Hildenbrand: Macron byl pro mnohé menší zlo

Většina Evropy, včetně měny a trhů, přivítala verdikt Francouzů pozitivně. Jen Volfová z IVČRN nebude jíst makronky a čeští experti z Vysoké školy života už označili sedmašedesátimilionový národ, dvacátý nejvyspělejší na světě a historicky první sekulární, za bandu islamizovaných idiotů – protože jak jinak u našich vzdělanějších kolegů z VSŽ.

K tématu se vyjádřili naštěstí i humoristé: “Francouzské volby nejsou vůbec demokratické. Hlavně mají divný systém – osoba, kterou volí nejvíc lidí, vyhraje,” komentoval situaci Frank Conniff, americký spisovatel a herec, s narážkou na to, jak se do svého úřadu dostali Trump a Bush mladší.  

Benjamin Hildenbrand pochází z Francie a již přes šest let působí v ČR jako učitel na univerzitě i francouzské sekci Slovanského gymnázia Olomouc. Stejně jako mnoho dalších Francouzů nezapomněl ani Hildenbrand v neděli na pražské ambasádě odvolit.

Macron jako vote utile

“K tomu, abychom pochopili, co se dnes děje, se musíme vrátit do roku 2002, kdy se Jean-Marie Le Pen dostal do druhého kola. Od té doby volí lidé jinak,” komentuje Benjamin Hlidenbrand chování francouzských voličů. “Francouzi už nevybírají toho, koho opravdu chtějí, ale toho, kdo je menším zlem, dávají tzv. vote utile čili užitečnou volbu. Už v prvním kole těchto voleb proto lidé vybírali třeba Macrona, protože nechtěli, aby to bylo Fillon versus Le Pen v kole druhém,” vyjadřuje se ohledně průběhu voleb. Podle něj byli roku 2002 z postupu bývalého předsedy Front National do druhého kola Francouzi v šoku. Patnáct let poté, s kandidaturou jeho dcery, již ale nebyl nikdo tak překvapen a negativní odsudky byly také daleko menší. Možná ani Macron neviděl ve zlém, že se má utkat zrovna s dcerou kontroverzního politika – takto měl výhru skoro jistou. “Také tehdejší soupeř otce Le Penové Jacques Chirac nebyl nikterak nadšený z výsledků prvního kola voleb. Musíme brát v potaz hlavně jednu věc, kterou nikdo příliš nekomentuje. Za patnáct let stouply preference Národní fronty z 18 na 33 procent. Otázka zní, jak to bude za příštích pět nebo deset let?”

Kupředu! Ale kam?

 “Zařadit En Marche na přímku politického spektra je obtížné, protože Macron chce udělat otevřené hnutí, ve kterém budou pro nadcházející volby zastoupeni příznivci pravice i levice. Těžko proto přesně popsat, co se z toho vyvine. Jisté je, že zatímco trendem je obávat se globalizace, Macron ji zas vidí jen v pozitivech,” míní francouz vyučující zeměpis a dějiny na místním gymnáziu.

“Sám říká, že je uprostřed, ale z mého pohledu se nachází spíš na pravici než na levici, i když byl členem levicové vlády. Myslím, že v této vládě nenašel své místo a – podobně jako každá ‚levicová‘ vláda ve Francii – nedělal úplně levicovou politiku,” uvádí dál k tomu, co si představit pod Macronovým hnutím a kam ho zařadit.

 “Z pohledu Evropské Unie je samozřejmě dobré, že Macron byl zvolen. Le Penová prosazovala opuštění eura a odchod z EU. Nově zvolený prezident je naproti tomu opravdu Evropan. Na druhou stranu je pozitivní i v otázce transatlantických smluv s USA a Kanadou (např. TAFTA) – to ale podle mého názoru není dobré ani pro Francii, ani pro Evropu,” myslí si Benjamin Hildenbrand o vizi mladého prezidenta pro Evropu.

Jak budou vypadat další vztahy s Francií, rozhodnou Češi ve volbách

U středoevropských kritiků globalisty Macrona převládá názor, že vztahy Francie a Visegrádu se budou vyvíjet negativním směrem. Už před volbami se Emmanuel Macron netajil svým kritickým postojem k současný vládám Polska a Maďarska. “Pokud jde o Českou republiku, záleží to na výsledcích nadcházejících voleb, ať už parlamentních, nebo prezidentských. Bude-li prezidentem stále Zeman a vláda vzešlá z voleb protievropská, dá se očekávat spíše negativní vývoj,” dodává k tématu Hildenbrand. Připomíná fakt, že Macron otevřeně vystupuje proti politice Vladimira Putina. Naproti tomu Le Penová v březnu navštívila Kreml, takže pokud se země Visegrádu více než doposud přiblíží Rusku, jako se o to snaží Zeman, budou se vztahy s Francií zhoršovat.