Babišův paradox při nominaci předsedkyně Evropské komise

KOMENTÁŘ. Český premiér Andrej Babiš se na mimořádném summitu Evropské unie společně s představiteli Visegrádské skupiny ohradil proti Fransi Timmermansovi coby uchazeči o post předsedy Evropské komise. Vadil mu hlavně jeho vztah k migraci. Nakonec se spokojil s německou kandidátkou Ursulou von der Leyenovou, která se paradoxně podílela na liberálním postoji německé vlády během nejhlubší uprchlické krize a sama doma ubytovala jednoho z migrantů.

Premiér Andrej Babiš v minulosti několikrát zdůraznil, že jeho práce v politice je nesmírně náročná. Každý, kdo by si ji vyzkoušel, byť na jediný den, by podle slov šéfa české vlády skončil na jednotce intenzivní péče. Pouze workoholik z hnutí ANO je jakousi vyšší mocí předurčen k tomu, aby makal na milion procent pro demokracii. Je to právě on, kdo nikdy nespí a potí krev za zájmy naší země.

Boj na dvou frontách

Události posledních dnů mu však mírně narušily jeho nabitý program – mimořádný summit Evropské unie zejména kvůli obsazení postu předsedy Evropské komise a jednání v Lánech, které přislíbil pánům Zemanovi a Hamáčkovi za účelem vyřešení zašmodrchané situace na pozici ministra kultury.

Rokování v Bruselu se totiž hned první den protáhlo na rekordních 18 hodin a ani úterní repete neprobíhalo tak rychle, jak by si Babiš přál. Setkání na domácím písečku nestihl, a tak “hrana ústavní krize” bude muset počkat až na čtvrtek.

Bitvy na dvou frontách si vyžadaly svou oběť – čas. Ani workoholik v pozici premiéra se nedokáže rozdvojit, což však nelze nikomu vyčítat.

Babiš nepřinesl přesvědčivé argumenty

Paradoxní na celé situaci je nicméně nezpochybnitelný fakt, že summit EU se protáhl hlavně kvůli odmítavému postoji Andreje Babiše proti navrhovanému kandidátovi na post předsedy EK Fransi Timmermansovi, který podporovaly i další země visegrádské čtyřky a Itálie.

Většina dalších států se za Timmermanse postavila, a tak se válečná linie mezi oběmi názorově nesjednocenými stranami hlavně v první fázi summitu příliš nehýbala.

Možná by tomu mohlo být jinak, kdyby český premiér předstoupil před oponenty v Evropské unii s legitimními argumenty, které by jasně deklarovaly nekompetentnost Timmermanse a jeho neschopnost vést Evropu jako celek.

Jenže to se nestalo. Tedy pokud nepočítáme jeho domněnku, že nizozemský socialista nemá k zemím V4 kladný vztah. „Timmermans nemá rád naše regiony. Mám na to celou řadu jeho výroků,” řekl Babiš ve vysílání České televize. Nakonec uvedl jeden jediný: „Stát nemůže žádat o více peněz, protože je součástí EU, a zároveň systematicky odmítá projevit solidaritu s ostatními.” Řadový výrok řadového politika během ekonomické krize. A o V4 ani zmínka.

Pak také český premiér na svém facebookovém profilu sdílel za uši přitažený článek, který představuje Timmermanse jako nového Brežněva a extrémistického levičáka. V mediálních výstupech ho zase onálepkoval oblíbeným spojením vítač migrantů. To jsou spíš než argumenty argumentační fauly.

Hodnoty? Hlavně žádný Timmermans

I když se to zdá na hlavu postavené, Visegrád nakonec dosáhl svého, přestože nenavrhl vlastního kandidáta ani nedokázal vůči Timmermansovi představit relevantní výtky. Nyní to vypadá tak, že V4 šlo skutečně jen o to za každou cenu zbrojit proti prvnímu místopředsedovi Junckerovy Evropské komise, nikoliv o hodnoty a názorové postoje nového předsedy.

Jen těžko si totiž lze jinak vysvětlit, že politici po tak dlouhém rozhodování zvolili do čela EK německou ministryni obrany Ursulu von der Leyenovou. Ta totiž byla součástí německé koalice také v době největšího rozmachu migrační krize. Tehdejší politická elita přijímala uprchlíky ve velkém a Německo se z tohoto liberálního postoje do jisté míry vzpamatovává dodnes. Sama von der Leyenová dokonce jednoho Syřana v roce 2014 ubytovala u sebe doma. Informace zazněla v pořadu Horizont ČT24, který se odvolává na německá média. Tuto zprávu přinesl na svém webu také jeden z největších evropských zpravodajských týdeníků Der Spiegel.

Kromě toho má ostřílená politička za sebou řadu skandálů, mimo jiné čelila podezření z plagiátorství. Doktorát jí sice zůstal, avšak opisování v její dizertační práci bylo jednoznačně prokázáno.

A co Babiš? S vybranou kandidátkou je spokojený, přestože zastává téměř na chlup stejné hodnoty, které mu výrazně vadily v případě Franse Timmermanse.

„Pro nás je důležité to, že jsme – Česko a země Visegrádu společně s Itálií – zabránili prosazení spitzenkandidáta. Od začátku jsme tento systém kritizovali, odmítáme jej. A nakonec jsme byli úspěšní,“ uvedl pro ČTK. „Zná Českou republiku, zná náš region, pro nás je to samozřejmě podstatně lepší volba než Timmermans,“ zdůraznil Babiš přednosti nové předsedkyně.