Nejnovější

Evropa mezi mlýnskými kameny: NATO se snaží zachránit nedodržovanou smlouvu o INF

Zdroj: Pixabay.com

KOMENTÁŘ: Minulou středu se v Bruselu konala dvoudenní bezpečnostní konference Severoatlantické aliance (NATO). Předmětem debaty bylo porušování Smlouvy o likvidaci raket středního a kratšího doletu (INF) ze strany Ruska i obranná opatření pro případ, že by byla smlouva úplně zrušena.

Na nedodržování smlouvy, která měla zabránit další studené válce, začaly Spojené státy poukazovat již za vlády Baracka Obamy před téměř šesti lety. Navzdory tomu Rusko dále ve vývoji nových raket pokračovalo. Právě proto USA 1. února oznámily proces odstoupení od smlouvy. Ten by měl trvat půl roku.

Na středečním setkání se všech 29 členů NATO shodlo na tom, že Rusko smlouvu skutečně porušuje a jeho raketové systémy, zejména systém 9M729 Novator (známý i jako SSC-8), jsou bezpečnostním rizikem pro Evropu.

Důvodem je především těžká zaměřitelnost, snížení doby varování pro Evropská města v případě nasazení a především možnost připojení jaderné hlavice.

Rusko nařčení energicky popírá a naopak ukazuje prstem na Spojené státy, které mají podobná zařízení k dispozici. Také viní NATO z toho, že příliš podléhá západním názorům a dostatečně s ním problematiku nekonzultuje.

To, ale není tak úplně pravda. Za poslední tři roky konzultovala aliance s Ruskem problém již devětkrát a ani při posledním setkání (25. ledna) nehodlala země svůj postoj k problematice změnit.

Jak zachránit smlouvu?

Aliance přesto Rusko znovu vyzvala k plnému dodržování smluvních podmínek, a to ještě v období před oficiálním odstoupením Spojených států. Jejím opětovným dodržováním by mohla být smlouva o INF zachráněna.

Jestli však Rusko skloní hlavu a zastaví vývoj raket středního a krátkého doletu, je dosud nejasné. Spíše však nepravděpodobné.

Je pravda, že je aliance směrem k Rusku podstatně více obezřetná. Na druhou stranu se zase není tak úplně moc čemu divit. Přece jenom se jedná o zemi, která se nastěhovala na zahradu svého souseda a na nový rok tancuje kozáčka kolem zbraní, jaké “nikdo jiný nemá”.

Štěstí přeje připraveným

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg také na tiskové konferenci oznámil, že Evropa nechce nové závody ve zbrojení, ale Aliance musí být připravena.

Oznámil také iniciativu zvanou „Čtyři třicítky“. Tedy, že spojenci budou schopni nasadit 30 bojových lodí, 30 pozemních praporů a 30 vzdušných letek během 30 dnů v případě potenciální krize. Snad bude ale praxe rychlejší. Za třicet dní totiž může být už po vší parádě.

Smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu je dokument, který 8. prosince 1987 podepsali tehdejší generální tajemník ústředního výboru komunistické strany Sovětského svazu Michail Gorbačov a Americký prezident Ronalde Reagan. Obě země se zavázaly k likvidaci raket s plochou dráhou letu a doletem od 500 do 5 500 kilometrů, spolu s odpalovacími zařízeními, které jsou jejich nedílnou součástí.

Vojtěch Kupka
Vojtěch Kupka (Články)
Mám fakt rád grilované kalamáry.
  1. Petr Kaminsky | 23.2.2019 v 9:18 | Odpovědět

    Zajimalo by me, jestli maji v centrale NATO nejaky scenar, kdyby Rusove “jakoze omylem” odpalili 1 raketu treba do nejake neobydlene oblasti v EU. Bude odveta? Nebo jen vydaji pohorsene prohlaseni o poruseni mezinarodniho prava?

Napište komentář

Váš e-mail nebude publikován.


*


Rozhoupali jsme se k nové publikaci. Objevte s námi Svět 3.9 Koupit