Nejnovější

Tragikomická přehlídka politických stran. Čím se prezentují před volbami?

SUMÁRUM Snad každý, i ten, kdo byl na povinné lobotomii v důsledku dlouhodobého čtení Parlamentních listů či Protiproudu, musel již pochopit, že se blíží volby. A opravdu už není příliš mnoho času. Přesně 17 dní. Snad právě proto se mohou lidé na sociálních sítích namísto fotek opilých kamarádů občas setkat také s předvolebními plakáty či spoty jednotlivých stran a hnutí. Čím se prezentují strany s potenciálem dostat se do Poslanecké sněmovny?

Pravice vsází na pevné principy

ODS, TOP 09, ale i KDU-ČSL vsadily na hesla v zásadě velmi podobná. Pomyslnou spojnici pak mezi nimi tvoří lpění na principech, ze kterých není možné dělat zásadní kompromisy. Tedy alespoň do voleb.

Například ODS o sobě tvrdí, že je stranou, která nesla odpovědnost za přechod od socialismu k demokracii a rovněž má podíl na tvorbě tak „respektovaného státu“, jakým jsme dnes. Nebo jakým jsme byli do doby, než jsme dali Jiřímu Ovčáčkovi přístup na internet. Ale zpět k ODS. Ta neopomíná upozornit, že se z chyb minulosti poučila, a tedy, že se zřejmě ve vedení nenechají nachytat stejně jako pan Nečas s vedoucí jeho kanceláře, současnou paní Nečasovou. Tomuto tvrzení trošku kontruje fakt, že se do vedení dere postava jak vystřižená z historie ODS, Václav Klaus junior. Ale v zásadě se prý na ně můžete spolehnout.

Zato KDU-ČSL chyby zřejmě nevidí a spot je podobně kýčovitý, jako byl ten, který vytvořili v rámci koalice se Starosty. Budiž jí země lehká. Vlastně by se dalo říci – po vzoru předsedy Bělobrádka – že v něm chcíp pes. Najdete v něm méně dětí a více starších lidí než v koaličním originálu. Zřejmě cílovka. Klip vlastně připomíná zřejmě poslední volební spot ČSSD Bohuslava Sobotky z roku 2013, ve kterém se prochází přírodou a coby kněžna Libuše s pleší shlíží na plebs pod sebou věštíce lepší zítřky, kterých se ovšem nedočkal. Nicméně zásadní otázka Lidovců zní: „V jaké České republice chceme žít?“ Nevím, jestli si tím náhodou neřežou pod sebou větev. Posuďte sami.

TOP 09 změnila vizuál, ale na výraznosti kampaně to příliš nepřidalo. TOPka zkrátka tajnůstkaří. Najít její volební spot je rovněž poměrně náročná záležitost. Na Youtube a sociálních sítích se strana do včerejška prezentovala spotem, který průměrného Čecha přestane zajímat přesně ve chvíli, kdy zjistí, že bude muset 3 minuty číst nějaký text, kterému stejně nerozumí, a potom bude muset dalších 30 minut sledovat zahájení kampaně TOP 09. Proto je s podivem, že se TOPka více neprezentuje spotem, ve kterém je Miroslav Kalousek zastřelený Petrem Čtvrtníčkem. To by mohlo sklidit sympatie voličů i jiných stran a paradoxně by právě toto mohlo rozhodnout o udržení strany v Poslanecké sněmovně. O to jim jde, ne? Proto do té doby navrhujeme prezentovat se tímto:

Levice s mesiášským komplexem

ČSSD, jak je jejím zvykem, udělala opět one-man show předsedy strany, tentokrát Lubomíra Zaorálka. Ten hovoří o svém otci, kterého si velmi váží. Na tuto notu ovšem vsázel v prezidentských volbách v roce 2013 také Přemysl Sobotka, a jak dopadl? Navíc, otce si váží snad každý, není-li zrovna něčím otcem masový vrah nebo nebyl-li někdo otcem v mládí pravidelně zneužíván. Ale zpět ke spotu. Zaorálek naskočil na vlnu MY, nebo Babiš. A je to znát. V zásadě se dozvíte pouze to, že stát není firma, protože nemá generovat zisk, ale starat se o své občany. Rovněž můžeme pozorovat rutinu, s jakou nejen ČSSD spoty vytváří. Zpomalení, záběr na ruce starého člověka, nutnost záběru na děti. Nudné, nebýt historky s otcem i tuctové. Jako sama Sociální demokracie.

