Teď všichni ukazují prstem na zlý Facebook, zatímco Google šoupe nohama a dělá, že nic

Manipulace s daty a grafy je zdá se už běžným nástrojem pro některá média. Objevují se tyto praktiky i u českých politiků? Mohla opravdu Cambridge Analytica ovlivnit volby? Pro Houpacího Osla odpovídal Jan Cibulka, datový novinář ze skupiny SAMIZDAT, působící pro Český rozhlas.

Tvrdíte, že v českém kontextu není manipulace dat v médiích tak běžná. Je běžnější v zahraničí? A kde?

Sice tam nežiju, ale soudil bych, že na Západě. Zejména v Americe si myslím, že je to časté, ale to je způsobené tím, že je tam daleko víc názorového prostoru. Na to my v Česku nejsme úplně zvyklí. Třeba Fox News, které otevřeně kope za Republikánskou stranu a divákům nevadí, že prezentovaná fakta jsou jim podávaná dost přihnutě.

Josef Šlerka nedávno v rozhovoru zmiňoval, že v zásadě upozorňovat na to, že je něco zkreslené nebo nepravdivé problém nevyřeší, protože člověk si “manipulaci” vyhodnotí ve své hlavě a zasadí si informaci do širšího rámce sám. To znamená, že bez ohledu na to, jak správně uděláte graf, si z něj každý stejně vezme spíš to, co bude chtít.

A u nás to není?

U nás toto začali dělat ve velkém jako první Parlamentní listy. Bulvár to dělal přes sex a přes vztahy, ale v politice se tomu myslím začaly věnovat až Parlamentky. V Británii je třeba typicky politickým bulvárem The Sun.

V přednášce jste ukazoval, jak české politické strany jako TOP 09 a ODS podsekávají grafy. Dá se toto už označit za manipulaci?

Jim to vymyslel nějaký markeťák a na kolik to u něj byla zralá úvaha „hele, budu manipulovat“ a na kolik to u něj bylo „chci se zalíbit klientovi a tak to přiostřím“, je otázka. Samozřejmě do hlavy autorovi nevidím. Ale u těchto obou velkých politických stran jim to přímo hrálo do karet. Byla by to moc velká náhoda, že by se to stalo čistě náhodou. Třeba ten někdo neměl formální vzdělání, které by mu řeklo, že tohle je už velký špatný a podseknout graf mu přišlo jako dobrý nápad.

Tlačí Vás editoři v Českém rozhlasu často, abyste graf udělal co nejzajímavější?

Není to tlak, že by editor říkal, ať přiostřím vizualizaci, spíš chtějí jasné vyznění textu. My máme takový vtip, že by naše firemní motto mohlo být „Je to složitější.“ Za tohle nás všichni naši kolegové a editoři nesnáší. Jsme schopni zkomplikovat i na první pohled novinářsky jednoduché téma.

Typický příklad, který jsme řešili téměř každý rok byl, že Češi se naučili patentovat. Každý rok se to točilo stejným stylem, ale když se do toho člověk podívá hlouběji, zjistí, že naopak počet patentů českých firem klesá. Co stoupá, je podíl patentů zahraničních farmaceutických firem, kteří u nás rádi patentují, protože tady máme levné patentní poplatky. A ve chvíli, kdy u nás získají patent, tak platí pro celou Evropskou unii. My jsme jednou tohle téma takto rozbili a od té doby už se nás na to kolegyně, která ho zpracovává každý rok, neptá.

Vy se celkem často soudíte kvůli neochotě úřadů poskytovat data. Jak je možné, že se musíte soudit o informace, když vycházíte ze zákonu o svobodném přístupu k informacím?

Obecně česká státní správa je nastavena tak, že informace neposkytuje a teprve když není zbytí, tak je vydá. Správně by ten přístup měl být přesně opačně. Informace se ze zásady poskytují a jenom opačně jaksi ve vymezených případech nikoli.

Důvod, proč jsem se začal tolik soudit, byl ten, že veřejnost má právo na informace. Řekl jsem si, že když narazím na nějaký problém, který podle mě bude mít širší dopad, ne jenom na jeden můj článek, tak na to obětuju část svého času a nějaké malé peníze. Protože spory trvají třeba i několik let.  Proto jsem se soudil třeba o statistiky kriminality, protože ta informace tady dlouhodobě chybí.

Další případ jako třeba informace o pohybu dopravních vozidel dopravního podniku v Praze, kde ta jejich neochota informace vydat odkazuje ještě na hlubší problém, že se tam rozdělovali zakázky způsobem, jak by neměly. Tohle je způsob jak na to upozornit a jak do toho problému zasáhnout.

Vy se už déle věnujete tématu o ochraně osobních údajů ve svých článcích a také zasedáte v porotě Ceny pro velkého bratra. Překvapila Vás kauza Cambridge Analytica?

Ne. A není to jenom otázka Cambridge Analytici. Dělá to i řada českých firem, které se věnují sociálním sítím a Facebooku. Mě to vlastně nepřekvapilo, mě spíš překvapilo, že to až teď začalo být tématem a najednou to lidi začali brát vážně.

V minulosti jsem měl pocit, a byl to evidentně můj špatný úsudek, že tohle lidi vůbec netrápí. Ono se to možná akcentovalo tím, že se říká, že tohle vyhrálo Trumpovi volby. Spíš to není pravda, ale přivolalo to pozornost veřejnosti na to, jak se s jejich osobními údaji nakládá.

Teď do toho z druhé strany jde ještě GDPR, takže se o této problematice obecně víc mluví. Vím, že se to používá minimálně pět let. CA to dělá pravděpodobně ještě déle. Zlomové bylo, že se to použilo politicky, že najednou tam lidi ucítili nějaký problém. Zatímco dokud se to používalo jenom k prodeji chlastu a aut, tak to nikomu nevadilo.

Dá se tento problém úplně vyřešit?

Já si myslím že ano, vždyť tady máme celou řadu řešení. Jednak Facebook utrpěl už jen propadem cen akcií, bude teď nucený to řešit, je pod zvyšujícím se legislativním tlakem, jak v Německu tak i v USA.

V Evropě teď nastupuje GDPR, které si myslím, že bude mít na Facebook značný dopad, protože dává velmi jasně zakotvené právo se s Facebookem o výmaz svých údajů soudit. Teď už se lidé budou moci bránit díky lokálnímu regulátorovi a já si myslím, že to Facebook poměrně citelně ucítí.

Ale na druhou stranu Facebook není jediný, kdo sbírá data ve velkém.

Samozřejmě, že ne. Teď všichni ukazují prstem na “zlý Facebook”, zatímco Google šoupe nohama a dělá že nic. Přitom sbírá data stejně, možná i o trochu víc, než Facebook. Má vlastní operační systém do mobilních telefonů a jen si vemte, na kolika místěch je člověk přes google přihlášený. A pokud máte gmail, ten zasahuje téměř všude.

U FB je to možná trošku viditelnější a citelnější, protože lidi mají tu sociální síť víc zosobněnou. To samé dělá i Twitter, ale ten je menší svým dopadem. A ne jenom sociální sítě, dělají to i marketingové firmy, Seznam a jeho S-click taky trackuje uživatele. Dělají to do jisté míry všichni.