Jak MMA vystrnadilo wrestling: zlomené kosti střídají falešnou show

WWE. Zkratka známé profesionální wrestlingové organizace, která však v posledních letech začala vyklízet scénu na úkor jiné proslulé třípísmenné značky, UFC. Zatímco ještě v roce 2015 se většina českých sportovních fanoušků omezovala na znalost značně bláznivého MMA zápasníka Conora McGregora, dnes rostou počty příznivců tohoto sportu rychlostí střemhlavého letu. Muži a ženy zápasící v kleci ve tvaru oktagonu jsou považováni za moderní gladiátory, naproti tomu wrestleři se stávají spíše přebytkem doby a značně okoukaným zbožím na trhu podřadné zábavy.  

S velkou nadsázkou by se dalo říct, že wrestling se vlastně pomalu vrací ke svým kořenům, kdy zdaleka nebyl miliardovým byznysem. Kombinace boje s teatrálními prvky se často stávala součástí cirkusových a pouťových představení. V šapitó proti sobě vyrukovali dva hromotlukové, dali si jen tak na oko po čuni a diváci plesali vestoje. Takhle nějak vypadal wrestling ve svých plenkách.

Miliardové nicnedělání zaobalené v show

Čas ale plynul neúprosně dál a v roce 1952 přišla rodina McMahonova s nápadem založit v USA profesionální organizaci zasvěcenou tomuto kontroverznímu sportu. Vznikla tak WWF, která se později přejmenovala na WWE, a to zejména proto, že mlátící se herci zkrátka nepatří na seznam chráněných živočišných druhů. Popularita wrestlingu se však i s novým názvem začala zvyšovat.

Důvodů, proč nejen Američané sledovali předem domluvené zápasy s tak obrovským zájmem a byli za to schopni utratit tisíce korun, lze nalézt hned několik. Tím hlavním je ale fakt, že nejvýznamnější promotér WWE Vince McMahon dokázal onu podřadnou zábavu proměnit v show. Označení, které sám tak ze srdce nesnášel. „Praštil byste člověka, který by se odvážil tvrdit, že zápas byl falešný. Ale použít pojem show? To byla hotová urážka,” nechal se slyšet v roce 2009 jeden z jeho zápasníků Hulk Hogan v rozhovoru pro Time.com. 

Mezi lety 2002 až 2008 to byla ale právě show, která zařídila zlaté časy WWE. V té době neexistovala bohatší mašinérie, která by měla svůj byznys postavený na hesle „stačí se dostatečně přesvědčivě tvářit, že něco dělám, i když to není pravda.”  

Před zraky miliónů fanoušků se tak podle přesně daného scénáře odehrávaly atraktivní zápasy s mnoha akrobatickými prvky. Bojovníci psali své smyšlené příběhy i mimo ring, hlavní wrestlerská událost roku zvaná WrestleMania lámala rekordy ve sledovanosti. Souboje přilákaly také celebrity. Mezi provazy se objevila basketbalová hvězda Shaquille O’Neal, rapper Snoop Dogg nebo herec Jeremy Piven. Hrdina filmové série Rychle a zběsile Dwayne Johnson alias The Rock svou veřejnou známost odstartoval coby wrestler. A že by WWE byla libůstkou „praštěné” Ameriky? Ani náhodou. Populární galavečery se vysílaly ve 145 zemích světa s celkovými 30 jazykovými mutacemi.  

UFC koření pokrm kapkou krve a bezvědomím

Po roce 2009 se ale vedle WWE vynořil další bojový projekt, který dokázal svého falešného bratříčka napodobit a brzy i předčit. UFC je organizace zastřešující ty nejlepší zápasníky smíšených bojových umění. Vznikla už v listopadu 1992, dlouho ji scházel ale princip, na který WWE už dávno přišla.  

Byl to princip vybudovaný na emotivních příbězích, do jisté míry převzatý z bulvárních médií, která jsou ta vůbec nejpopulárnější na světě. Zrcadlo společnosti však nabízí už i současné MMA. Fanoušky dnes zas tak moc nezajímají samotné duely, ale spíše to, jaká k nim vede cesta, co kdo komu slíbí na předzápasových konferencích, jak svého soupeře dokáže urazit. Výsledek je vlastně jen taková formalita. Proto prezident UFC Dana White v uplynulé dekádě pořádně zapracoval na poli marketingu. Převzal taktiku WWE, vytvořil show a souboje, které jeho organizace nabízí, najednou získávají úplně jiný rozměr.  

Na momentálně posledním podniku UFC tak diváci nepřihlíželi pouze tuctovému zápasu McGregor vs. Cerrone, ale návratu uklidněného Ira, který přes rok nezápasil a teď musí porazit soupeře, jenž drží rekord v počtu knockoutů kopem do hlavy. Pokud však prohraje, bude všem pro smích a dřívější pozornosti už se nikdy nedočká. Ale pozor, „Kovboj” Cerrone je tvrdý chlapík, stará se o vlastní farmu a po narození syna je lepší než kdy dřív. Právě pro něj je schopen porazit kohokoli… podobnou pozvánku by na začátku tisíciletí UFC zkrátka nenabídla. 

Je ale zřejmé, že ani srdceryvné příběhy vyprávěné samotným životem by na wrestling nestačily. Přepsat na papír deset let starý recept a držet se ho jako klíště, to ještě nikomu nikdy spásu nepřineslo. Avšak UFC má v rukávu eso, které WWE ztratilo už v cirkusové manéži. Ve smíšených bojových uměních stříká krev, lámou se kosti, lidé upadají do bezvědomí a končí s roztrženými rty a obočími. UFC je reálné, a proto jeho příběhům začali fanoušci věřit daleko víc než v případě WWE.  

Konec velkého hráče

Brzy se tak stane, že ještě nedávno proslulá organizace padne k zemi. Podle současných odhadů může WWE zkrachovat už v roce 2029. Nejlevnější lístky na blížící se turnaje jsou dostupné za přívětivých 25 a půl amerických dolarů, přesto jich ještě hromada zůstává ležet na pokladnách obřích sportovních hal. Jestli to je jen další fingovaný konec, nebo předzvěst posledního úderu pod pás, to v tuto chvíli není jasné. Že by se ale WWE mohlo opět dočkat slávy na úrovni UFC? Možná jen ve sladkých snech Vince McMahona.