Nejnovější

Tisk bankovek pro záchranu ekonomiky? Časovaná bomba jménem kvantitativní uvolňování

Evropská centrální banka (ECB) zahájila další vlnu kvantitativního uvolňování. Tímto krokem hodlá podpořit ekonomiku a vytvořit nová pracovní místa. Co ale ono záhadné uvolňování je? A jak souvisí s růstem nájmu ve velkých městech?

ECB na svém webu popisuje kvantitativní uvolňování jako podporu hospodářského růstu, vytváření nových pracovních míst a snižování míry inflace.

Laické vysvětlení procesu může vypadat nějak takto: Centrální banka nakupuje cenné papíry od komerčních bank. Nakupuje znamená, že jim jednoduše připíše na účet odpovídající částku, čímž z nuly vytváří skoro ničím nekryté peníze. Ty jsou úročeny velmi nízkou sazbou, centrální banka tedy doufá v účelnější využití, jako jsou úvěry pro firmy nebo jednotlivce. Za ty totiž komerční banky získají vyšší úrok.

Hypotéky pro všechny, nemovitosti pro vyvolené

Kvantitativní uvolňování má mezi jinými vliv na úrokové sazby hypotečních úvěrů. Centrální banky opět nakupují hypoteční dluhopisy od komerčních bank, díky čemuž mohou banky nabízet hypotéky s velmi nízkým úrokem. To podněcuje velké množství lidí k rozhodnutí vzít si úvěr na bydlení, což zvyšuje poptávku na nemovitosti, kterých je nedostatek. Velká poptávka nemovitostí a jejich nedostatek vyhánějí ceny, obzvlášť ve velkých městech, do astronomických výšin. Kýžený efekt je nakonec opačný.

Díky přemrštěným cenám a různým typům regulací je pro průměrně výdělečného člověka téměř nemožné dosáhnout na dostačující výši hypotéky pro koupi dané nemovitosti. I přesto, že jsou úvěry dostupnější a mají velmi nízke úroky, cenám nemovitostí paradoxně nestačí. Tak například v Praze vyrostly ceny bytů za poslední rok o 9,2%, v Brně o 19,4% a v Jihlavě dokonce o 20,6%.

Strop na tisknutí peněz

Na scénu se tak dostávají firemní hráči skupující nemovitosti, které tímto činí ještě více nedostupnými. Skupiny i jednotlivci vlastnící větší množství bytů je využívají primárně na krátkodobou výdělečnou činnost. S tím souvisí například i poskytování ubytování přes stránky jako Airbnb, které se tak podobá spíše podnikání než sdílenému ubytování.

V Berlíně se proto berlínský senát rozhodl situaci řešit radikálním způsobem v podobě zmrazení a zastropování nájmů po dobu pěti let. Regulace stanovuje výši maximálního nájmu podle stáří bytu, typu vytápění nebo podle toho, zda je v bytě koupelna. Tento plán má zastavit růst cen bydlení, v mnoha případech půjdou pronájmy dokonce značně dolů.

„Vstupujeme na neprobádanou půdu. Zatímco ostatní o tom mluví, my konáme,“ říká starosta Berlína Michael Müller.

Podle ekonoma Juraje Karpiše však nejde o nejšťastnější způsob, jak se s problémem vypořádat. „Byla to hlavně Evropská centrální banka a její nová eura, která nabudila dlouho spící trh nemovitostí,“ uvádí. A dodává: „Zastropování tisknutí peněz by pomohlo mnohem víc.“

Napište komentář

Váš e-mail nebude publikován.


*


Rozhoupali jsme se k nové publikaci. Objevte s námi Svět 3.9 Koupit