Nejnovější

Přišel čas císařoven? Japonsko se potýká s nedostatkem mužských císařských následníků

Zdroj: © 内閣官房内閣広報室 [CC BY 4.0 (https://creativecommons.org/licenses/by/4.0)]

Japonsko je zemí s nejdéle vládnoucí dynastií na světě. S nástupem nového císaře 1. května 2019 nezbude mnoho kandidátů, kteří by mohli v tradici císařů pokračovat. S nedostatkem mužských nástupců se před japonské zákonodárce staví nelehký úkol, a to zajistit stabilní nástupnictví na chryzantémový trůn.

Za normálních okolností nepovoluje japonský zákon císaři abdikaci. Nový císař nastoupí k moci vždy až po smrti svého předchůdce. Současný panovník Akihito (85) ve svém veřejném projevu v roce 2016 sám vyjádřil své přání abdikovat. Poukazoval při tom na svůj pokročilý věk, zdravotní stav a tíhu svých povinností.

Tamní vláda tedy schválila jednorázový zákon umožňující císaři z trůnu sestoupit. 31. rok éry Heisei, se stal tedy jejím posledním.

Zákon obsahuje také rezoluci vybízející vládu k rychlému hledání řešení stabilního nástupnictví na japonský trůn. Při tom se nevylučuje ani nástupnictví žen.

Moc možností už nezbývá

Ženská hlava státu přitom Japonsku není zcela cizí. Kniha Japonsko ze série Stručná historie států zmiňuje, že už okolo roku 300 vládla v tehdejší zemi Jamato panovnice Himiko, ta měla však spíše duchovní funkci.

Podle japanologa Davida Labuse, působícího na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, existují ale spíše spojitosti s císařovnou Gosakuramači. Ta ještě roku 1771 vládla jako poslední žena na Japonském trůně. „Jednalo se tehdy spíše o výjimku, kdy se zpravidla čekalo, než dospěje předpokládaný mužský následník alespoň do mladického věku a bude schopný vykonávat vladařské rituály,“ vysvětluje Labus.

Mgr. David Labus, Ph.D.
český japanolog, autor knihy Stručná historie států: Japonsko

Císařská rodina nyní čítá 18 členů, z toho 13 žen. S korunovací korunního prince Naruhita (59) budou další v pořadí jen Naruhitův mladší bratr Fumihito (53) spolu se svým synem, princem Hisahitem (12). „Čtvrtým v pořadí je teoreticky i princ Hitači (83), mladší bratr současného císaře, prakticky je ovšem jeho nástupnictví vzhledem k věku mimo realitu,“ vysvětluje.

Dojde-li občas ke zjitření debaty o následnictví, japonská veřejnost vždy projeví živý zájem, nicméně po narození vytouženého mužského  potomka Hisahita (6. 9. 2006 ) debata podle Labuse znatelně opadla a premiér Koizumi tehdy svůj návrh zákona o následnictví stáhl.

„U veřejnosti spíše ale převažuje podpora změn zákona. To znamená – je podpora větší flexibility (zhruba 70 %), ovšem debata je vedena spíše na oficiální úrovni odborných a politických komisí, než že by tím veřejnost konstantně žila jako např. v případě britské královské rodiny,” dodává Labus.

Vojtěch Kupka
Vojtěch Kupka (Články)
Mám fakt rád grilované kalamáry.

Napište komentář

Váš e-mail nebude publikován.


*


Rozhoupali jsme se k nové publikaci. Objevte s námi Svět 3.9 Koupit