Mediální gramotnost u lidí nad padesát let? Dezinformaci v médiích pozná jen 15 % z nich

EXKLUZIVNĚ. Plošný průzkum agentury STEM/MARK a České televize z léta 2018 ukázal, že v Česku na tom nejsme s mediální gramotností zrovna nejlépe. „Mediálně negramotná“ je podle něj čtvrtina dospělé populace. Navazující analýza agentury se zaměřila na nejohroženější skupinu – lidi nad 50 let.

Mediální gramotnost je v posledních letech velmi skloňovaným tématem. Nejčastěji o ní slyšíme v souvislosti se školstvím a vzděláváním dětí.

S výraznými nedostatky v mediální gramotnosti se však setkáváme také u dospělé populace. Podle průzkumu jsou nejohroženější skupinou zejména lidé v důchodovém věku. Sekundární analýza agentury STEM/MARK z prosince 2018 – zpracovaná pro organizaci Transitions a exkluzivně poskytnutá redakci HoupacíOsel.cz – se právě proto zaměřila na skupinu lidí nad 50 let.

Vzdělání jako základ

Průzkum odlišuje celkem tři úrovně mediální gramotnosti – vysokou (nad 50 %), střední (30-50 %) a nízkou (do 30 %). Data napovídají, že při orientaci v mediálním světě hraje nejvýznamnější roli dosažené vzdělání a schopnost kriticky posoudit mediální sdělení.

Typově je „mediálně gramotný člověk nad 50 let“ muž s maturitou či vysokoškolák, ve věku mezi 50-60 lety, dosud stále pracující. Naopak nízkou mediální gramotnost vykazují častěji ženy starší 60 let, které jsou již v důchodu.

„Achillova pata“ mediální gramotnosti: neznalost vlastnických struktur

Průzkum se zaměřoval na šest dílčích oblastí – technické znalosti a dovednosti, vlastnictví a kontrola médií, média veřejné služby, znalost mediálních formátů a žánrů, hodnocení komunikačních záměrů a participace na mediálním obsahu.

Nejlépe si respondenti vedli v technických znalostech, které se zaměřovaly na ovládání televize a internetu, znalost pojmů či povědomí o moderních technologiích. V této oblasti prokázalo mediální gramotnost 57 % respondentů nad 50 let.

Současně je možné v této oblasti nejčastěji registrovat snižování technických schopností s přibývajícím věkem. Pro srovnání – technicky gramotných respondentů nad 70 let už bylo pouze 47 %, což je o 20 % méně oproti celkové dospělé populaci.

Naopak největší nedostatky vykazuje znalost vlastnických vazeb a identifikace komunikačních záměrů – tedy interpretace sdělení.

V oblasti „vlastnictví médií“ výzkumníci testovali respondenty ve třech fázích. V první fázi jim předložili vybraný seznam médií, ke kterým měli respondenti přiřadit tuzemského nebo zahraničního vlastníka. Ti, co odpověděli správně měli dále u některých vybrat již konrétního vlastníka z dané nabídky odpovědí.

V ověřovací fázi navíc výzkumníci systém obrátili a respondentům představili konkrétní „mediální dům“, ke kterému měli přiřadit správně konkrétní médium.

Již v první fázi byla míra správných odpovědí nízká. V ověřovací fázi již byla úspěšnost mizivá.

„Slabou míru znalostí v oblasti vlastnictví médií ještě podtrhuje zjištění, že více než polovina respondentů  si nemyslí, že v ČR dochází ke koncentraci mediálního vlastnictví,“ upozorňuje výzkumník agentury STEM/MARK Jan Burianec.

Subjektivní představa vs. Realita

Znalost vlastnictví médií a schopnost interpretovat informační záměry sdělení jsou přitom pro práci s médii poměrně klíčové.

