Francouzi řádí, Češi méně. Vláda nám totiž nesahá na peníze

Protesty ve Francii slaví úspěch, vláda odloží o půl roku zavedení daně z pohonných hmot. Demonstrace měly své oběti i zraněné, žluté vesty poničily francouzské památky. To vše kvůli zdražení v řádu několika centů. Jak by asi Francouzi reagovali, kdyby měli v čele vlády trestně stíhaného premiéra a prezidenta orientovaného na Východ? Možná podobně chladně jako samotní Češi. Když ale lidem někdo sáhne na peníze, dějí se divy.

Po 18 dnech od prvního protestu žlutých vest odložila francouzská vláda daň z paliv o půl roku. Prvotní informace ze strany BBC a agentury Reuters potvrdil minulé úterý po poledni francouzský premiér Edouard Philippe. Demonstrace, které do francouzských ulic vehnaly stovky tisíc lidí a vyžádaly si čtyři oběti na životech, tak dosáhly svého vytyčeného cíle.  

Je až k nevíře, jakou vlnu nevole dokázalo rozpoutat „pouhé” navýšení ceny pohonných hmot o 6,5 centu na litr nafty a 2,9 centu při stejném množství benzínu. Poničení Vítězného oblouku, násilí na policistech, Francii hrozil výjimečný stav.  

Dêmos kratos v praxi

Francouzi nám nicméně ukázali, jak vypadá prvotní podstata demokracie v praxi. Dêmos kratos, vláda lidu. A lid ve Francii skutečně prosadil svůj zájem. Brutální způsoby, které žluté vesty používaly, jsou sice odsouzeníhodné, ale zároveň je zřejmé, že bez nich by se ničeho nedosáhlo. 

Faktem zůstává, že vláda v demokratickém systému reprezentuje vůli občanů a neměla by jít proti ní. Francouzi prostě chtěli a byli trpěliví. A teď odhlédněme od brutality protestantů nebo ekonomického a ekologického dopadu na odklad původního rozhodnutí francouzské vlády. Jde o princip. Zatímco žluté vesty vnutily vládě svou vůli, u nás lidem už roky vnucuje svou vůli vláda nebo prezident. I před Babišem nebo Zemanem tady byli politici a jejich rozhodnutí, se kterými jsme jako národ nesouhlasili. Bohužel však zůstalo jen u hospodských nadávek.

Musíme uznat, že protesty jsou v zemi galského kohouta v podstatě národním sportem. My u nás podobnou tradici nemáme a náměstí obsazujeme jedině tehdy, pokud chceme svrhnout režim komunistický nebo nám bezprostředně hrozí zánik toho demokratického. Je to mentalitou? Jak by asi Francouzi dokázali vyvádět, kdyby v čele jejich vlády stál trestně stíhaný premiér a prezident sympatizoval s Vladimirem Putinem nebo Si Ťin-pchingem? Možná, že by skutečně shazovali svatého Václava z koně a bombardovali Pražský hrad. Jisté to ale není. 

Je to víc o penězích než o politice

Nesmíme zapomínat na to, že vláda ve Francii chtěla svým občanům sahat na peníze. A na to přece moc dobře slyší i Češi. A nejsou v tom sami. Během ekonomické krize v roce 2008 lidé hromadně protestovali po celém světě. Masové demonstrace zasáhly Washington, Londýn nebo třeba Barcelonu. V září tohoto roku obyvatelé jemenského Adenu rovněž protestovali kvůli ekonomické situaci v zemi a nikoliv kvůli válečnému stavu, který zde panuje už od roku 2014.

To by bylo, kdyby Babiš zvyšoval daně nebo ceny zboží. A tak dělá přesný opak. Studentům a důchodcům prodává jízdenky za kačku, což se kromě cílových skupin samozřejmě líbí rodičům. A to už je slušná část české populace. Kde ale Babiš na těch zbývajících 75 % z ceny jízdenky bere, o to už se nikdo nestará. Přitom je to právě z kapes daňových poplatníků.

EET? Dobře, možná se to nezdá pár podnikatelům, ale to je menšina a běžný zaměstnaný občan má pocit, že v těch financích není bordel a nikdo nekrade. Každý všechno má, a tak se na okolnosti nikdo neptá. Že je ten člověk trestně stíhaný? No a co!

Krize vlády Francouze do ulic nevyhnala

Když byla ve Francii vládní krize v podobě demise tří ministrů a reorganizace vlády, o žádných masových protestech jsme neslyšeli ani slovo. Rostla sice obecná nespokojenost s prezidentem Macronem, ale ta má daleko hlubší kořeny a nesouvisela bezprostředně s rezignací ministrů. U nás je politická situace opravdu unikátní a nelze ji bezprostředně srovnávat, ale i tehdejší problémy Francie byly skutečným extrémem. Ale občané zůstávali relativně klidní. Šlo o politiku a nikdo jim nebral eura z peněženek.  

Takže kdyby se Francouzi proměnili v Čechy, rozpoutali by peklo v srdci Evropy? Na tuto hypotetickou otázku nelze najít jednoznačnou odpověď. Zřejmě by jim ale trestně stíhaný premiér nevadil víc než benzín dražší o 5 korun.