Seriál Zaklínač má potíže. Netflix: „Bílá Ciri nemůže být bílá.“

Netflix chystá adaptaci oblíbené fantasy série Zaklínač. Jak to však s kultovními značkami bývá, tvorbu doprovází řada pochybností. Tou největší je v tomto případě casting na jednu z hlavních postav – Ciri. Ta nemůže být bílá.

Zaklínač je dílo polského autora Andrzeje Sapkowského. Odehrává se ve světě podobném střední Evropě v období vrcholného středověku a vypráví příběhy Geralta z Rivie, jednoho z posledních zaklínačů, nájemných zabijáků monster, kteří prošli tvrdým výcvikem a těžkými mutacemi, kvůli kterým jsou vyloučeni na okraj společnosti.

Sapkowski v osmidílné sérii nijak nešetří morbidními tématy, jako je válka, rasismus vůči podrobeným elfům a trpaslíkům, znásilňování či pogromy. V podobném duchu se pak nese vysoce oceňovaná herní série od polského studia CD Projekt Red, která se námětově drží knižní předlohy, i když se příběhově rozchází.

Bílou Ciri v Zaklínači nechceme

Problémem připravovaného seriálu studia Netflix není ani tak obsah, jako spíše casting na roli jedné z hlavních postav – Ciri. V pozvánce na konkurz stojí, že autoři hledají dívku pod osmnáct let, která musí vypadat ještě mladší. To souhlasí s popisem Ciri v knihách, kde se poprvé objeví jako dítě a na konci příběhu jí je sedmnáct.

Kontroverzní je teprve další kritérium: BAME. Zkratka, která znamená doslova “Black, Asian and minority ethnic”. Jinými slovy, Netflix nechce bílou Ciri.

To je ovšem v silném kontrastu nejen s knižním popisem Ciri, ale i s její herním variantou. Ciri je bílá, má zelené oči, popelavé vlasy a jizvu na tváři. Minoritní Ciri tedy v žádném případě nezapadá do světa, který Sapkowski vybudoval.

Zaklínači, máme problém

Není to poprvé, kdy má Zaklínač potíže s minimálním zastoupením jiných ras než té europoidní. Třetí díl herního Zaklínače s podtitulem Divoký hon, který vyšel v roce 2015, čelil hlasité kritice kvůli tomu, že se v něm neobjevují žádní černoši. Děj se přitom točí okolo slovanské a seveřanské kultury.

Společnost CD Projekt Red tehdy uklidnil situaci svým prvním dodatečným rozšířením Srdce z kamene, do kterého dokázali propašovat delegaci z orientální země Ofieri, a nepoškodit přitom příběh.

Je to rasismus?

K podobným změnám došlo nebo se k ním alespoň schylovalo u mnoha jiných známých titulů. Takzvaný „blackwashing“, jak se trendu počerňování zavedených postav říká, nabírá v posledních letech na síle.

Velmi diskutovaným případem z poslední doby je Hermiona ze ságy o Harrym Potterovi, která v divadelní instanci Prokleté dítě vystupuje výhradně jako černoška. Za tuhle změnu se postavila i samotná autorka J. K. Rowlingová s tím, že v knihách není nikde rasa Hermiony vysloveně specifikována a komu se to nelíbí, je rasista.

Přebarvení se v minulosti dočkal také Heimdall v Thorovi, Human Torch z Fantastické čtyřky, Deadshot v Sebevražedném oddílu, lokomotivy v Mašince Tomášovi a dost dobře se ho může dočkat i James Bond.

Pokud přičteme podobný trend, kterým je proměna mužů v ženy, můžeme přihodit i Doctora Who a Krotitele duchů.

Zdánlivě typický problém prvního světa má ještě další podobu. Tím je vytvoření nové originální postavy, jejíž jediným smyslem je dokázat, že tvůrci nejsou rasisté.

Taková postava pak často nemá co nabídnout kromě své barvy, pohlaví nebo sexuální orientace, a celé dílo tím ve výsledku trpí. Proto je otázka, zda protlačovat na sílu kamkoliv minority je dobrý nápad.