No a teď co s komunisty? U těch bylo fyzicky nemožné najít spot, který by se vztahoval na celou stranu. Existuje pouze několik dílčích spotů, ve kterých se představují jednotliví kandidáti. Grafika ala blogísek náctileté školačky, hotový magnet na internetové úchyláky. Kromě růžového pozadí postavu vždy doplňuje také fajfka s nápisem „Jsem váš hlas“, u čehož jsem stále nerozhodl, nemám-li to chápat ironicky. Je však pochopitelné, že komunisté nemají vůbec potřebu se nějakým protřelým spotem zabývat, protože to jejich voliče nezajímá.

Babiš proti blábolům a Piráti coby politický dohled

Největší preference ze všech politických stran má dosud ANO Andreje Babiše. Jeho klip, stejně jako nově vydaná kniha, jsou dílem horšící se práce jeho početného týmu kreativců. Role, kterou Andrej Babiš v klipu zaujímá, naprosto kontrastuje s jeho běžným vystupováním. Takže hodný strýček Andrej zo Slovenska bojující proti blábolivé karikatuře bankéře z reklamy na AirBank je i pro průměrného voliče hnutí ANO těžko uvěřitelný. Ale co, stejně je to všecko kampáááááň.

Piráti svůj spot pojali jako „pirátskou baladu“. Vlastně působí asi nejvíce zábavně. Žádný zbytečný sentiment, textu tak akorát a byť mám k hudebnímu provedení jisté výhrady, chápu, že po Pirátech, z nichž někteří vypadají jako nejvíc frí a kůl lidi a jiní zase jako reklama na práci v IT firmě, více chtít nemůžu.

Kategorie disident Tomio

A máme tady zvláštní kategorii spotu, který bych asi nejblíže přiřadil k lidovcům a ČSSD. Ačkoliv ani tam nenajdete projevy toho, co bych nazval asi Tomiovou paranoidní představou. Ta se vyznačuje tím, že prakticky v jakémkoliv mediálním obsahu strany či samotného Tomia najdete zmínku o vládní cenzuře či prolhaných médiích, které nemají nic jiného na práci, než Tomia shazovat. Snad proto najdete na začátku volebního spotu následující prohlášení: „POZOR! Tento klip může být vládou cenzurován“. V zásadě to odpovídá charakteru celého spotu, strany, ale i samotného Tomia Okamury. Na klipu není nic, co by vás mohlo přímo zaujmout. Šablonovité provedení průměrného videa, se kterým se v průběhu volebního období setkáte několikrát. Snad si pouze povšimněte, kdo je v klipu prezentován pod slovíčkem „korupce“. Spoiler alert: Kalouska tam neuvidíte.

——————————————————–

To, co jste si zde mohli zhlédnout, je to hlavní, čím se prezentují strany s potenciálem dostat se po volbách do Poslanecké sněmovny. Myslím si, že už samotný spot může napovědět o mentalitě určitých stran a hnutí. Ačkoliv má prezentace nebyla ani tak analýzou, jako spíše úšklebkem nad těmito výtvory, prosím, důkladně zvažte, komu to při volbách hodíte.

Tomáš Pika
Tomáš Pika (Články)
Absolvent žurnalistiky a mediálních studií na Univerzitě Palackého v Olomouci. Velký puntičkář.
  1. Úšklebky jsou pro pobavení, ale kde vidí autor východisko? Komu to hodí on? Čtenáři předložil jen výčet slepých uliček. Hádám, že asi pirátům, kteří z toho ironického srovnání vyšli nejlépe.

    • Tomáš Pika Tomáš Pika | 5.10.2017 v 11:26 | Odpovědět

      Dobrý den,
      děkujeme za reakci. Nicméně hádáte špatně, Piráti mou volbou nejsou a nevidím důvod, proč svou volbu křičet do světa. Cílem nebylo agitovat za nějakou stranu, přesvědčovat, aby někdo volil toho či onoho kandidáta. Nemohu Vám diktovat koho volit a koho ne, to je zcela na Vás. Východiskem je přesně to, co jsem uvedl v posledním odstavci a co snad číší z celého článku. Nevolit v zajetí emocí, udělat si odstup, řádně se zamyslet, komu dáte ve výsledku svůj hlas, protože i Vaše volba může mít zásadní dopad.

Napište komentář

Váš e-mail nebude publikován.


*