem světem. A hlavně s učitelem, který se o to moc nezajímal a dělal to, protože musel. Tomu odpovídala i zpětná vazba od studentů,” doplňuje. 

Reakce na Kovyho dokument vypadaly takhle… (Zdroj: Diskuze u pořadu ČT Kovy řeší dějiny)
…ale i takhle. (Zdroj: Facebok Karel Kovář/Kovy)

Příčinou špatné výuky moderních dějin je i rozdílné nahlížení na poměrně nedávné události před rokem 1989. Mnoho učitelů bylo členy Komunistické strany, či se naopak bojí kritiky ze strany rodičů. Na rozdíl od pravěku či středověku, kde již není nad čím diskutovat.

Učí někdo jak učit?

Učitelům chybí motivace a studenti zase mají strach, že učitelé jejich prosby nevyslyší, budou je brát jako kritiku a učitel si na ně zasedne. Problém začíná už na pedagogických fakultách, kde se budoucí kantoři nepřipravují na efektivní vedení výuky, která by žáky naplňovala a jejím hlavním cílem nebylo pouze znát tunu letopočtů nazpaměť. 

„Jako budoucí učitel dějepisu musím říct, že za mé dosavadní studium jsem se nedostal ani k jednomu předmětu, který by mě a mé spolužáky učil didaktiku, tedy to, jak učit. Místo toho do své hlavy každý semestr házím neskutečná kvanta informací a dat. Je mi jasné, že ve výsledku své budoucí žáky budu učit možná tak pětinu z toho,” sdělil redakci Miroslav Hauk, student třetího ročníku pedagogické fakulty. 

„Na druhou stranu samozřejmě vím, že bych měl mít co největší znalost ve svém oboru pro zvídavé žáky, ale opravdu mě mrzí, že výuka budoucích učitelů není více zaměřená na praxi už od samého začátku,” lituje a zároveň uvádí, že on sám sleduje politickou a sociální situaci v naší zemi. O to víc je pro něj důležité, aby mladá generace měla větší přísun informací o moderních dějinách. Jak je řečeno v dokumentu – právě ona jednou povedou náš stát.

Změň výuku, změníš volební výsledek

I po skončení dokumentu diváci kladou otázku, kde je problém. V nezájmu studentů, neochotě učitelů či v rámcovém vzdělávacím plánu, který na moderní dějiny zapomíná?

Ač se může zdát, že se tento problém týká pouze studentů, zasahuje širokou veřejnost. I ti žáci, kteří neví, co je to vítězný únor, mají nebo brzy budou mít volební právo a v důsledku absence kritického myšlení a neznalosti své historie se mohou napálit populistickými hesly a nesplnitelnými sliby.

V závěru dokumentu se Kovář setká se současným ministrem školstvím Robertem Plagou, který uznává manko a navrhuje zlepšení. Kovy vše zakončuje pozitivní notou. Změna je podle něj možná, když se do ní zapojí všichni – studenti, učitelé, ředitelé škol, pedagogické fakulty i voliči, kteří dají najevo, že vzdělání je prioritou. Nezbývá než se nechat překvapit a doufat, že se výuka skutečně změní k lepšímu.

Kristina Němcová (Články)
Studentka žurnalistiky na FF UPOL. Ač je jí dvacet, nikde jí bez občanky nenalejou. Má ráda kočky, Disney pohádky a politickou satiru.
  1. Petr Kaminsky | 15.4.2020 v 15:47 | Odpovědět

    1) Korektura – ona jednou povedou. 2) V jedne ze svych zprav na to poukazala i BIS. Ve vyuce stale panuje bolsevicky vyklad dejin. Hned se strhnul hrozny kraval. Co si to dovolujou? 3) Podle me v tomhle socialistickem uvazovani hraje hlavni roli vychova v rodinach. Vetsina lidi byla za bolsevika spokojena, takze tohle poselstvi predavaji svym detem.

Napište komentář

Váš e-mail nebude publikován.


*