Ruská média ovlivnila referendum Katalánců. Ale skutečně víc než Katalánci?

Informace o třetím hráči se objevily zatím pokaždé u významných politických událostí posledních dvou let. Ať už šlo o prezidentské volby v USA, nebo Brexit, po síti se šířily zprávy, které tvrdily, že ve dvou políčcích Evropské unii hrají roli média napojená na ruskou vládu.

V půlce listopadu varovala Evropskou unii španělská vláda. Tvrdila, že v nedávném referendu o nezávislost Katalánska se veřejné mínění snažila zmanipulovat ruská média. „Vše, co zatím můžeme říct, je, že mnoho zpráv pocházelo z ruského prostředí,“ řekla britskému deníku DailyMail španělská ministryně obrany Maria Dolores de Cospedal . Podle ní zatím není možné vinit ruskou vládu.

Srdečné pozdravy z Rus

O dva dny později se ale objevila na španělském serveru ElPais zpráva, která citovala studii americké Univerzity George Washingtona. Studie rozebírá přes pět milionů příspěvků z facebookových a twitterových účtů, které obsahují slovo “Katalánsko” a byly sdíleny bezprostředně před i po referendu.

„Největším překvapením bylo objevení celé armády takzvaných ‚zombie účtů‘, naprogramovaných, aby sdílely obsah ruských médií RT a Sputnik na různých fórech od Sýrie a Spojených států až po Katalánsko,“ řekl  španělskému serveru ElPais španělský spoluautor studie Javier Lesaca. „Z důkazů, které máme k dispozici, lze vyvodit mimo jiné to, že zprávy, které se objevovaly i při prezidentských volbách ve Spojených státech nebo Brexitu, pocházejí také z Katalánska, a jde tak o stejného hráče.“

První ze zmíněných médií – RT, neboli Russia Today – se minulou neděli zapsalo na seznam cizích agentů v USA. Takzvaný FARA (Foreign Agents Registration Act), přijatý v roce 1938, vyžaduje, aby zapsané organizace zveřejnily podrobnosti o svém financování, svých operacích a vztahu, který mají k vládě vlastní země. Kromě Russia Today je zapsán například deník China Daily.

Echo z Venezuely

Většina zpráv byla sdílena chavisty, stoupenci bývalého prezidenta Hugo Cháveze.  Studie uvádí dvaatřicet procentech všech zpráv. Sdílené články obsahovaly videa zachycující policejní brutalitu nebo hovořily o konci demokracie ve Španělsku a byly označeny hashtagem #VenezuelaZdravíKatalánsko.
Z analýzy vyplývá, že se publikovalo naráz více zpráv se stejným obsahem. To naznačuje, že chavisté využívali falešné profily, aby zprávy sdíleli z anonymních fór a dostali je tak na vrchní příčku sledovanosti.

Využití Wikileaks

Internetový plátek Bussiness Insider ironicky označil za hlavního mluvčího referenda zakladatele Wikileaks Juliana Assange. Assange podporoval snahu Katalánců o separaci prostřednictvím svého twitterového účtu, kde události z Barcelony srovnával s potlačením demonstrace na pekingském náměstí Nebeského klidu a Španělsko nazval banánovou monarchií. Podobně zareagoval na svém profilu na Twitteru Wikileaks i americký whistleblower Edward Snowden. Americké tajné služby již dlouho považují Wikileaks za dezinformační nástroj Rusů. „Julian Assange založil Wikileaks ze svého nepřátelství ke Spojeným státům a dalším západním demokraciím a rychle se změnil v služebníka Kremlu, který má za úkol vést NATO a EU k rozpadu,“ tvrdí Mark Kramer, ředitel Projektu výzkumu studené války na Harvardově univerzitě.

Ruské úřady veškerá obvinění popřely tvrzením, že proti nim NATO ani Evropská unie nemají žádné důkazy. Považují je za snahu Madridu odvést pozornost od krize ve vlastní zemi. „Nejspíš se snaží vytvořit skandál, jenž by podpořil hysterii, aby odvrátili pozornost od selhání španělských poslanců řešit problémy v jejich státě,“ pronesl  pro server Rádio Svobodná Evropa ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Evropa se rozpadá

Ze zpráv stránky proti dezinformacím euvsdisinfo.eu přitom vyplývá, že jsou to hlavně ruská média, kdo se snaží zvednout vlnu hysterie. V ruských televizních talkshow rozdmýchala myšlenku rozpadu Evropy jako celku a Katalánce přirovnala ke Kurdům. Pořad Vesti Novosti označoval kroky španělské vlády jako “sebevražedné” a o událostech ve Španělsku se na stanici Rossiya 1 mluvilo jako o předzvěsti občanské války.

Dezinformace není radno podceňovat. Jsou účinným nástrojem v tiché válce o moc. Veřejným míněním můžou i na první pohled absurdní zprávy hýbat víc, než by si jeden dokázal představit, otřesou lidské jistoty a víru v informace samotné. Z faktů dělají fikci a z obhajoby názoru jen spekulativní hru. Mohly být i jedním z faktorů Brexitu či prezidentských voleb v USA. Snaha Katalánců osamostatnit se je ale problém historický.

Ačkoliv mají vlastní jazyk, literaturu, a dokonce i styl architektury, jsou ve španělské ústavě zavedeni “pro sichr” jako národnost, nikoli národ. Mladá generace je vychovávána v tom, že je Španělé utlačují a okrádají a je docela možné, že kdyby Puigdemont počkal pár let, situace by sama v separaci vyeskalovala. Vyhlášení protiústavního referenda však lze vnímat jen jako rádoby vlastenecké gesto. Nikdo rozumný by si nemyslel, že by to mohlo vyjít. Ruská média toho dokázala dobře využít, ale co se Katalánska týče, fungovala jen jako katalyzátor.