Tyto oblasti spolu zároveň souvisí a nejvíce korelují s celkovou mediální gramotností. „Vysoká míra korelace byla zaznamenána například u znalosti formátů, vlastnictví a schopnosti interpretovat sdělení. To znamená, že lidé, kteří znají žánry a zákulisí médií, se vyznají i v komunikačních záměrech,“ vysvětluje Burianec.

Navzdory zjištěným nedostatkům je z průzkumu také patrné, že respondenti svou mediální gramotnost často subjektivně přeceňují. V průměru se hodnotí téměř dvakrát lépe, než jaký je jejich reálně naměřený výsledek.

„Lidé mají sklon svému úsudku spíše důvěřovat, vylepšovat skutečnost, než jej zpochybňovat. Jinými slovy, situace může být v rámci subjektivního hodnocení  pravděpodobně ještě o něco horší,“ dodává Burianec.

Průměrné znalosti o médiích veřejné služby

Oproti průměrné dospělé populaci, se však respondenti nad 50 let lépe orientují v rozpoznávání jednotlivých mediálních formátů, jako „zpravodajství“, „nová média“, „charakteristika bulvárních médií“, „investigativní žurnalistika“ atd.

Zároveň o něco lépe znají reálie týkající se médií veřejné služby. V obou oblastech dosáhli nepatrně lepšího výsledku než zbytek dospělé populace, přičemž zpravidla dosahovali lepších výsledků ti lidé, kteří byli stále zapojení do pracovního procesu.

Tři čtvrtiny dotázaných pak sebe subjektivně považují za pasivní uživatele médií. Zbylou čtvrtinu tvoří zpravidla více mediálně gramotní jedinci.

„Fake news“ odhalí jen každý sedmý Čech nad padesát

Průzkum však odhaluje další důležitou skutečnost. Třetina dotázaných sama přiznává, že neumí rozlišit mezi důvěryhodným a nedůvěryhodným sdělením. Největší problém je mezi lidmi s nízkou mediální gramotností a seniory.

S tím se pojí také praktická neschopnost rozlišit tzv. falešné zprávy od reálných zpráv. Ačkoliv znalost pojmu “fake news” deklarovala v průzkumu polovina dotázaných osob ve věku nad 50 let, ukázalo se, že reálně jej identifikovat dokáže pouze 15 % respondentů, což je přibližně každý sedmý dotázaný.

„Je důležitou otázkou, zda respondenti pravdivost či věrohodnost daného mediálního obsahu skutečně nedokážou odhalit, nebo to prostě jen neřeší. Podstatná pak nemusí být ani tak skutečnost, zda je daná informace pravdivá nebo nikoliv, ale zda je pro příjemce samotného uvěřitelná,“ dovysvětluje kontext alarmujících čísel Burainec.

Když zpráva potvrzuje naše předem vytvořené vidění světa, je daleko vyšší šance, že tuto informaci přijmeme. „Platí zde pravděpodobně zákon nejmenšího úsilí,“ dodává.

Kdo by měl provádět osvětu?

Aby se situace mohla zlepšit, je podstatná mediální osvěta. V názoru na to, kdo by měl tuto osvětu provádět, hraje opět důležitou roli dosažená úroveň mediální gramotnosti.

Méně mediálně gramotní respondenti jsou přesvědčeni, že by osvětu měl provádět primárně stát jako celek či veškeré instituce – státní i mediální – rovným dílem.

S rostoucí mediální gramotností však vyvstává mezi respondenty názor, že tuto osvětu by měla provádět zejména veřejnoprávní média či Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Průzkum prováděla agentura STEM/MARK ve dvou fázích mezi 18. květnem a 29. červnem 2018. Zúčastnilo se jej celkově 1561 respondentů – z toho 634 respondentů z věkové skupiny 50 let a starší. Reprezentativní soubor agentura vytvořila na základě kvótního výběru. Data byla sbírána na základě terénního šetření prostřednictvím kombinace osobního rozhovoru a online dotazování.