Statisíce Francouzů se dál bouří proti důchodové reformě. Macron ustoupit nehodlá

Francouzi po protestech hnutí žlutých vest, bojujícího za lepší životní podmínky a nižší daně, opět vyšli do ulic. Stojí za tím plánovaná důchodová reforma, kterou se snaží prosadit prezident Emmanuel Macron spolu s premiérem Édouardem Phillipem. Ani jedna strana sporu nehodlá ustoupit. V roce 2020 tak protesty budou pokračovat.

Současný důchodový systém je velmi nejednotný. Většina obyvatel Francie má nárok na odpočinek až v 62 letech, existuje však více než čtyřicet profesí, které mají výjimku a odchází tak do penze mnohem dříve. Francouzští železničáři dokonce opouští zaměstnání už v 52 letech. Francouzský sociální systém je tak jedním z nejštědřejších v Evropě. Zatímco v Česku je průměrný věk odchodu do důchodu 65 let, ve Francii to je pouhých 60,5 let.

A právě to chce Macron spolu s premiérem změnit a vybudovat univerzální důchodový systém, kde již nebude žádných výjimek a důchodový věk bude pro všechny stejný.

“Univerzální systém umožní lépe ochránit nejzranitelnější Francouze. Budeme garantovat minimální čistou penzi 1000 eur měsíčně při dokončené kariéře na minimální mzdě,” nastínil premiér Philippe na speciální tiskové konferenci věnované důchodové reformě.

Macron přitom není prvním prezidentem, který se tyto nerovnosti snaží odstranit. Pokoušeli se o to i jeho předchůdci, třeba Jacques Chirac nebo Nicolas Sarkozy. Pokaždé však kvůli hlasitému protestu pracujících své návrhy stáhli, a to se projevilo i na jejich popularitě a pověsti. Do dějin vstoupili jako muži, kteří chtěli poškodit obyčejné Francouze.

Sedmý prosinec – temný den francouzské dopravy

U mnohých zaměstnanců tento záměr vyvolal ostrý nesouhlas, a tak se francouzské ulice opět začaly plnit demonstranty, kteří požadovali stažení tohoto kontroverzního plánu. Do ulic vyrazilo přes 800 000 lidí. Většina protestů proběhla pokojně, nicméně v Paříži a v Nantes se situace vyostřila. Policie použila slzný plyn a zadržela šestnáct výtržníků.

Odborové svazy mnohých dopravních podniků vyhlásily stávky. Výjimkou nebyla ani státní železniční společnost SNCF, jejíž zaměstnanci stávkovali za lepší podmínky i v předchozích letech.

Došlo k totální paralýze francouzské železnice. Více než polovina spojů vůbec nevyjela. Podobná omezení se nevyhnula ani pařížskému metru, které toho dne nevypravilo soupravy na devět linek. Letecká společnost Air France také omezila počet spojů. Zrušen byl i jeden pár spojů Paříž – Praha.

Řidiči kamionů dokonce zablokovali silniční tahy a zastavovali kamiony ze zahraničí, třeba z Litvy, Lotyšska, ale i Česka. Protestovali tak proti zavedení ekologické daně pro auta nad 3,5 tuny a také proti zvýšení cen benzínu o dva centy, které by do státní kasy přineslo 140 milionů eur.

“Terčem těchto akcí jsou zahraniční kamiony, které na rozdíl od francouzských nepřispívají k financování nových dopravních staveb,” řekl Jean-Marc Rivera z Odborového svazu řidičů kamionů.

Demonstrace pokračovaly i o Vánocích

Vedení odborů francouzských drah oznámilo, že přes Vánoce doprava omezována nebude, aby nedošlo ke zbytečným komplikacím. Demonstrující se tak sešli v ulicích Paříže, kde setrvali i během Štědrého dne. Prezident Macron však prohlásil, že v žádném případě reformu nestáhne.

I proto protesty pokračují. V období svátků například v Paříži stávkovali divadelníci, hudebníci a tanečníci místních kulturních institucí a obyvatelé a návštěvníci francouzského hlavního města si tak jejich návštěvu museli odpustit.

Na Nový rok Macron navíc ve svém novoročním projevu opět zdůraznil, že je odhodlán reformu dotáhnout do konce. I proto občanská neposlušnost mnohých Francouzů jen tak neskončí.