Nejnovější

Sejde se fašista, investigativec a Maďar. Přehlídka slovenských prezidentských kandidátů

Zdroj: Wikimedia Commons

Skoro rok po festivalu podivnůstek, kterými byly české prezidentské volby, padá stejné neštěstí na naše východní bratry. Slovenské prezidentské volby se budou konat nejpozději příští rok v březnu a už teď se přihlásilo několik pozoruhodných kandidátů. Zatím jich je čtrnáct a dost možná bude konečné číslo ještě větší. Výběr je tedy široký.

Už teď se dá úspěšně tvrdit, že volby v severním Maďarsku budou nepochybně zajímavé. Logický favorit, kterým by byl budoucí bývalý prezident Andrej Kiska, totiž do svého druhého funkčního období kandidovat nebude. Prý kvůli rodině, což určitě není nejhloupější výmluva. Nechce ale promrhat svoji autoritu a důvěru, kterou má u podstatné části jak slovenské, tak české společnosti, takže hodlá ve volném čase přemýšlet, jak s ní naloží. Konkrétní detaily svého politického plánu ale zatím nikomu neřekl.

Ani další špičky slovenského státu se do kandidatury příliš nehrnou. Veškeré spekulace utnul jak současný premiér Peter Pellegrini, tak bývalý předseda vlády Robert Fico, který už před čtyřmi roky s Kiskou prohrál.

Andrej Kiska – Zdroj: Wikimedia Commons

Jeden by řekl, že když už nebude mít takovou konkurenci, zkusí to znova. Na druhou stranu jsou s jeho jménem stále svázány nevhodné výroky nejen na adresu novinářů, na což je velká část Slovenska – po smrti Jána Kuciaka – pořád trošku citlivá.

Velké šance by měl také Miroslav Lajčák, současný ministr zahraničních věcí za stranu SMER. Na svou vlastní stranu ale musí být v tuhle chvíli řádně nazlobený. Ze SMERu se totiž ozvaly hlasy chlubící se, že Lajčák je „nalomený“ a že bude jejich kandidátem. O to ale milý Lajčák nestojí.

„Štve mě to, protože mě to staví do pozice nesvéprávné osoby, kterou buď někdo zlomí, anebo nezlomí,“ vyjádřil se Lajčák Denníku N s tím, že jeho samotného se ani nezeptali. Domnívá se však, že SMER je dost silná strana, aby si mohla dovolit postavit kandidáta, který o prezidentské křeslo bude stát.

Berem všechny, co udrží meč a moč

Zatímco v Česku je třeba pro kandidaturu získat 10 senátorů, 20 poslanců nebo padesát tisíc podpisů občanů, na Slovensku je situace jiná. Vzhledem k nižšímu počtu obyvatel a absenci Senátu mají počty potřebných podpisů podstatně nižší.

Kandidáti tedy musí přinést buď 15 podpisů ze stopadesátihlavé Národní rady SR, anebo 15 tisíc podpisů voličů. Patnáct a patnáct, to se dobře pamatuje. Začne tedy velká soutěž popularity, protože když není Kiska, vyrojí se množství občanských kandidátů, ochotných ono hrozné břímě po oblíbeném prezidentovi Pražské kavárny převzít.

Stejně tak se objevila spousta nestraníků. A ti se činí. Ze šestnácti ohlášených kandidátů už čtyři stačili nashromáždit podpisy pro svoje petice. Očividně se rozhodli neponechat nic náhodě a neskončit jako čeští “občanští” kandidáti, kteří museli nakonec podporu hledat v Senátu a Poslanecké sněmovně.

Nudu bez Kisky nečekejte

Skutečnost, že se jedná o přímou volbu prezidenta s absencí favorita, však automaticky neznamená, že Slováky ve volbách čeká jen hromada šašků a recesistů. Příkladem seriózních kandidátů může být konzervativec František Mikloško, jeden z favoritů Andreje Kisky a dvojnásobný neúspěšný kandidát nebo chemik a podnikatel Robert Mistrík, držitel Pribinova kříže a zachránce kariéry sportovce Mateje Tótha, který byl obviněn z dopování.

Svoji možnost má však také Eduard Chmelár, rektor Akademie médií, vysoké školy mediální a marketingové komunikace v Bratislavě, či Béla Bugár, zástupce maďarské menšiny na Slovensku a zakladatel strany Most- Híd.

