Za rodinu, vlast a Agrofert

KOMENTÁŘ. Premiér Andrej Babiš po zveřejnění zprávy z auditu Evropské komise rozjel argumentační hiphop. Zatímco verbálně opakovaně deklaroval, že Agrofert neovládá, protože prostě svěřenské fondy, styl jeho obhajoby naopak jasně ukazuje, že jeho střet zájmů už o moc víc do očí bít nemůže.

Babiš mohl po víkendu, během kterého lezly na povrch detaily ze zprávy o auditu Evropské komise, zaujmout několik poloh. Skromného proevropského lídra, který přizná, že “možno to zjebal nějaký ten právník a možno maličko ve střetu zájmů je”. Pak by řekl, že Monika už svěřenské fondy hlídat nebude, dosadí tam nějakého joudu – nejspíše z Prostějova – a jel by dál. Lobbisti by v Bruselu mezitím makali jako šrouby.

Nebo mohl dělat ublíženého Slováka. Zakňourat něco o tom, že on je jen taková oběť a počkat, jestli někomu u socanů nepraskne cévka. To by mohlo položit vládu a on by už jen v předčasných volbách shrábl 35%.

Babiš sáhl však pro tu zatím nejděsivější rétoriku. Zcela otevřeně sloučil Českou repuliku a Agrofert v jednu entitu, která se musí bránit vnějšímu nepříteli. „Pochybná, nepovedená a nepravdivá zpráva, která má znaky útoku, který je veden proti České republice. Je to ohrožení České republiky, ohrožení českých firem. Musíme ten nesmysl, který nám z Bruselu dorazil, tvrdě odmítnout na základě tvrdých faktů,“ prohlásil ve sněmovně. Mimo to již dříve padala slova o českých udavačích a jiných nekalých živlech.

Když se člověk skutečně zamyslí nad tím, co se děje poslední hodiny, vychází z toho jediné – Babiš went full Česká holdingová republika a.s.

Můžeme poslouchat ministry, kteří se zastávají České republiky a “českých firem” proti zlé EU, místo toho, aby skutečně chránili veřejné rozpočty a šli po krku Agrofertu, kontrolovali každý halíř a plnili svou povinnost. Pomáhají budovat obrázek jakési “okupační bruselské diktatury”, které nějaký kolaborant naprášil skupinu hrdých českých partyzánů.

Navíc tady nejde o české firmy. Jde o jeden holding, který shodou náhod patří českému premiérovi. Nic nesvědčí o Babišově střetu zájmů více, než dění posledních dní. Věta „Ano, u Čapího hnízde se peníze vrátily, protože kdyby se moje bývalá firma soudila, tak by se soudila proti Schillerové a to bych jí nemohl udělat,” už je jen třešnička na dortu dokreslující skutečně Babišovo uvažování.

Vadí však něco z toho Babišovým voličům? Ne. Babiše volili v době, kdy Agrofert vlastnil otevřeně. Že by nakonec jeho střet zájmů mohl stát desítky či stovky milionů? Myslíte peníze, které po nás vymáhá ta zlá EU? V případě Andreje Babiše platí jednoduchá matematická rovnice – čím větší tlak je na AB vyvíjen, tím masivnější získává podporu.

V současné době čelí zatím největšímu tlaku, padají nejvyšší sumy, konají se největší demonstrace. Ač to zní šíleně, přes vroucná přání mnoha kritiků, může poslední vývoj Andreje vystřelit na trůn. Na trůn země, která s jakousi děsivou samozřejmostí splyne s jeho firmou. Lid ji bude bránit proti nepříteli.

Za rodinu, za vlast… za Agrofert.