Rudé trenky mizí z londýnské galerie. Miloš Zeman je už nikdy nespálí

Rudé trenky po jedenácti dnech mizí z fasády londýnské Red Gallery. Důvodem není jejich spálení, ale ukončení činnosti galerie v tamních prostorách. Jedním z lidí, kteří se na vyvěšení trenek podíleli, byl také Vojtěch Jílek. Redakce serveru Houpací Osel jej oslovila, aby popsal jak akce v centru Londýna probíhala.

Rudé trenky se staly symbolem nesouhlasu s prezidentem Milošem Zemanem poté, co skupina Ztohoven v roce 2015 nahradila prezidentskou standartu nad Pražským hradem právě velými rudými trenýrkami. Účastníci této akce za to následně obdrželi tresty v podobě podmínek a několika tisícové pokuty.

Vyvěšené trenky propadly státu a Zeman je dle svých slov odkoupil za korunu od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. V červnu tohoto roku se Zeman na jeho tzv. auto-da-fé rozhodl původní trenky spálit před zraky novinářů.

Trenýrky o páté

Reakce přišla o měsíc později. V polovině července se rudé trenky znovu objevily – tentokrát v Londýně. Staly se jedním z posledních uměleckých projektů londýnské Red Gallery. Ta teď v budově, na které trenky visí, po 8 letech končí.

Na vyvěšení trenek se podílel i Čech Vojtěch Jílek, který ve Velké Británii dělá výškové práce. Oslovil ho spoluzakladatel skupiny Ztohoven Roman Týc, a to jak kvůli jeho pracovním zkušenostem, tak také politickému názoru. „Roman asi věřil, že to zvládnu a věděl, že mě nebude muset přemlouvat. Často spolu totiž řešíme politiku,“ říká Jílek.

„V Londýně jsem pracoval několik let. Celkem dobře to tam znám a vím, co najdu v jakých obchodech. V Praze jsem tedy nabral pouze horolezecké vybavení. Prostě to, co se vešlo do jednoho batohu, a to včetně lan,“ vysvětluje Jílek s tím, že musel trenýrky ještě krátit, aby nepřipomínaly spíše tepláky.

Symbol populismu

„Lidé se zastavovali a fotili, co si ale mysleli, nebylo z výšky poznat,“ popisuje průběh věšení trenek Jílek. Lidé z Red Gallery však kolemjdoucím jejich význam vysvětlovali.

Samotná galerie k vyvěšeným trenkám podala oficální prohlášení. Mimo jiné v něm poukázala na skutečnost, že Londýn byl v době 2. světové války centrem české exilové vlády a většina kroků proti nacistickému režimu pramenila právě odsud.

„Vyvěsit rudé trenýrky v Londýně na důkaz naší podpory české avantgardě a globálnímu politickému aktivismu byla samozřejmá volba,“ píše ve svém prohlášení Red Gallery.

A podobný názor zastává také Jílek. „Je neuvěřitelné do jaké situace se dostala česká politická scéna, zemi devastují dva politici a další se předhání o to, kdo s nimi bude kolaborovat,“ vysvětluje.