Bugár je vůbec zajímavým kandidátem, protože už v minulosti dokázal, že Slovákům jako Maďar příliš nevadí. O tom ostatně svědčí také slušná podpora jeho strany, která je zaměřená primárně na podporu menšin. Těžko však říct, kolika Slovákům by vyhovoval prezident maďarské národnosti.

Sejde se fašoun, velkohubý soudce a šťoural…

Marián Kotleba – Zdroj: Wikimedia Commons

Jménem, které dozajista budí největší vášně na obou stranách Tater, je Marián Kotleba. Předseda Ľudovej strany Naše Slovensko a bývalý župan Banskobystrického kraje je svými politickými názory nechvalně proslulý.

Do povědomí se zapsal jako ultrapravičák obdivující prezidenta Slovenského štátu Jozefa Tisa. Je také zodpovědný za pokusy oživit Hlinkovy gardy, skrze domobranu operující v rámci jeho kraje. A má moc fajnovou zelenou košili, kterou jeho příznivci nosí, a která se stala symbolem slovenských fašistů. Kdepak, v porovnání s Kotlebou je i náš Okamura troškař.

Dalším nádherným exemplářem je Štefan Harabin, který ovšem není žádný zelenáč. Jedná se o bývalého místopředsedu Ficovy vlády, ministra spravedlnosti a svého času taky předsedu Nejvyššího soudu Slovenské republiky. Až doposud vypadá celkem slušně. Harabinovou slabinou jsou však jeho prořízlá ústa, za která v minulosti už párkrát platil.

Na svém kontě má výroky o tom, že Fico a Kiska jsou praktikujícími fašisty a o předsedkyni Nejvyššího soudu Daniele Švecové zase řekl, že brzy skončí na psychiatrii. Etická komise má tedy s Harabinem pořád dost práce. Zachází dokonce tak daleko, že otevírá debaty o nefunkčnosti slovenské justice, protože neexistuje zákonná moc, která by jej dokázala zbavit funkce soudce, bez ohledu na jeho přehmaty z minulosti.

Štefan Harabin – Zdroj: Wikimedia Commons

Investigativec závislý na adrenalinu

Martin Daňo je investigativní novinář, který se rozhodl kandidovat na slovenského prezidenta. Už jen tahle věta ukazuje, že ho nebaví klidný život a potřebuje adrenalin. A poctivě se snaží, aby ho měl stále dost.

Na své webové stránce kdysi zveřejnil údaje ze slavného spisu Gorila, které mu Úřad pro ochranu osobních údajů nařídil zase smazat. Vytáhl na světlo kauzu Megalodon, která se týkala netransparentního obstarávání softwaru a IT služeb pro státní potřeby. Byl obžalovaný za pomluvu ministra dopravy Jána Počiatka, u kterého žádal, aby se podrobil testům na užívání drog.

Velmi výrazný kousek se mu však povedl během minulých prezidentských voleb, kdy vyšťoural chybu ve volebním systému, která umožňovala občanům hlasovat i dvakrát nebo třikrát. Jednou na občanský průkaz, podruhé a potřetí na cestovní pasy. A samozřejmě to taky všem řekl.

Jo a ještě něco. Už se vybírají sázky na to, kdo bude prezident. Tak si můžeme aspoň trochu přilepšit.

Jakub Loukota
Jakub Loukota (Články)
(Stále ještě nevyhozený) student žurnalistiky na UP v Olomouci. Má rád kočky a britský humor.
  1. Petr Kaminsky | 16.11.2018 v 20:17 | Odpovědět

    1) Ten Harabin, to by byla hruza. To je clovek plne zodpovedny za to, co se delo ve slovenske justici po nastupu SMER-u k moci. 2) Zajimalo by me, jak se dnes lide, kteri prispeli k zverejneni Gorily, divaji na sve tehdejsi pusobeni. I diky nim padla posledni reformni (Dzurindova) vlada a nastalo bolsevicko-mafianske bezcasi korunovane Kuciakovou vrazdou.

Napište komentář

Váš e-mail nebude publikován.


*


Rozhoupali jsme se k nové publikaci. Objevte s námi Svět 3.9 Koupit